Před nějakým časem jsem byl na obědě s bratrem, který se vrátil po zhruba dvaceti letech z USA zpět do Čech. V Americe celý ten čas pobýval na různých charizmatických školách. Přijel zpět do vlasti s velkým očekáváním, že tu bude v církvi velkým služebníkem a učitelem. Dle jeho slov „čeká, že přijde čas nám ukázat, jak se správně dělá probuzení a církev.“ Kdykoli jsem se v rozhovoru dostal k popisu své práce pro Pána, kontroval: „Já jsem na úplně jiném levelu než vy tady. To vše se dělá jinak.“ Z rozhovoru vyplynulo, že je zpět ve vlasti už třetím rokem a jediné, co pro Pána dělá, je, že vede skupinku několika málo lidí, kde se scházejí a poslouchají youtubová vyučování amerických kazatelů.
Prosím, aby mi nebylo špatně rozuměno: nesmírně si vážím obrovské misijní práce, kterou bratři a sestry z USA investují do celého světa. Vždyť – kdo k nám přivezl ve velkém Evangelium počátkem 90.let?
Mám však za to, že modely církví, které fungují někde, nebudou a ani nemohou fungovat v prostředí s dosti odlišnou kulturou a demografickým rozlišením. Apoštol Pavel říká, že bude Řekům Řek a Židům Žid, aby získal alespoň některé! (Všimněte si, že byl realista: nedělal si naději, že se obrátí všichni.) Úspěšní zahraniční misionáři v ČR byli většinou ti, kteří se spojili s místní církví a nechali organizaci na ní. Masivní americké měřítko, kdy naše myšlení a posuzování spousty faktorů ve společnosti je diametrálně odlišné od toho jejich, nelze zkrátka automaticky aplikovat v malinké zemičce v srdci Evropy, kde máme především obrovské „genetické“ – tedy kulturní a, žel Bohu, i negativní dispozice jako je dědictví komunismu ve vzorcích našeho myšlení.
SOUVISEJÍCÍ – Údy téhož těla
Dalším – a zřejmě nejvýmluvnějším faktorem – je Duch svatý. Bez Něj lze jen těžko uspět, ať již v dělání církve nebo probuzení. Josef Bajzík ve své nové knize Jinými jazyky budu mluvit k tomuto lidu, píše: „Když myslíme na sebe a „své dary“ a „pomazání“, dáváme tím limity, když myslíme na Boha, žijeme bez limitů…, jak říkal John G. Lake, klíč k úspěšné službě nebyl v tom, kým je. Ale v tom, že si vyvinul schopnost zapomenout na to, kým je. Začneme vidět, že nám nic není nemožné (Marek 9:22).“ Zkrátka, bez Božího vedení a Jeho plánu, jsou lidské snahy marné, byť bychom měli trénink ze všech Biblických škol světa. Vzdělání je určitě dobré. Jít však do akce s Pánem, je ještě lepší. Je to naše víra a láska agapé, která mění svět. Je to slovo našeho svědectví a krev Beránka, která vítězí (Z jevení 12:11).
Uvedu ještě jeden příklad, byť je starý asi 400 let: Když se Katolická církev snažila o misijní práci na Kapverdských ostrovech na počátku 16.století, zjistila, že temní obyvatelé nerespektují postavení a autoritu kněží. (Nešlo o původní obyvatelstvo – Kapverdy byly v době objevení v roce 1456 neobydleny. Až Španělé a Portugalci tam přivezli množství otroků ze západní Afriky, a tím vznikli míšenci tzv. kreolové – pozn. autora.) Proč ji nerespektovali? Inu, důvod byl poměrně prozaický: nechtěli si nechat radit od muže, který sám neměl rodinu a děti a tím byl v jejich očích neúspěšný a bez práva mluvit jim do rodinných věcí. Papežským dekretem bylo tedy povoleno katolickým kněžím působícím na Kapverdách, že se mohou ženit a mít děti. A ejhle! Za jednu/dvě generace byla místní populace katolickou zemí! (Viděl jsem tam v jednom kostele náhrobek biskupa z 19. století, kde stálo, že tento muž se dožil věku 82 let a zplodil spoustu potomků…)
Nechme se proto vést Duchem. Věřte, že to není těžké. Manuál, jak na to tu všichni máme už 2.000 let!
Autor: Ondřej (Andy) Janeta Datum: 22. listopad 2024 Foto: Pixabay
Autor je administrátor iniciativy Národní probuzení, člen sboru My Father’s House Turnov.
Tyto úvahy nejsou vyjádřením stanovisek zmíněných institucí.
Informace o autorovi zde.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
