Denní zamyšlení pondělí 21. října

Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.
Iz 43,21

Ale Kristus byl jakožto Syn věrný nad svým domem. A jeho dům jsme my, pokud si udržíme tu smělou důvěru a hrdou naději.
Žd 3,6 (B21)

Jaký je to pocit, když přesně víte, proč zde na zemi žijete? Pán Bůh nás stvořil a dal nám úkol: hovořit o jeho chvályhodných činech. Ale nejdříve musíme být přesvědčeni, zcela přesvědčeni o tom, že je to Boží úkol pro nás. Mnoho lidí se vzdálilo od Pána Boha natolik, že už tento úkol ani nevnímají. Neznají žádné chvályhodné Boží činy. Když neznají, nemohou o nich hovořit. Ten největší chvályhodný čin je ten, že Pán Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista jako obětního beránka za naše hříchy. Udělal to z velké lásky k nám lidem, abychom nemuseli skončit ve věčném oddělení od Pána Boha. „V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy“ (1J 4,9–10).
Pane, dávej mi sílu stále hovořit s druhými o tvých chvályhodných činech, které jsi pro nás udělal.

1S 19,1–7 * 2K 1,1–11

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář