Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi.
Iz 53,3
Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj, zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane.
L 18,32–33
Ježíš Kristus, Boží Syn, musel prožívat to největší ponížení. Proč na něho plivali, proč ho políčkovali, proč ho bičovali, proč mu nasadili trnovou korunu a proč ho nakonec přibili na kříž? Na tyto otázky dal odpověď již víc než 700 let před narozením Krista prorok Izajáš v 53. kapitole svého proroctví: „Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost, trestání snášel pro náš pokoj, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.“ Byl to Boží plán záchrany člověka. I když byl Ježíš přibit na kříž a vložen do hrobu, nezůstal tam, ale třetího dne vstal z mrtvých, žije a kraluje.
Pane Ježíši, děkuji ti za tvoji oběť na kříži.
J 18,28–32 * Júd 16,1–17 (1–22)
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
