Slyšte mě, vy v srdci zatvrzelí, od spravedlnosti tak vzdálení: Svou spravedlnost jsem přiblížil, není vzdálená.
Iz 46,12–13 (B21)
Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení.
Ř 10,10
Člověk už od dětství posuzuje, zda to, s čím se setkává, je spravedlivé. Spravedlnost si nárokujeme v mezilidských vztazích i ve vztahu k Bohu. Dnešní text nás ale varuje, že pokud máme zatvrzelé srdce, naše vnímání spravedlnosti bude pokřivené. Potřebujeme nějakou normu, olovnici, kterou přeměříme, jestli naše vnímání spravedlnosti obstojí i před Boží tváří. Potřebujeme číst Boží slovo a nechat působit Ducha svatého, abychom mohli prožít, že i my jsme hříšníci vzdálení od Boha, hodní odsouzení a smrti. Přesto nám Bůh v Kristu nabízí amnestii – odpuštění trestu, a dokonce i rehabilitaci – zahlazení odsouzení – a tím i podíl na Boží spravedlnosti. Stačí říct: „Přijímám.“
Duchu svatý, prosím, připomínej mi dnes Boží spravedlnost i to, že jsem ospravedlněna pouze milostí.
Mt 10,26–33 * Ex 17,1–7
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
