Ani nevíte, jak ráda bych vám psala o krásách běloruské přírody, o běloruské kultuře nebo třeba o evangelizačních kampaních či o překrásných známkách s ptáky a savci Běloruska! Bohužel mám ale pro vás jen spoustu negativních zpráv. Evergreenem mých mailů je jméno Zmicer Daškievič. V říjnu loňského roku mu původní trest 1,5 roku prodloužili o jeden rok. Měl vyjít na svobodu letos v polovině července. Jenže před 14 dny proti němu zahájili další trestní řízení, tentokrát za „hrubé porušování vězeňské kázně“. Protože už mu jednou trest prodloužili, on ale se „nepolepšil“, hrozí mu tentokrát další dva roky! Teď Zmicer čeká na další soud, který rozhodne.
Víte, tohle je jedna z nejhorších věcí, kterou mohou odsouzeným dělat! Když někoho odsoudí na 7 let, je to strašné, ale jak vězeň, tak jeho blízcí prostě vědí, že 7 let se nebude nic dít. Když mu ale dají 1,5 roku a termín vyprší, doma na něj čekají manželka a děti, pečou mu dort a připravují oslavu, on se těší, že jde na svobodu, nechají ho sbalit si věci, vyvedou ho z cely, vedou jakoby k propuštění – a po cestě mu dají do ruky protokol o novém trestním stíhání a místo k propuštění ho odvedou do vazební cely a manželce sdělí, že ho nepustí – to je strašlivá psychická rána. Jak pro toho vězně, tak pro jeho blízké na svobodě. Následuje další rok čekání, a když se chýlí ke konci, další těšení se – a další hořké zklamání. Jak to vysvětlit dětem? Kdy poprvé uvidí svého tátu, ví jen Bůh.
SOUVISEJÍCÍ – Bělorusko mění zákon, aby mohlo více kontrolovat církve
Ve stejné situaci je i katolička Palina Šerenda-Paniasiuk, matka dvou nezletilých synů. Její manžel a synové žijí nyní v Litvě. Byla odsouzená ke třem letům vězení (během té doby se musela podrobit nucené psychiatrické léčbě), desítky dnů strávila v trestních celách, a když ji měli propustit, i jí přidali rok. Ten vypršel teď 21. května, ale také jí předali nové obvinění a teď čeká na další soud. Takových případů jsou spousty.
O Pavlu Sieviaryncovi aktuálně nemám žádné informace. Jeho žena Volha byla v lednu u výslechu a poté si zrušila FB stránku. Asi o deseti lidech nejsou od února 2023 vůbec žádné informace – kde jsou, v jakém jsou stavu, zda žijí; nepouštějí k nim advokáty, nechodí pošta, neberou pro ně balíky ani léky či peníze. To je další cílené psychické mučení. Když patnáct měsíců nevíte, jestli je váš milý vůbec naživu, je to srdce drásající. Z vězení již vyšlo víc než 1700 lidí poté, co odbyli své tresty. Přesto je (k 29. 4. 2024) stále 1410 politických vězňů za mřížemi, mezi nimi je 173 žen (mnohé jsou matky několika nezletilých dětí jako např. katolička Volha Zalatar, která má 5 malých dětí, nebo naopak důchodkyně nad 60 let). Ochránci lidských práv evidují nejméně 254 politických vězňů, kterým ve vězení hrozí „zvláštní rizika“. Jsou to lidé se zdravotními problémy (16 osob se tělesným postižením, 91 osob s vážným zdravotním stavem – ví se 5 onkologicky nemocných, 65 osob starších 60 let, 10 osob s duševními poruchami). Nejstarší uvězněnou je 74letá Natalia Taran, která byla za odsouzena na 3,5 roku za komentáře v sociálních sítích, nejmladší je nyní šestnáctiletá Maria Misiuk – ta má ukrajinské občanství a obvinili ji, že údajně v Bělorusku založila podvratnou anarchistickou buňku napojenou na Národní osvobozeneckou armády Ukrajiny (možná si vzpomenete na jiné 16leté, o nichž jsem kdysi psala; ti už jsou dávno plnoletí a dál sedí…).
Od roku 2020 bylo 4100 osob zařazeno na „seznam extremistů“ a více než 400 na „seznam teroristů“. Mezi extremisty je i několik pastorů a kněží, kteří kvůli tomu podle nového zákona již nemohou oficiálně stát v čele církve. Mezi teroristy je mj. jeden pravoslavný báťuška s manželkou – ti prý plánovali atentáty a státní převrat a jsou odsouzeni k mnoha letům vězení. V dubnu zemřel ve vězení další politický vězeň, Alaksandr Kulinič. Měl ischemickou chorobu srdeční a zemřel na selhání srdce 1,5 měsíce po zatčení, aniž by se dočkal soudu. K zatýkání dochází doslova každý den. Stále ještě zatýkají lidi za účast v protestech v r. 2020. Mohla bych pokračovat dál a dál.
Vycházím zde ze článku https://www.svaboda.org/a/32970957.html, průběžně lze sledovat informace např. na stránkách lidskoprávní organizace Viasna (i v angličtině) https://spring96.org/, zprávy o pronásledování církve na stránkách organizace Křesťanská vize https://belarus2020.churchby.info/category/christian-vision/.
Pro příspěvky na Ukrajinu a Bělorusko – účet pro veřejnou sbírku: Číslo účtu: 2602515887/2010 (Fio banka), název účtu: Pomáháme Bělorusku a Ukrajině z. s. IBAN: CZ12 2010 0000 0026 0251 5887 v. s. 11 pro dary určené pro Ukrajinu (Serhij Lvov) v. s. 22 pro dary určené pro Bělorusko (rodiny politických vězňů) Příspěvky, které přijdou bez v. s., budou považovány za příspěvky na Ukrajinu. Pravidelně se za vás modlím a žehnám všem, kdo přispěli do sbírek jakoukoli částkou. Kéž vám Pán každý dar několikanásobně vrátí a kéž vám částky, které posíláte, nikdy nechybějí!
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Olga (kvůli bezpečnosti chce zůstat v anonymitě) je běloruská křesťanka Datum: 8. června 2024 Foto: Olga