Jákob procitl ze spánku, bál se a řekl: „Jakou bázeň vzbuzuje toto místo! Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebeská.“
Gn 28,16.17
Všechno, co vychází najevo, se stává jasným. Proto se říká: „Probuď se, ty, kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus!“
Ef 5,14 (B21)
Jákob se probouzí ze spánku poté, co se mu zdál nejdůležitější sen v jeho životě. Zjevil se mu Hospodin. Hojně mu požehnal a ubezpečil ho, že bude navždy s ním. Jákobovi dochází, jak mocné to bylo zjevení. I když dostává tak silné ujištění a zaslíbení o Boží péči a velkorysosti vůči sobě i celému rodu, je v Jákobovi strach. Pociťuje bázeň před Hospodinem. Na základě Božího zjevení si uvědomuje, že místo, kde se nachází, je Boží dům. Celý svět je Bohem stvořen a můžeme na něj nahlížet jako na Boží dům. A každý z nás je také Bohem stvořen. Máme to privilegium považovat se za Boží děti. Jákob prozřel díky zjevení ve snu a ovlivnilo to celý jeho život. Nám září Kristus, který nás vede k Otci, do nebeského království.
Pane, prosíme tě, probuď nás, ať se na našem životě odráží tvá záře.
J 6,26–29 * Mk 12,28–34
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
