Nauč nás, Pane, s koncem počítat, užívat svého času s moudrostí.
Ž 90,12 (SNC)
Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
Ř 14,8
Žij! Bůh povzbuzuje člověka k životu tváří v tvář konečnosti. Věčný Bůh, který s celým svým stvořením prožívá konečnost, zažívá poslední výdech každého živého tvora, ba i rostliny, napříč všemi věky, povzbuzuje, ba učí člověka, aby život žil s vědomím konečnosti a nehroutil se z toho. Není třeba vytěsňovat, že stárneme a nebudeme tu věčně. Právě naopak, Bůh nám dává šanci učit se žít náš čas s moudrostí. Pracovat, ale neupracovat se. Odpočívat, ale nelenivět. Radovat se, ale umět i plakat. Naučit se mít rád sebe, druhé, stvoření i Stvořitele. To nejde samo; abychom to zvládli, potřebujeme učitele.
Pane, prosím, uč mě žít.
Ezd 9,5–15 * Ex 1,1–22
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
