Denní zamyšlení sobota 13. ledna

Mého času tady na zemi je hrstka, sebedelší věk jen mžik je před tebou. Člověk se rozplyne jako dým ve větru, i kdyby tu vládl celým pevninám.
Ž 39,6 (SNC)

A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.
2K 4,16

Všechno je jinak. Realita střídá sen, sen realitu. První budou poslední, poslední první… Mohu se sebevíc snažit zvládat svůj život, mohu vybudovat majetek, kariéru, rodinu, sebe zdokonalit k ideálnímu stavu bytí, a přesto může takové úsilí přijít zcela nazmar. Až když přijde bída, nezdar, vnější hynutí, otevře se prostor pro nalezení pravé cesty. Cesta s Bohem je tím, po čem naše duše tak silně touží. Cesta s Bohem je naplněním smyslu naší pozemské existence. Díky víře smíme nalézat pomoc a posílení v každé chvíli našeho života a stále je to atraktivní a zajímavé a živé, být tu až do posledního dne, až do posledního dechu!
Svatý Bože, do tvých rukou vkládám svůj život a děkuji ti za krásu i bolest. Prosím, dej mi více víry!

Mt 4,12–17 * Mk 3,1–6

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář