Naši představu o vlastenectví patrně určuje české národní obrození, které na konci 18. a v první polovině 19. století zachránilo český jazyk před zánikem a položilo základ pro vznik novodobé české literatury, potažmo kultury.
Změna nastala v tom, že vlastenectví začalo být spojováno s jazykem. Přesněji by se tomu mohlo říkat národovectví, ani to ale neodpovídá skutečnosti: Míšení obou národů u nás bylo v průběhu staletí tak intenzivní, že velká většina obyvatel Českých zemí měla jak německé, tak české předky, což pochopitelně platí dodnes. Etničtí Němci navíc v průběhu staletí často začali mluvit česky (tento posun byl typický pro 14. století), etničtí Češi zase německy (hlavně v 17. a 18. století). Důvody byly povýtce praktické, nikdo o tom nepřemýšlel, nemělo to ideové pozadí. Až v době národního obrození se někteří spisovatelé (ale nejen spisovatelé) rozešli se svou národností, takže přestali být Němci a stali se Čechy (Karel Klostermann, Ferdinand Břetislav Mikovec a další).
Nacionalismus má na svědomí nejhorší násilí v dějinách minulého století i v současnosti. Identifikace na základě etnického původu je podle Emanuela Rádla primitivnější než na základě příslušnosti k otčině. Když nemá skupina lidí společného nic důležitějšího než mateřský jazyk, je zaděláno na problém. Potřebujeme mít hlubší zdroje identity, vyšší ideály. Samozřejmě, i vysoké ideje mohou probouzet násilí, snad nejhorší z nich je náboženství. Víra, která vede k zabíjení, má obrovský potenciál zkázy. Nezapomínejme, že tak fungovalo (a třeba v Rusku stále funguje) i zneužité křesťanství.
Kristus vytvořil církev, která lidem všech národů nabízí společnou identitu. Nezrušil tím národy, vždyť jsou Božím stvořením, ale poskytl pevnější základ pro identitu a zázemí, jak pro Boha získat národy. Jako součást nadnárodní církve máme teprve možnost plně si národů vážit a pracovat na jejich uzdravení i na jejich vzájemném smíření. Ježíš vykoupil nejen jednotlivce, ale i národy (Mt 25).
Křesťané (přesněji křesťané, kteří se drželi Bible) vždycky působili proti nacionalismu, ve směru smíření mezi národy. Myslím na Přemysla Pittera, který v době poválečné euforie a pouličního lynčování Němců volal český národ k pokání. Založil tehdy několik dětských domovů, kde shromáždil české, německé i židovské sirotky, aby svým soužitím ukazovali moc evangelia. Pitter byl osamocený i kritizovaný, ale představoval kristovský hlas v době, kde se odhalovala falešná identita českého národa.
V době konfliktů, v situaci, kdy je někdo utlačován, kdy se děje nespravedlnost, by křesťané díky své identitě v Kristu měli být nástrojem smíření, pochopitelně nejen mezi národy.
Ukázka z článku Tomáše Dittricha o dvojím vlastenectví, který najdete v plném znění v lednovém čísle časopisu Život víry, jehož téma zní „Bůh a národy“. Nad tím, zda se spolu snesou láska k Bohu a láska k vlasti a zda má Bůh odlišné záměry s různými státy či etniky, se dále zamýšlejí např. P. Hošek nebo M. Klesnil.
Lednové vydání také nabízí rozhovor s íránským „Billym Grahamem“ Hormozem Šariatem, reportáž z pražského Jesus pochodu, dopis Kristy Gerloffové z Izraele po útoku Hamásu, článek o hledání osobní víry v období dospívání, příběhy, zamyšlení, recenze, zprávy a mnoho dalšího.
Život víry lze číst v papírové podobě, na novém webu nebo poslouchat ve zvukové podobě. Je možné si koupit jednotlivá čísla nebo si ho předplatit.
Autor: Tomáš Dittrich Datum: Foto: Filip, Pixabay, ilustrační
10 Komentáře
Josef Bong
„Nacionalismus má na svědomí nejhorší násilí v dějinách minulého století i v současnosti.“
Takové zcela nekonkrétní tvrzení by bylo vhodné vysvětlit. Co tím autor myslí? Bez vysvětlení to vypadá jako všeobená nekonkrétní floskule…
Konečný Fr.
Nacionalismus německý v minulosti. Dnes např. nacionalismus polský nebo ukrajinský. Maďaři jsou vlastenci.
U nás jsou vlastenci zesměšňováni, ale jasně dochází na jejich slova – Západ se stal říší zla. A církve k tomu mlčeli a mlčí. Proč ? Co je to za ctnost podporovat válku dodávkami zbraní? Chcimíry je asi dobře pochytat a zavřít. Místo humanismu militarismus.
P. Ašer
Nový zákon nacionalismus vylučuje: V Kristu už není ani Řek ani Žid, ani barbar ani Skyta (Kol 3:11; Ga 3:28n). Ale samozřejmě nechce nacionalismus nahradit kosmopolitismem, protože křesťané nejsou kosmopolité. Nemohou být kosmopolité, poněvadž nejsou z tohoto světa (J 15:19). Takže světský nacionalismus i kosmopolitismus jsou překonány novozákonním uranopolitismem (Fp 3:20), potažmo nebeským patriotismem (Žd 11:13-16).
Ve světě však tyto nacionalistické animozity budou přetrvávat nadále (Mt 24:7). Nedokázal je překonat ani tzv. proletářský internacionalismus, nedokáže je překonat ani dnešní globalismus.
Ale aby to nebylo tak jednoduché, měli bychom se zamýšlet i nad tím, co si počít s Ježíšovým nezastřeným ethnocentrismem neboli nacionalismem v době jeho pozemského působení?
„Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: „Nechoďte na cestu pohanů a do města Samaritánů nevstupujte; ale jděte raději k zahynulým ovcím z domu Izraele.“ (Mt 10:5-6)
„A hle, z oněch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle trápena démonem.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!“ On řekl: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.“ Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: „Pane, pomoz mi!“ On odpověděl: „Není správné vzít chléb dětí a hodit jej psíkům.“ Ona řekla: „Ano, Pane, ale vždyť i psíci jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.“ Tehdy jí Ježíš odpověděl: „Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera uzdravena.“ (Mt 15:22-28)
„Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože spasení je ze Židů.“ (J 4:22)
Jiří Kouba
Nebyl náhodou ten český jazykový nacionalismus inspirovaný z Německa Herderem ? Wikipedie napovídá, že ano. Bez tohoto přípodotku se článek jistě hodnotný propadne do populárního sebemrskačství.
Petr Kartouz
Nacionalismus je jistě odsouzeníhodný extrém. Ovšem vlastenectví nikoliv. I Ježíš přišel nejprve ke svému národu. Vždy budu nejprve činit dobře své ženě a svým dětem, poté domácím víry a pak svému národu. Poté samozřejmě všem lidem.
Ostatně, víte co mají společného prezident Trump a prezident Pavel? Oba mají USA na prvním místě 🙂
pavel v
Pan Bong žádá o vysvětlení tvrzení autora, že „nacionalismus má na svědomí nejhorší násilí v dějinách minulého století i v současnosti.“ Působí dojmem, že jaktěživ neslyšel o nacismu. Nebo neví, že nacismus byl nacionalismem?
Mnozí lidé považují vlastenectví (lásku k vlasti) za totéž, co nacionalismus (lásku k národu). Vlastenectví a nacionalismus není totéž. Například ve Švýcarsku je několik národů, ale jen jedna vlast. Kdo miluje národ, upřednostňuje lidi svého národa, před lidmi z jiných národů. Lidi ze svého národa označuje výrazem „naši“, zatímco ti ostatní jsou „cizí“. Vlastenec takto nerozlišuje, ale usiluje o to, aby se v jeho státě dařilo všem, aby se lidé na jeho půdě cítili v bezpečí. Proto vlastenci nečiní potíž zajišťovat svou bezpečnost spojenectvím s jinými národy, protože ty jiné nepovažuje za cizí.
Vlastí křesťana je Boží království. To není vázáno na žádný národ ani na žádné území, protože se jedná o království duchovního charakteru. Občany Božího království jsou všichni lidé usilující o mír na zemi, přičemž mírem se zde myslí spravedlnost. V duchovním slova smyslu mírem není pouze to, že se nepoužívají zbraně, ale to, že nikdo nikoho neutiskuje (netrýzní). Boží království disponuje obrovskou mocí. Jeho mocnou zbraní je pravda. Kolik jen bylo na světě mocných říší, které se zdály být neotřesitelné, aby se pak ukázalo, že tyrani v čele těch říší byli mentální mrzáčci. Tito „nepřemožitelní“ Džingischánové, Cézarové, Stalinové, Hitlerové byli historií odhaleni jako zločinci a ne dobrodinci, za něž se vydávali. Občanství v Božím království dodává každému křesťanovi obrovskou naději, že na odpor proti útlaku není sám, že spoluvytváří obrovskou synergii v boji proti satanovi (proti lži). Nacionalismus je také obvykle založen na lži, že národ je ohrožen jakýmisi cizáky.
P. Ašer
Ad pavel v
Světské vlastenectví stejně jako světský nacionalismus, mezi nimiž činíte rozdíl, jsou obojí neslučitelné s Božím královstvím. Vlastenectví tak není o nic lepší než nacionalismus. Není valného rozdílu mezi tím, zda někdo zabíjí ve jménu vlasti nebo ve jménu národa, ve jménu náboženství či ve jménu ideologie (komunistické, demokratické atd.).
Josef Bong
„Nebo neví, že nacismus byl nacionalismem?“
Toto je nauka kterou (mylně? lživě?) vyznávají mnozí intelektuálové, což je nepřekvapivě založené na neznalosti a nevzdělanosti.
Německý socialismus 30. let zcela jistě nebyl nacionalismem (nebo dokonce vlastenctvím), byl to socialismus založený na rasovém boji. Základy této nauky položil ve svém díle K. Marx, k čemuž se přihlásil i říšský kancléř v jakémsi proslovu počátkem 40. let (F. Hayek „The Road to Serfdom“). Proto nacismus našel příznivce mezi mnoha jinými národy, zejména v Rakousku, Francii, Belgii a též i Anglii. Dokonce na pár let v Sovětském svazu.
Socialismus založený na třídním boji má obětí ještě více než socialismus založený boji ras, tedy opět žádný nacionalismus, jak mylně tvrdí autor článku.
Nejvíce obětí má ve 20.stol jiná NEnacionalistická nauka a tou je zákaz DDT, a to ve jménu ochrany broučků a ptáčků. To je podle počtu obětí největší tragédie 20. stol. Za kterou v nějakém článku jistý zdejší intelektuál děkoval „ekoaktivistům“ (myslel to vážně).
pavel v
to Josef Bong
Ottova encyklopedie uvádí pro heslo nacismus (národní socialismus), že jde o totalitní ideologii založenou na vypjatém nacionalismu, rasismu, prvcích socialismu, militarismu a antisemitismu. Nacionalismus a rasismus se navzájem nevylučují.
Josef Bong
chacha, takhle se musí na ty „vlastence“, xenofobní čecháčky…
https://twitter.com/RadioGenoa