Boží Duch působí v srdcích a myslích generace Z. Vysokoškolské služby a sbory po celé zemi na vlastní oči vidí, jak se nemožné stává skutečností: pravidelná týdenní setkání a malé skupinky praskají ve švech. Za necelý rok se počet návštěvníků na našich týdenních setkáních zdvojnásobil. Máme za to, že Duch svatý pracuje mezi mladými dospělými, aby byli duchovně hladovější než předchozí generace.
Toto uvědomění nás vedlo k přehodnocení způsobu, jakým evangelizujeme a vyučujeme generaci Z. Ačkoli toto úsilí nemůže zcela vysvětlit duchovní obnovu, kterou nyní vidíme – to je koneckonců Boží dílo – chceme předložit pět způsobů služby, které mohou církvím a vysokoškolským službám pomoct oslovit druhou nejmladší generaci Ameriky.
1. Kažte o pokání a odpuštění jako o životním stylu
Generace Z touží v tomto umělém a dokonalém digitálním světě po transparentnosti. Upřímnost však s sebou přináší obrovské riziko. Co když mě lidé odmítnou? Co když mě nebudou mít rádi? Co když jsem až příliš špatný? Evangelium vytváří prostředí, kde upřímnost ohledně naší nedokonalosti nebrání přijetí, ba právě naopak. Jak napsal Tim Keller v knize Smysl manželství: „Toto je evangelium: jsme hříšnější a zkaženější, než jsme kdy byli ochotni uvěřit, ale zároveň jsme milovaní a přijatí v Kristu víc, než jsme se kdy odvážili doufat.“
SOUVISEJÍCÍ – 5 důvodů, proč je generace Z připravena na duchovní obnovu
Proto naše kázání nezdůrazňují pokání a odpuštění jako jednorázovou záležitost, ale jako způsob života. Celoživotní výzva k pokání připomíná generaci Z, že není dokonalá a že ji Bůh zve, aby ve společenství upřímně vyznávali své hříchy. Zaslíbení o plném odpuštění ji pak ukazuje, že nás žádný hřích nevylučuje z Božího ani lidského společenství.
Neměli bychom se vyhýbat obtížným otázkám, které trápí generaci Z, jako je sex, sexualita, gender a závislost – což jen podněcuje nesdílnost a stud – ale musíme ji ukazovat na vzájemné vyznávání hříchů a přijetí odpuštění jako na součást celoživotního posvěcování. Všechna naše kázání musí odrážet Janova slova: „Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti“ (1. Janův 1,9).
2. Zdůrazňujte sounáležitost
Generace Z je vyčerpaná prázdnotou a izolací způsobenou individualismem online a touží být součástí něčeho většího. Nechtějí najít smysl života pouze na individuální rovině, ale ve společenství, což vyplývá z hluboké touhy po sounáležitosti.
Problém většiny církví nespočívá v tom, že by se snažily projevovat sounáležitost až příliš (např. přijímaly nevěřící za členy, vysluhovaly jim svátosti nebo je nechaly vyučovat), ale že ji projevují příliš málo. Církve nezřídka vytvářejí bariéry tím, že nejprve vyžadují víru. Navíc vytvářejí příliš málo prostoru pro rozvoj sounáležitosti. Proto v naší církvi plánujeme nespočet společenských akcí a pořádáme intenzivní víkendové akce zaměřené na vztahy – pobyty, výlety – abychom pomohli studentům z generace Z navázat vztahy. Vyzýváme vedoucí a členy, aby se seznamovali s novými lidmi a dbali na to, aby nikdy neseděli sami.
Za poslední rok jsme opakovali „Patříš sem“ víckrát, než dokážeme spočítat. Hlásáme to v kázáních. Zdůrazňujeme to v malých skupinkách. Vyrábíme cedule a roznášíme je po kampusu. Když se studenti objeví, vítáme je těmito slovy a připomínáme jim, že jejich touhu stát se součástí něčeho většího a konat dobro ve světě může uspokojit pouze Král spravedlnosti, dobra, pravdy a krásy.
SOUVISEJÍCÍ – „Předmětem veškeré touhy se vám stává uctívání“: studentova rekapitulace osm měsíců po probuzení v Asbury
Většina obrácení, která jsme viděli, se neodehrála proto, že by lidé uvěřili evangeliu a pak našli své místo v našem společenství. Opak je pravdou: patřili k nám, viděli, jak žijeme, chtěli, aby evangelium bylo pravdivé, a pak zjistili, že skutečně je.
3. Projevujte neobvyklou pohostinnost v církvi i doma
Mluvit o sounáležitosti nestačí. Církve musí být ke generaci Z neobvykle pohostinné. Pro nás to znamená, že od prvního okamžiku, kdy vysokoškolák vstoupí do našich dveří, až do dne, kdy se odstěhuje, jsme cílevědomě a neobvykle pohostinní. Při pozdravu se usmíváme. Učíme se jejich jména. Okamžitě je seznamujeme s druhými. Zůstáváme s nimi ve spojení. Dáváme jim najevo, že nám chybí, když se nějakou dobu neukážou. Vybízíme vedoucí, aby zvali studenty k sobě domů na jídlo.
Po více než roce stráveném v izolaci během celosvětového lockdownu generace Z touží po pohostinnosti, kterou Ježíš prokazoval hříšníkům, učedníkům i farizeům. Jeho služba byla formou pohostinnosti, která porušovala kulturní normy (zeptejte se ženy, která mu svými slzami čistila nohy) aby mohl sdělit hlubokou pravdu: Bůh chce, abys i ty seděl u jeho stolu.
Církve musí povzbuzovat a posilovat starší generace, aby toto poslání přijaly za své. Generace Z nechce jen jídlo zdarma, chce hluboké vztahy. Starší svatí musí být vyzýváni, aby jen neodešli do důchodu, ale aby využili svůj volný čas k předávání dobrého odkazu evangelia budoucím generacím. To se může dít formálně prostřednictvím programů nebo povzbuzováním starších členů sboru k vedení malých skupinek pro mladé lidi. Může se to však dít i neformálně v neděli ráno, na setkáních u kávy nebo u oběda.
4. Praktikujte bohoslužbu, kde se lidé projevují a zapojují
Chceme vás vyzvat k obezřetnosti. Někteří tvrdí, že generace Z má ráda určitý styl hudby, liturgie nebo osvětlení. Pravda je samozřejmě taková, že generace Z je různorodá. Někteří tíhnou k „modernějším“ církvím a jiní k tradičním. Někteří se vysmívají mlze a světlům, zatímco někteří je vyhledávají. Někteří upřednostňují tradiční hudební nástroje a zpěvy, zatímco jiní mají rádi hlasité kytary a bicí. Ze zkušenosti víme, že neexistuje univerzální bohoslužba, který by oslovila celou generaci Z.
SOUVISEJÍCÍ – Chcete zasáhnout svět? Evangelizujte církev
Ale jedna věc je společná: generace Z nechce stát při bohoslužbě stranou. Chtějí se naučit písně a zpívat je. Chtějí používat svá těla – ať už to znamená pozvedat ruce, nebo klečet. Chtějí se modlit a setkávat se s Bohem ve svých srdcích a ve shromáždění. Chtějí svým životem vyjádřit pravdu, kterou se naučili: Ježíš je Král. Chtějí cítit sounáležitost s lidmi kolem sebe. Nezpívají Ježíši sami. Zpívají také druhým lidem a s nimi.
V závislosti na vaší tradici může vaše bohoslužba působit na průměrného příslušníka generace Z pasivně. Ať už je to „zvláštní hudba“, která působí jako představení, nehybná těla nebo nesmělý zpěv – to vše generace Z vnímá způsobem, že možná ani nevěříte tomu, co říkáte, že věříte. Nepřemýšlejte tedy o své bohoslužbě jako o produktu určeném ke spotřebě, ale jako o společném počinu, do kterého je zapojeno několik generací. Vyzvěte všechny přítomné, aby se oddali uctívání, a dovolte, aby horlivost generace Z pro Pána povzbudila srdce mladších i starších účastníků bohoslužby. Místní církev nejlépe funguje, když se starší a mladší lidé navzájem povzbuzují k uctívání.
Dobrou zprávou je, že se to může dít v církvích s pevnou i volnější liturgií, tradičnějších i modernějších, s kytarou nebo varhanami. Pro starší účastníky to však bude často znamenat vyjít ze své komfortní zóny nebo aspoň nemít námitky proti těm, kdo se při uctívání více projevují.
5. Oživte princip všeobecného kněžství
Generace Z je plná mladých lidí, kteří chtějí být budováni a vedeni. Proto je také z dobrých i špatných důvodů přitahují influenceři. V lepším případě to tak není, protože chtějí slávu, ale protože chtějí ovlivnit okolní svět. Chtějí dělat něco smysluplného. Místo cynického pohledu na instituce a jejich dekonstrukce je může generace Z znovu vybudovat. Chce se zapojit do budování a obnovy. Touží být součástí vyššího poslání.
Proto jsme odolávali tendenci mít placené zaměstnance, kteří vykonávají veškerou službu a činí veškerá rozhodnutí. Místo toho zveme do válečného kabinetu generaci Z. Vyzýváme je, aby vedli své vrstevníky, a chceme, aby se podíleli na důležitých rozhodnutích. Snažíme se jim v co největší míře předávat klíčky od služby a umožnit jim řídit auto.
To samozřejmě s sebou nese řadu nehod a problémů, ale pokud opravdu věříme tomu, co napsal Petr – že jsme královské kněžstvo (1. Petrův 2,9; Exodus 19,6) – pak podle toho musíme jednat.
Stavte do popředí Krista
Žádný z výše uvedených bodů není novým postřehem. Každý z nich je zakořeněn ve starobylé tradici církve. To by nás nemělo překvapovat. Generace Z žije v radioaktivním spadu, který po sobě zanechalo osvícenství. Zpustošená krajina jako by říkala: Bůh je nepřítomný nebo vzdálený a jeho jedinou plnohodnotnou náhradou je „já“. Takové prostředí člověka ubíjí a ve všech (zejména mladých) probouzí hlad po duchovním oživení. Jaderná poušť prosí, aby se znovu stala zahradou.
Kolem se rozprostírají ruiny církve. Kdysi se tam nacházely velké budovy, rozlehlé pastviny, bujné stromy a úrodná půda. Cítí tedy vnitřní pnutí – proč se sytím duchovním odpadem uprostřed této digitální dystopie, když existuje něco lepšího?
Hlad se musí ukojit. Poukazuje na neoddiskutovatelnou skutečnost, že může být uspokojen. Generace Z cítí (ať už to dokáže vyjádřit, nebo ne), že byla stvořena proto, aby jedla pravý pokrm, žila v opravdovém společenství, pěstovala skutečnou krásu, poznávala skutečného Ducha, oslavovala skutečného Boha a navěky se těšila ze skutečného Spasitele.
Pokud vám tedy vše výše uvedené připadá jako návrat ke starým a hlubokým kořenům pravdy, pak to není náhoda. Je to návrat k Ježíši, který je středobodem života: on slyší vyznávání hříchů a odpouští je; on zachraňuje lid a sjednocuje ho se sebou; on si zaslouží naše horlivé uctívání a chválu; on nás pověřil posláním k a posiluje nás svou milostí.
Duch působí. Modlíme se, aby starší generace s radostí vnímaly, že jejich posláním je odložit své zájmy, preference, bohatství a čas a reagovat na toto působení.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Kyle Richter a Patrick Miller Zdroj: The Gospel Coalition Překlad: Tomáš Zálešák Datum: 20. listopadu 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
