Paříž – Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes obhajoval svůj záměr účastnit se příští týden mše, kterou povede v jihofrancouzském Marseille papež František. Část veřejnosti a zejména krajně levicoví politici prezidentovu účast kritizují, protože podle nich odporuje principu odluky státu a církve. Podle Macrona je ale neutralita zachována, píše agentura AFP.
„Domnívám se, že bych tam měl být. Nepůjdu tam jako katolík, ale jako prezident laické republiky. Já osobně během této mše nebudu praktikovat žádné náboženské činnosti,“ uvedl Macron. Zdůraznil také, že papež má stejné postavení jako jiné hlavy států.
SOUVISEJÍCÍ – Macron vyzval papeže, aby zavolal Putinovi a Bidenovi kvůli míru na Ukrajině
Poslanec za levicovou stranu Nepodrobená Francie (LFI) Bastien Lachaud prohlásil, že „Macron nerespektuje necírkevní charakter státu a pošlapává jeho principy a neutralitu ve vztahu k církvím“. Připomněl také, že na začátku školního roku to byla právě Macronova vláda, kdo vyhlásil na francouzských školách zákaz nošení abáji, tedy dlouhého oděvu zakrývajícího celé tělo, který oblékají některé muslimky. Důvodem bylo právě zachování sekularity. Proti Macronově účasti na mši se vyjádřil i šéf komunistů Fabien Roussel.
V sobotu 23. září papež bude sloužit mši v Marseille na stadionu. Kvůli dodržení maximální kapacity 57.000 lidí bylo potřeba si předem pořídit vstupenky, které ovšem byly zdarma. Více než týden před akcí byly rozebrány. Na mši, která se podle serveru France Info rozsahem podobá vystoupení rockové hvězdy, vystoupí na 1000 sboristů z dvacítky pěveckých souborů. Vedle Macrona bude mši přihlížet i 150 kardinálů a zhruba 1000 kněží z celého Středomoří.
Náklady na akci se podle pořádající marseillské diecéze vyšplhají na 880.000 eur (21,5 milionu Kč). Sbírka pořádaná přímo na stadionu by mohla vynést až 500.000 eur (12,2 milionu Kč). Pokud by byl tento odhad správný, přispěl by každý účastník v průměru necelých devět eur (zhruba 215 Kč).
Když v roce 1980 celebroval v Paříži mši tehdejší papež Jan Pavel II., účastnil se jí i tehdejší francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing. V červnu 2017, krátce po svém zvolení, se Macron zúčastnil večeře u příležitosti konce muslimského postního měsíce ramadán, kterou organizovala Francouzská rada muslimského vyznání (CFCM).
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 15. září 2023 Foto: Wikimedia Commons – Emmanuel Macron
