Příběh misionářky Elisabeth Elliotová, kterou si mnozí pamatují díky tomu, že zasvětila léta svého života sdílení evangelia s muži, kteří zabili jejího manžela, skrývá mnohem víc než jen poznámky pod čarou v dějinách křesťanství, říká autorka jejího životopisu Ellen Vaughnová.
V nedávném rozhovoru pro The Christian Post Vaughnová popsala své úsilí o hlubší poznání života slavné misionářky. Její druhý svazek s názvem Being Elisabeth Elliot, se zabývá pozdějším obdobím života misionářky, zatímco v prvním díle, Becoming Elisabeth Elliot, autorka psala o jejích raných letech.
SOUVISEJÍCÍ – Lecrae říká, že mu kniha Tima Kellera pomohla zachránit život uprostřed „temného místa“ dekonstrukce a pochybností
Ti, kdo o Elliotové slyšeli, ji možná znají jako ženu, jejíž manžel Jim Elliot zemřel v lednu 1956 během misie, na níž hlásal evangelium. Při cestě ekvádorskou džunglí byli manžel Elliotové a čtyři další misionáři zabiti příslušníky kmene Waodani.
Navzdory smrti svého manžela se Elliotová po dvou letech vrátila do pralesa, aby žila a sloužila stejnému kmeni, který zabil jejího manžela. V roce 2019 Vaughnová při psaní prvního dílu své životopisné série odcestovala do Ekvádoru a žila mezi lidmi kmene Waodani, kterým Elliotová sloužila. Setkala se také se dvěma muži, kteří manžela slavné misionářky usmrtili.
Výsledkem úsilí Elliotové a její kolegyně misionářky Rachel Saintové bylo, že členové domorodého kmene přijali zvěst evangelia. Muž jménem Mincaye, jeden z těch, kdo zabil Jima Elliota, zemřel v roce 2020.
Zatímco mnozí křesťané mohou být s její příběhem o odpuštění do jisté míry obeznámeni, Vaughnová poznamenala, že se zdá, že dílo Elizabeth Elliotové z druhé poloviny 20. století je méně známé.
Vaughnová uvedla, že ji při psaní druhého dílu životopisu slavné misionářky zaujalo ještě něco jiného: pojem „evangelikální hrdinové“ a tendence věřících stavět je na piedestal slávy.
Vaughnová uvedla, že členové rodiny jí poskytli přístup k jejím deníkům. Četba zápisků změnila její pohled na Elizabeth Elliotovou. Už na ni nepohlížela pouze jako na „karikaturu“, ale viděla „srdce, duši, myšlení a ducha“ slavné ženy během cest, kterými ji Bůh vedl.
„A právě to mě fascinovalo, že na jedné straně existuje tendence tyto hrdiny vytvářet a typizovat,“ řekla autorka. „Ach, ona byla tak statečná, byla tak poslušná Bohu, ať se děje cokoli. A myslím, že mnoho lidí mělo pocit: ‚Já bych nikdy nemohl být jako ona‘.“
Spisovatelka poukázala na hrdiny Písma a poznamenal, že dělali chyby a trpěli nejistotou. Autoeka podle svých slov chtěla prozkoumat její příběh, aby čtenářům pomohla „souznít“ s životem křesťanské misionářky.
Řekla, že se v knize snažila prozkoumat různé otázky, včetně toho, co znamená být člověkem a co znamená následovat Krista uprostřed kultury zmatku a v momentech, kdy je doba těžká nebo kdy člověk bojuje s odmítnutím. Podle Vaughnové všechny tyto pocity Elliotová zažila.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 20. září 2023 Foto: Museum of the Bible – Elizabeth Elliotová
1 Komentář
Marie Arlet
Je skvělé, že se i v Česku na těchto stránkách píše o misionářce Elisabeth Elliott a hlavně o tom jaké úžasné dílo skrze ji a další misionáře mohl Pán učinit. Věčná škoda, že (pokud vím) v Česku ještě žádná její kniha nevyšla.