Ježíš nás pověřil světovou misií, a to každého křesťana a každý sbor, nejen nějaké super křesťany a obří sbory. To je skrytým obsahem Matouše 28,18-20. Vyzývá k získávání učedníků, a přislibuje, že až do konce tohoto věku bude sám při tom. A je při veškerém svém lidu; to znamená, že daný úkol platí pro všechen jeho lid.
Malé sbory si ale možná kladou otázku, jak právě ony mohou přispět. Slýchají o velkých sborech, které finančně podporují mnoho partnerů po celém světě, mají pro péči o tyto partnery zvláštní programy a pravidelně k nim vysílají své týmy. Malé sbory přitom mívají problém s placením účtů, natož platu pastorovi. Jak se může i takový sbor zapojit do vysílání a podpory misionářů?
Je tu však dobrá zpráva: jde to! I malé sbory se mohou důkladně zapojit do Velkého poslání a v poslušnosti Ježíšova příkazu získávat ze všech národů učedníky mohou přinášet hojné ovoce. Je jen třeba, abychom měli takový záměr a šli na to promyšleně.
1. Buďte obětaví v dávání.
Malé sbory se těžko mohou v přispívání na misii měřit s velkými sbory. To je v pořádku. Můžeme být Bohu vděčni, že dává velkým sborům hojnost prostředků, a pro nás všechny bude dobré si připomínat, že finanční částky nehrají v tom, oč Ježíšovi jde, hlavní roli.
SOUVISEJÍCÍ – Nikdy nevíte, kdy kážete naposledy
Jednou si Ježíš povšiml chudé vdovy, která – na rozdíl od bohatých dárců, kteří přinášeli mnohem větší částky – do veřejné sbírkové pokladnice vhodila dva měďáky,; podle Ježíšových slov ta žena přispěla mnohem víc, neboť dávala ze své chudoby, kdežto jiní ze svého přebytku (Marek 12,41-44). Hodnotu jejího daru určila míra její oběti.
Jestliže toto platí pro jednotlivce, pak jistě i pro sbory. Příspěvků na misii si Ježíš nejvíce váží od sborů, pro které to znamená oběť. Pro malé sbory je tu dobrá zpráva: trpíte-li finančním nedostatkem, máte tím více příležitostí k dávání, které je skutečně obětavé.
Mezi nejštědřejší novozákonní sbory patřily malé církve v Makedonii, z jejichž „veliké chudoby vzešla jejich bohatá štědrost“, protože dávaly „nad možnost“ (2 K 8,2-3). Obětavé dávání nevyžaduje bohaté konto, nýbrž pouze štědré, oddané srdce, které bije pro Kristovu slávu. Malé sbory by místo ustaranosti nad tím, jak málo dávají, měly v modlitbě zvažovat, zda by nemohly svůj příspěvek na světovou misii zvýšit.
2. Navazujte tvořivým způsobem partnerské vztahy.
Jsem pastorem sboru v malém novoanglickém městě, a náš sbor má v plánu zakládat v Nové Anglii další sbory. Jsme si vědomi našeho poměrně malého počtu členů i poměrně nevelkých prostředků; proto jsme se spojili se sedmi dalšími malými sbory a církve chceme zakládat společně. Pastoři sdružení ve „Společenství maloměstské zeleně“ (název pochází z novoanglické tradice „vesnic“ či vlastně malých měst, v nichž právě na snadno dostupném ústředním zeleném prostranství vznikají radnice, školy i kostely – pozn. překl.) spolupracují v duchu hluboce pojímaného bratrství a jejich sbory se v zájmu zakládání nových společenství dělí o finanční prostředky.
SOUVISEJÍCÍ – No ne! Zrovna káže ten holobrádek
Téhož principu vztahů a finančního partnerství mezi malými sbory by bylo možno plodně využít v zájmu světových misijních aktivit. Proč se nespojit s dalšími ideově souznějícími sborečky ve vašem okolí ke společné podpoře některého misionáře? Uvědomte si, jaké pouto by taková rozvíjející se práce pro světové misijní organizace mohla mezi vašimi sbory vytvořit. Jen si představte, jak díky finanční pomoci vašich partnerských sborů vzniká tým, který se vypraví navštívit vašeho celosvětově působícího partnera!
Malé sbory někdy jak známo bývají izolované a uzavřené do sebe. Není však nutno, aby tomu tak bylo. Existuje spousta možností tvořivého partnerství. Nedávno jsem mluvil s jedním pastorem ze státu Mississippi (sám má dvě povolání). Jeho malému baptistickému sboru se ve spolupráci se svou denominací podařilo opatřit na pomoc obětem hurikánu v jejich státě tisíce dolarů. Tento sbor rovněž se svou denominací spolupracuje v nepřetržité podpoře světové misie. Kde se k dárcovství spojí osmdesát malých sborů, může vzniknout významná částka.
SOUVISEJÍCÍ – Tři úvahy o evangelizaci v moderním západním světě
Proč si nesplnit sen o navázání nových, tvořivých partnerských vztahů s jinými malými sbory, které pomohou oslovit celé národy a získat je pro Krista?
3. Investujte tak, jak to odpovídá vašim možnostem.
Malé sbory by se místo nářků nad tím, co pro rozmach světové misie udělat nemohou, měly raději zaměřit na to, v čem jsou obdarovány – a pak se právě do toho pustit.
Pastor jednoho malého sboru ve státě Washington mi řekl, že podle jeho názoru bývá podpora partnerů pracujících ve světové misii ze strany malých sborů, právě jejich možnostem odpovídající, ozvláště účinná proto, že má-li takový sbor pouhých sedmdesát členů, může partner každého z nich osobně poznat. Často bývají malé sbory pružnější v tom, že ke svým kazatelnám pozvou misionáře, kteří přijíždějí z misijního pole do země na návštěvu, díky čemuž se s nimi sbor ještě lépe seznámí a naváže i upevní s nimi vztah.
Malé sbory jsou jako rodina, a když k nimi partneři z misie přijdou na návštěvu, dočkají se vřelého rodinného přijetí, neboť takový sbor se přímo překonává v tom, jak je uctít a prokázat jim pohostinnost. Ten washingtonský pastor mi vyprávěl, že když k nim do sboru na návštěvu dorazila jedna misionářka sloužící v Africe, měla možnost posedět u jídla s velkým procentem členů sboru.
Sbor, kde sám konám pastorskou službu, nemá sice na podporu pro naše misijní partnery tolik prostředků, jaké by mohly poskytnout velké sbory, snažíme se však být tvořiví v prohlubování vztahů. Naše skupinky adoptují misionáře, modlí se za ně a posílají jim balíčky pro jejich potřeby. Vysíláme k nim na návštěvu malé týmy (k nimž patří i naši sboroví vedoucí). Nic není podle naší zkušenosti pro tyto náročně pracující budovatele Božího království více povzbudivé než právě to!
4. Vaše láska ať vytrvá.
Láska malých sborů obvykle ani po dlouhé době nevychládá. Mívají vytrvalou víru, a ta pomáhá přežít. Jejich láska není něčím nahodilým, nýbrž má hloubku; není pomíjivá, nýbrž trvalá. Takovou lásku, na kterou se mohou dlouhodobě spolehnout, právě misionáři potřebují, a v této mužné lásce jsou malé sbory vynikající.
Vím o maličkém sboru, který ve službě evangelia podporoval mnoho pokolení jedné rodiny působící v Papui-Nové Guinei. Pastor často v modlitbě jmenovitě zmínil každého člena oné rodiny, včetně dětí; zahrnoval je skutečně do sborové rodiny.
Vy nepatrné sbory, řekněme si to na rovinu: pokud neneseme z hlediska služeb pro světovou misii takové ovoce, jaké bychom nést měli, pak ne pro nepatrný počet našich členů, nýbrž pro nepatrnost našeho vášnivého zaujetí pro rozšíření Kristovy slávy do světa. Příliš nepatrná je naše starost o ty, kteří umírají v odloučení od něj. Příliš nepatrná je naše ochota přidělávat si nepříjemnosti a přispívat skutečně obětavě.
Pro zdokonalení ve vysílání a podpoře misionářů není nutné, abychom rostli z hlediska počtu našich členů. Je ale nutné, abychom rostli v lásce ke Kristu a k národům.
K tématu viz též knihu „Pošli a pomáhej. Jak se postarat o misionáře“ (autor Neal Pírolo, viz https://www.databazeknih.cz/knihy/posli-a-pomahej-259739). Pozn. překl.
Autor: Stehphen Witmer Překlad: Ivana Kultová Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 15. září 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
