Jeruzalém – Návrh jedné izraelské ministryně zavést oddělené hodiny plavání pro muže a ženy v přírodních rezervacích nedaleko Jeruzaléma vzbudil v sekulární většině izraelské společnosti debatu a obavy ohledně toho, zda Izrael míří k tomu stát se náboženským státem, píše server Middle East Eye.
Idit Silmanová ze strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua oznámila svůj plán na začátku srpna. Chce umožnit, aby ve dvou přírodních rezervacích nedaleko Jeruzaléma bylo možné se koupat bez přítomnosti lidí opačného pohlaví. Ženy z ultraortodoxních židovských komunit, známých jako charedim, se totiž odmítají koupat v moři či bazénech za přítomnosti mužů. A mnoho mužů z téže komunity také odmítá se ponořit do vody, kde jsou i ženy.
SOUVISEJÍCÍ – Netanjahu oznámil, že do konce ramadánu budou mít židovští návštěvníci zakázaný vstup na Chrámovou horu
Plán ministryně, který byl pozastaven kvůli právnímu přezkoumání, by se netýkal běžné otvírací doby rezervací. K té by přibyly dvě hodiny – jedna pro muže a druhá pro ženy. Navzdory tomu se však mnozí lidé ze sekulární izraelské společnost dívají na návrh s podezřením. Považují totiž nápad ministryně za první krok k daleko širšímu a nebezpečnějšímu cíli – přeměnit Izrael ve stát, který se řídí striktními pravidly ortodoxního judaismu, mezi kterými je i oddělení lidí odlišného pohlaví ve veřejném prostoru.
Nedávno jeden řidič autobusu v hromadné dopravě nařídil dívkám, aby si sedly na zadní sedadla a zakryly se, protože autobusem jezdí i ultraortodoxní židé. V poslední době se snahy o pohlavní segregaci ve veřejné dopravě staly častějšími, což otevřelo debaty o vztahu mezi státem a náboženstvím v Izraeli.
Kořeny sporů mezi ultraortodoxními židy a většinovou společností v Izraeli sahají do 50. let. Tehdy první premiér státu Izrael David Ben Gurion souhlasil s výjimkou z povinné vojenské služby pro 400 mladých lidí, již vyznávají striktní interpretaci judaismu. To jim mělo umožnit studovat tóru v talmudických školách, takzvaných ješivách. Vláda premiéra Menachema Begina ze strany Likud pak v roce 1977 zrušila limit 400 studentů, což umožnilo udělit osvobození z vojenské služby desítkám tisíců mladých ultraortodoxních židů. Protože vláda uznává princip, že studium tóry je zaměstnání, studenti v ješivách dostávají stipendium a jsou osvobozeni od všech dalších povinností.
V Izraeli žije zhruba 1,28 milionu lidí, kteří se hlásí ke striktní interpretaci judaismu. To je zhruba 13 procent izraelského obyvatelstva. Podle předpovědí izraelského statistického úřadu by však ultraortodoxní židé za 50 let mohli tvořit až třetinu izraelské populace.
V současnosti mnozí Izraelci považují náboženské školy za břímě a odmítají jejich financování z veřejných prostředků kvůli osvobození z vojenské služby.
Becalel Stauber, který řídí vládní vzdělávací program pro lidi z náboženských komunit, odmítá domněnky, že by ultraortodoxní židé chtěli přeměnit Izrael v zemi, která se řídí náboženskými pravidly. „Jen žádají, aby jim nebylo znemožněno vést svůj život podle tóry,“ říká Stauber, který je také ultraortodoxní žid.
Část izraelské společnosti se také obává jednoho proudu striktního judaismu, náboženského sionismu, který se vyznačuje nacionalistickou rétorikou. Mnoho lidí vyznávajících tento pohled žije v nelegálních osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tradiční ultraortodoxní židovství přitom odmítalo nacionalistické názory, a to včetně podpory osadnictví. To se však vznikem náboženského sionismu rychle změnilo. Dnes je podpora osadám na okupovaných územích mezi ultraortodoxními židy silná, a to díky aktivitám skupin, jež se hlásí k náboženskému sionismu.
Mezi vůdci této změny je i rabín amerického původu Jicchak Ginsburgh, který je známý tím, že schvaloval masakr v mešitě v Hebronu v roce 1994, při kterém zhynulo 29 Palestinců, či podporoval knihu, která ozřejmovala „právní kontext“, ve kterém žid může zabít člověka jiného vyznání.
Právě tento proud ultraortodoxního judaismu vzbuzuje v současnosti největší obavy v sekulární společnosti, jelikož strany, jež zastávají tyto názory, jsou u vlády. Současný ministr financí Bezalel Smotrič, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus, v minulosti veřejně mluvil o tom, že si přeje, aby se Izrael stal náboženským státem. „Samozřejmě z dlouhodobého hlediska chci, aby se stát Izrael řídil zákony tóry. To se stane, až si to národ bude přát, a věřím, že si to bude přát, až si uvědomí, že zákon tóry je spravedlivý a humánní,“ řekl v roce 2019.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 20. srpna 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
