Ve sbírce Raab Collection v Ardmore v Pensylvánii je poprvé veřejně k prodeji dopis Alberta Einsteina o vzniku vesmíru.
Dopis, napsaný 11. dubna 1950 skupině židovských studentů v Americe, je oceněn na 125 000 dolarů. Einstein v něm vyjadřuje názor, že vědec nemůže věřit v příběh o stvoření světa zaznamenaný v knize Genesis, a tvrdí, že věda takové náboženské představy „nahrazuje“.
SOUVISEJÍCÍ – Einsteinův Dopis o Bohu se prodal v dražbě za 2,9 milionu dolarů
„Pocit, který mám, když vidím něco takového, co tak osobně a vědecky evokuje velkou debatu 20. století, z pera Alberta Einsteina, je prostě čiré vzrušení,“ uvedl podle Religion News Service Nathan Raab, prezident Raabovy sbírky a autor knihy „Honba za historií“.
Podle webových stránek Raabovy sbírky sice existují i další dopisy popisující Einsteinovy názory na Boha a židovství, ale slavný fyzik byl jen zřídkakdy dotazován na své osobní náboženské přesvědčení od někoho s tak významným náboženským postavením, zejména od rodiny, která by ho znala.
Einstein reagoval na dopis, který mu zaslala Martha Munková, manželka známého německého rabína Michaela L. Munka, který byl v té době jedním z vůdčích hlasů ortodoxního židovského světa. Manželé Munkovi uprchli před pronásledováním ve své vlasti několik let po Einsteinovi, který sám odešel v roce 1933 a v roce 1940 získal americké občanství.
Religion News Service dále informuje, že v korespondenci Marthy Munkové z konce března 1950 se píše: „Jménem studentů cyklu přednášek o náboženství bych se Vás ráda zeptala, zda si myslíte, že je pro moderního vědce možné sladit myšlenku stvoření světa Bohem, vyšší mocí, s jeho vědeckými poznatky.“ Einstein pohotově odpověděl a napsal, že věří, že doslovný výklad Bible vidí Boha jako stvořitele vesmíru. Ale pokračoval prohlášením, že příběh o stvoření nepřijímá, ne proto, že by byl vyvrácen, ale proto, že místo něj existuje vědecké vysvětlení.
„Člověku, který je více či méně vyškolen ve vědeckém myšlení, je náboženské stvoření (v původním smyslu) vesmíru cizí, protože na vše uplatňuje měřítko kauzální podmíněnosti,“ napsal Einstein v dopise. „Pokud však budete Bibli vykládat symbolicky (metaforicky), není již jasné, zda je skutečně třeba považovat Boha za osobu.“
Dopis byl podle prohlášení Raabovy sbírky získán od dědiců adresáta.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 22. července 2023 Foto: Wikimedia Commons – Albert Einstein
