Tvému jménu vzdávám chválu za tvé milosrdenství a za tvou věrnost; svou řeč jsi vyvýšil nad každé své jméno.
Ž 138,2
Nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a trvalé Boží slovo.
1P 1,23 (B21)
Žalmista zpívá o Božím milosrdenství a věrnosti. Učinil s nimi dobrou zkušenost a je toho tak plný, že zpívá a zplna hrdla chválí Boží jméno. Vypráví o Bohu, který je milosrdný, totiž laskavý, slitovný a v tom všem pravdivý, věrný a věrohodný. Jak konkrétně se to projevilo, zpívá v tom žalmu o kousek dál: „Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu… I když jsem v soužení, ty mi zachováš život, vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě spasí. Hospodin za mě dokončí zápas.“ Je to i naše zkušenost? Tak dnes nezapomeňme zplna hrdla zpívat! Nebo nemáme na vděčný zpěv ani pomyšlení? Tak si ten celý žalm můžeme třeba přečíst jako modlitbu.
Pane, který jsi milosrdný a věrný, prosíme, buď nám nablízku, když máme chuť zpívat, i tehdy, když se nám hlas zadrhává.
J 5,1–16 * Gn 44,1–34
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
