Marek 16:6 … „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde.“
Milí přátelé, kteří máte v Kristu odvahu, radost a naději!
Dnes končí a vrcholí svatý týden… Během tohoto týdne jsem dostal zajímavou otázku od dětí ve škole: „Proč Bůh dopustí, aby na Ukrajině umíraly stovky nebo tisíce nevinných lidí, civilistů?“ Během tohoto týdne jsem také narazil na zprávu o muži, který brutálně vyvraždil tři členy své rodiny, když ubodal svého bratra, sestru a otce – a ptám se: Proč? Během tohoto týdne jsme si četli události, které vedli k ukřižování Ježíše, a dostal jsem ještě jinou otázku: „Proč je ten příběh tak smutný? Proč Bůh dopustí, aby Jeho Syn trpěl? Proč Ježíš volal na kříži: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
Co je, pro všecko na světě, „svaté“ na tomhle týdnu? Co se v něm jen stalo letos a co kdysi!
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Jsme jiní, než je vesmír?
Je to vskutku zmatený a narušený svět, ve kterém žijeme. Ovšem už fakt, že se pozastavujeme nad zabíjením nevinných civilistů a nazýváme to zlem, že celou svou bytostí protestujeme proti vraždě, že dokážeme projevit soucit a lítost, to je samo o sobě svědectvím pro určitou víru v něco, co přesahuje jen prostý hmotný a netečný svět.
SOUVISEJÍCÍ – Naděje umírá poslední a ožívá první!
Dokazuje to, že není tak docela pravda, co se nám snaží namluvit zastánci novo-ateismu, jako např. biolog Richard Dawkins. Ten tvrdí, že vesmír má „přesně ty vlastnosti, které bychom očekávali, pokud by v něm vskutku nebyl žádný plán, žádný záměr, žádné zlo ani žádné dobro, nic než slepá a nelítostná lhostejnost“. Podle něho a některých dalších vědců nejsme my, lidé, nic než komplexní organismy, hnané sobeckými geny k tomu, aby jednali ve svůj prospěch.
Avšak každý protest, který vznášíme proti bezpráví, proti vraždění, proti nesmyslnému a nelítostnému zlu, je vlastně protestem i proti takovémuto bezbožnému, chladnokrevnému popisu vesmíru a naší role v něm. Každý soucit, každý zájem, každý projev sympatie boří tu představu „slepé a nelítostné lhostejnosti“, které má být tento vesmír bezúčelným výsledkem.
Bože, proč?
Otázky typu „proč Bůh dopouští to či ono zlo“ tedy na jedné straně odkazují k víře v něco nebo někoho, kdo nás přesahuje a kom jsme přesvědčeni, že musí být přece dobrý a spravedlivý. Na druhé straně nás ale takové otázky znepokojují, protože nám právě s touto představou dobrého a spravedlivého Boha jakoby neladí a nesedí.
Bůh dopustí, aby na Ukrajině umírali stovky civilistů. Bůh dopustí, aby psychicky narušený člověk zabil členy své rodiny. Bůh dopustí, aby Ten, který Jeho jméno pravdivě hlásá a mocně oslavuje, který v Jeho jménu koná zázraky a uzdravuje, který se hrdě nazývá Jeho Synem, aby tento naprosto nevinný člověk trpěl rukou sebestředných, sebe-spravedlivých, manipulativních, po moci a uznání toužících lidí. Jak to? Proč?
Ano, Bůh protestuje a nesouhlasí, varuje a volá v lidském svědomí, ale přesto dopouští takové události. Není tedy tento svět opravdu postavený vzhůru nohama? A co horšího, nevymkl se náhodou svému Tvůrci kontrole?
Strach, smutek, beznaděj…
Nemám pochyby o tom, že nějaké takové otázky musely vrtat hlavou i Ježíšovým učedníkům po Velkém Pátku. Jak mohl Bůh dopustit, aby Ježíš skončil na kříži? Oni byli očitými svědky Jeho divů. Oni viděli, jak proměnil vodu ve vínu, jak nasytil několika chleby a rybami tisícihlavý zástup lidí, jak uzdravil slepé i chromé, jak vzkřísil mrtvého, jak chodil po vodě, jak utišil vítr a bouři. Co by jen mohlo tohoto chlápka zastavit?
SOUVISEJÍCÍ – Vedlejší aktéři pašijí – Nikodém „ostýchavý“
A navíc, tenhle úžasný člověk od Boha se stal jejich blízkým přítelem! Vybral si je! Lidem kolem vyprávěl podobenství o Božím království, ale jen jim, svým blízkým přátelům, svým učedníkům, je také vysvětloval. A co všechno s Ním zažili! Mnohému sice nerozuměli, ale stálo to rozhodně za to zanechat svého dřívějšího způsobu obživy a jít za Ním, chodit s Ním a naslouchat Mu.
To, co se s Ním ale dělo posledních pár dní, jim naprosto vyrazilo dech. Nedávalo jim to smysl. Jako dodnes nedává smysl lidem, když přijdou o někoho blízkého a milovaného: nezaviněně, nečekaně, neférově. Také učedníci Ježíše se po událostech Velkého Pátku jistě ptali ‚Proč?!‘ A že jim to nedávalo smysl – Bůh nechá umřít svého nevinného Syna a padouchy nechá dál si užívat moci? –, naplnil jejich srdce strach (Co teď bude s námi?), smutek (Náš Přítel a Pán je pryč! Je mrtev!) a beznaděj (Co má tenhle svět a život v něm vlastně za smysl?).
Je dost možné, že i nám se stane, že při poslechu či při četbě zpráv naplní naše srdce strach (Kdo ví, kam to směřuje dál? Kde vybuchne další bomba? S kým spadne další letadlo?), nebo smutek (Co když přijdu o mého syna, o mou dceru? Co když přijdu o dům, o práci, o zdraví?) nebo beznaděj (Kam to všechno směřuje? Co to má smysl? Smrt číhá na každém kroku.)
To je vše? NE!
Byl to skutečně smutný „svatý“ týden v životě Ježíše. A byl by to skutečně krutý, zlověstný a ponurý obrázek tohoto světa, kdyby… kdyby ten obrázek zachycoval celou realitu! Ale on ji nezachycuje!!! Chvála Bohu, že nezachycuje! Kdybychom si takto svět kolem nás malovali, malovali bychom ho jakoby ve stínu, a nikoli na světle. Aby zobrazoval celou skutečnost, museli bychom všechno malovat z perspektivy události, kvůli které jsme se dnes tady sešli; události, kterou oslavujeme z celého srdce; události, která změnila chod světa, stejně jako chod našeho života; události, která nám umožňuje vidět svět ve světle a ne ve stínu. Vždyť Ježíš Kristus přemohl smrt! Byl vzkříšen! Neděste se proto. Není třeba.
SOUVISEJÍCÍ – Vedlejší aktéři pašijí – jeden z davu, „následovník“
Podívejme se, co vzkříšení Ježíše udělalo z Jeho prvních učedníků! Z vystrašených lidiček byli rázem odvážní a smělí hlasatelé evangelia. Ze zarmoucených a skleslých dušiček se náhle stali jásající nositelé radosti. Trudomyslná stvoření bez naděje se proměnila v bytosti plné doufání a očekávání. Díky vzkříšení Ježíše oni poznali, že Bůh má vše pod kontrolou, že zasahuje milostí v jejich životech, že vykupuje i to zlé a obrací to v požehnání těm, kdo na Něho spoléhají.
STRACH >> ODVAHA
SMUTEK >> RADOST
BEZNADĚJ >> OČEKÁVÁNÍ
I nám dnes dává Bůh odvahu stát na Jeho straně; radost z Jeho smíření se světem a sjednocení s námi; naději, že jednoho dne porazí nadobro všechno zlo a jako posledního nepřítele zahladí i smrt samu. Mnohým to připadá jako nevědecká pohádka, jako bláznovství. Vzkříšení Ježíše je však důkaz, že Bůh má vždy poslední slovo, že Jeho láska opravdu nikdy nezanikne, že On je Immanuel, Bůh s námi, ve všem – ne aby jako mávnutím proutku zahladil naši bolest a smrt, ale přidává se k nám, aby ji sám do sebe vstřebal, překonal a nakonec ji v nás porazil.
Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli! Jako první z nás, kteří Mu patříme. Halleluja!
Autor: Petr Krákora Zdroj: luterani.cz Datum: 10. dubna 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
1 Komentář
Karel Krejčí
„Díky vzkříšení Ježíše oni poznali, že Bůh má vše pod kontrolou, že zasahuje milostí v jejich životech, že vykupuje i to zlé a obrací to v požehnání těm, kdo na Něho spoléhají“.
My si jen stěží dokážeme představit Boha, který má vše pod absolutní kontrolou. On má schopnost vidět do našeho nitra, zná nás daleko lépe než my sami sebe, zná naší minulost, přítomnost i budoucnost, ale také z toho všeho i pro Něho vyplývající zodpovědnost. V současném světě jen slepý může nevidět, komu lidé předávají zodpovědnost za své životy. Předávají je lehkověrně do rukou těch, kteří je v principu znát vůbec nemohou. Nechávají se vést těmi, kteří je znát nemohou a to ne proto, že by tuto schopnost nechtěli mít, ale proto, že ji ani nemohou mít. Jakou tedy ve skutečnosti mohou nést zodpovědnost? Ne, to ale není pouze chyba těch, co jsou „nahoře“, ale i těch, co jsou „dole“. V životě každého člověka je pouze jedna kotva, která má schopnost ochránit nás před beznadějným zmítáním se v tomto padlém světě a tou je Kristus. Žádná jiná kotva nemá tuto moc, všechno ostatní jsou jen sliby, iluze, faleš a pod.