Managua – Nikaragujská vláda znemožnila oficiální působení v zemi další humanitární organizaci – katolické Caritas a zavřela také dvě soukromé univerzity provozované katolickou církví. Informovala o tom dnes agentura Europa Press. Jako důvod režim uvedl mimo jiné nedoložení dokladů o financování, podobně jako to udělal od roku 2018 už víc než třem tisícům nevládních organizací a sdružení. Tento týden režim zrušil registraci i největší asociaci podnikatelů COSEP, která v zemi fungovala třicet let.
Zrušení právnické osoby Cáritas Nicaragua je dalším krokem režimu levicového prezidenta Daniela Ortegy proti církvi, kterou tento autoritářský politik nedávno označil za „organizovanou mafii“. Minulý měsíc tamní soud poslal na 26 let do vězení za vlastizradu katolického biskupa Rolanda Álvareze, a to krátce poté, co biskup odmítl opustit svou zemi spolu s více než dvěma stovkami politických vězňů. Ty Ortegův režim počátkem února poslal do Spojených států a odebral jim občanství.
SOUVISEJÍCÍ – Nikaragua: Soud s biskupem z Matagalpy obviněným ze spiknutí
Někdejší partyzánský vůdce Ortega stojí v čele Nikaraguy od ledna 2007, i díky tomu, že parlament ovládaný jeho stranou zrušil v ústavě omezení počtu prezidentských mandátů. Od ledna 2017 je viceprezidentkou jeho manželka Rosario Murillová. Oba se u moci drží represemi a zatýkáním svých kritiků. V roce 2018 v zemi vypukly mohutné protivládní protesty, které si během tří měsíců vyžádaly podle opozice přes 350 obětí, většina zemřela na následky brutálního zásahu policie.
Před prezidentskými volbami v roce 2021 Ortegův režim zatkl desítky opozičních politiků, včetně několika, kteří chtěli proti Ortegovi kandidovat. Většina byla obviněna z činů „podrývajících svrchovanost země“ či z „podněcování zahraničního vměšování“. Odsouzena byla i favoritka voleb Cristiana Chamorrová, dcera exprezidentky Violety Barriosové Chamorrové, která se v roce 1990 stala první zvolenou prezidentkou v historii Latinské Ameriky, když ve volbách porazila právě Ortegu.
Od protestů v roce 2018 nikaragujský režim odebral registraci více než třem tisícům nevládních organizací a sdružení, včetně zahraničních, což je skoro polovina počtu takových právnických osob tehdy působících v zemi. Byly mezi nimi i humanitární organizace či řád založený katolickou misionářkou Matkou Terezou, který provozoval mimo jiné dětský domov či domov důchodců. Rušení těchto organizací má velký sociální dopad na lidi, kteří potřebují pomoc. Stovky lidí také kvůli tomu přišly o práci.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 9. března 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
