První týden poté, co Rusko zahájilo „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině, nemohl ruský pastor Jevgenij Bachmutskij spát.
„První týden jsem každý den při modlitbách plakal,“ řekl. „Kdybych mohl jít do Kremlu nebo na Rudé náměstí a udělat něco, abych to zastavil, udělal bych to… Vím, že Bůh nás všechny bude soudit. Viděl jsem tolik trpících a zmatených lidí. Říkal jsem si, co se bude dít. Bylo to opravdu těžké.“
Neustále také telefonoval. Někteří Ukrajinci v konfliktních zónách mohli utéct pouze přes Rusko. „Byly to desítky lidí, zejména na začátku,“ řekl Bachmutskij, který žije v Moskvě. „Někteří nás žádali, abychom jim pomohli zůstat v Rusku. Mnohým z nich jsme pomohli dostat se do Evropy. Kupovali jsme jim letenky nebo je vozili k ruským hranicím a dávali jim nějaké peníze.“
Od té doby uplynul rok – „nejtěžší rok mé služby,“ řekl Bachmutskij. Kromě úzkosti a pomoci uprchlíkům pociťoval tlak okolní společnosti, nenávist lidí zvenčí i zevnitř Ruska, finanční tlak a stres z velkého sboru, jehož členů se probíhající události dotkly různým způsobem.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Zároveň však „jasně vidí Boží ruku“. Během uplynulých 12 měsíců se mu otevřely nové příležitosti ke službě. Mnozí lidé nalezli víru. A jeho sbor přitahuje stovky návštěvníků.
SOUVISEJÍCÍ – Podivné teplo v srdci během bohoslužby v Asbury
Říká, že „lidé jsou mnohem otevřenější k rozhovorům“ o duchovních věcech. „Zároveň jsou sami křesťané mnohem aktivnější v evangelizaci, vnímají, že to je to jediné, na čem nakonec záleží. Vidím, že mnoha církvím se daří opravdu dobře, i když čelí těžkostem.“
Zlomené srdce
Přestože Rusko již několik měsíců mobilizovalo svá vojska, invaze mnohé zaskočila – dokonce i ty v Moskvě.
„Mysleli jsme si, že se to nemůže stát,“ řekl Bachmutskij. „Máme několik rodin, které byly s Ukrajinou velmi spjaty.“ On také – jeho dědeček vyrůstal v Bachmutské oblasti, ukrajinském městě, které Rusko od května ostřeluje.
Tohle není neosobní válka, která se vede prostřednictvím obchodů se zbraněmi na druhém konci světa. Ruská a ukrajinská kultura si byly blízké a evangelikální křesťané – rozhodující menšina v každé ze zemí – si byli ještě bližší. Ukrajinští a ruští církevní představitelé společně pořádali konference, navštěvovali se a sdíleli teologické zdroje. Byli si tak blízcí, že pokud byl nějaký teologický zdroj k dispozici v ruštině, málokdo se obtěžoval pořídit samostatný ukrajinský překlad.
Když tedy přišla invaze, škrty byly hluboké.
Pomoc uprchlíkům
Od začátku konfliktu překročily hranice do Ruska téměř 3 miliony Ukrajinců.
„Pro mnohé z nich to byla jediná možnost, jak odejít,“ uvedl Bachmutskij. Téměř ihned po začátku invaze mu začal zvonit telefon od lidí, kteří hledali pomoc.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Válčí se už rok
Bydlí nedaleko hlavního moskevského nádraží, ale to není jediný důvod, proč se na něj ukrajinští uprchlíci obraceli. V roce 2009 založil sbor, který se během deseti let rozrostl ze 17 členů na 500, čili stal se jedním z největších v Moskvě. Jeho Ruská biblická církev zorganizovala síť pastorů zakládajících nové sbory. Počet pastorů se rozrostl z 32 na více než 100. Na programech a akcích Ekklesie se podílí asi 300 sborů.
Kromě toho se Ruská biblická církev připojila k dalším evangelikálním církvím (mnohé z nich jsou součástí Ekklesie) v rámci osvětové činnosti podél rusko-ukrajinské hranice, včetně Krymu, který byl v roce 2014 obsazen Ruskem.
„Takže máme vícenásobné spojení, když lidé přemýšlejí o Moskvě,“ řekl Bachmutskij, který také hovoří a píše na křesťanských fórech po celém světě. „Bylo to náročné, protože existovala omezení týkající se zahraniční měny, například amerických dolarů.“
Dva dny po invazi Evropská unie, Spojené království, Kanada a Spojené státy přerušily transakce s ruskými bankami. Když začaly docházet zdroje, Bachmutskij řekl: „Stalo se téměř nemožné poskytovat finanční pomoc přímo.“
Přesto členové Ruské biblické církve pokračovali dál. Pomohli stovkám ukrajinských uprchlíků – některým najít místo v Rusku, jiným utéct do zemí, jako je Polsko, Německo, Srbsko nebo Turecko. Poskytují ubytování, oblečení, jídlo a dopravu.
Od té doby, říká Bachmutskij, „máme asi 50 lidí z naší církve, kteří zde neustále slouží uprchlíkům“.
„Má duše truchlí, mé srdce puká hrůzou a hanbou a má mysl je otřesena lidskou hloupostí,“ napsal Bachmutskij na Facebook v den invaze. „Dnes pláču a modlím se spolu se svými bratry a sestrami na Ukrajině, sdílím jejich bolest a hrůzu!“.
Stát se uprchlíkem
Někteří členové Ruské biblické církve, zejména ti s ukrajinskými kořeny, „nemohli zůstat v Rusku“, řekl Bachmutskij. „Pro některé to bylo příliš. Měli pocit, že jsou příliš spojeni s touto tragédií.“
Bachmutskij hovořil se svým sborem. „Pokud chcete odejít,“ řekl jim, „můžete odejít. Vím, že je morálně těžké a finančně náročné zůstat. Jen neodcházejte ve spěchu. Dejte vědět svým pastorům a my se o vás postaráme a pomůžeme vám najít sbor na dobrém místě.“
SOUVISEJÍCÍ – Konflikt na Ukrajině je válka, ne speciální vojenská operace, řekl papež
Koncem léta odliv uprchlíků a odcházejících lidí postupně ustal.
A pak prezident Vladimir Putin oznámil povolání záložníků – asi 300 000 mužů – do aktivní vojenské služby.
„Září bylo opravdu těžké, protože stovky církví a tisíce lidí byly zmatené – nevěděly, jak křesťansky reagovat,“ řekl Bachmutskij. Poslechnete svou vládu a narukujete? Počkáte a budete doufat, že vás nepovolá? Nebo utečete dřív, než vás armáda povolá?
„Jasně jsem viděl Boží jednání, protože naše výroční pastorační konference byla posunuta o týden,“ řekl.
„Přijelo mnoho mužů a měli jsme tak úžasné společenství,“ řekl. „Modlili jsme se za Ukrajinu a modlili jsme se jeden za druhého. Vzájemně jsme posilovali svá srdce a ruce. Více než 500 pastorů z různých částí Ruska odjelo domů s povzbuzením, dobrým propojením a jasným poselstvím, aby navzdory všemu pokračovali ve službě evangelia.“
Vrátili se domů do menších sborů. Během prvních 12 dnů po Putinově oznámení opustilo zemi podle pohraničních úřadů asi 400 000 Rusů.
Asi 25 z nich byli muži z Ruské biblické církve. Většina z nich se sice vrátila, ale nepřítomnost některých manželů a otců znamená, že je i méně mužů, kteří by druhé vedli nebo dobrovolně pracovali, a více rodin bez otců, o které je třeba pečovat.
„Modlil jsem se, aby Bůh posílil mé srdce i ostatní vedoucí,“ řekl. „Zvláště pro ženy je to opravdu těžké. Dost často leží nejtěžší část na bedrech žen, proto jsme začali s pravidelnými setkáními na upevňování vztahů. V březnu uspořádáme konferenci pro ženy, abychom je povzbudili a pomohli jim.“
Bachmutského, který má mnoho přátel a kontaktů v jiných zemích, se často ptají, proč neopustil Moskvu.
„Jak bych to mohl udělat?“ ptá se. „Je tam taková duchovní temnota. Musíme být tady. . . . Řekl jsem svým členům: ‚Neopustím vás. Pokud se přestěhujete, budu poslední, kdo odejde.“
Zůstat
Není snadné zůstat. Putinova válka byla ekonomickou noční můrou, protože západní společnosti se stáhly a do platnosti vešly západní sankce.
„Náš rodinný rozpočet se snížil o 50 procent,“ řekl Bachmutskij. Je těžké dostat ze Spojených států léky pro jeho ženu. A platformy jako Zoom nebo Microsoft Office už neberou jeho ruskou kreditní kartu. „Jsme odříznuti od mnoha běžných věcí,“ řekl.
Je také terčem útoků.
„Každý den dostávám nenávistné komentáře,“ řekl. Rozzuření a vystrašení ukrajinští křesťané mu vyčítají, že neudělal víc pro veřejné odsouzení ruských akcí, že se rozhodl zůstat v Moskvě, dokonce že je Rus. „Ale já za to lidi neodsuzuji. A v mnoha ohledech jejich reakci chápu. Modlím se za ně. A modlím se k Bohu, aby mi dovolili plakat s nimi. Mám je rád. A soucítím s nimi celým svým srdcem.“
I služby milosrdenství jsou jako nášlapné miny. Podporujete ruskou matku, jejíž manžel bojuje v armádě? Pomáháte těm, kteří trpí na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, nebo se zdá, že tím schvalujete válečné tažení? Říkáte mužům ve vaší církvi, aby utekli ze země a vyhnuli se tak odvodu do armády?
„Snažím se být moudrý ve svých slovech,“ řekl Bachmutskij, který přestal číst sociální sítě. „Povzbuzuji lidi, aby zvážili, jak mohou jednat jako křesťané. A to mi pomohlo.“
Ví, že jeho slovům naslouchá i ruská vláda, která si dává pozor na každého, kdo diskredituje armádu nebo operaci na Ukrajině. Nebojí se jít do vězení – oba jeho dědečkové byli za svou víru vyhnáni na Sibiř -, ale chce, aby to bylo za jeho víru, ne proto, že byl lehkovážný.
Dokud je volný, má spoustu práce.
Růst
Bachmutskij v uplynulém roce znovu přečetl velkou část díla Dietricha Bonhoeffera a souhlasil s Barmskou deklarací, že „nejlepší odpovědí na totalitu je kázání Krista“.
„To je to, co vidím právě teď,“ řekl. „Když kážeme Krista, neutíkáme před realitou, nepopíráme ji ani si ji neasimilujeme. Přinášíme Krista do reality. Evangelium dá naději, posílí srdce a přinese opravdové pokání.“
Dává mu také jistou cestu vpřed v církvi, do které patří státní zaměstnanci, lidé, kteří nepodporují kroky vlády, příbuzní s odlišnými politickými názory, ženy, jejichž příbuzní bojují v armádě, ženy, jejichž manželé uprchli ze země, a pravděpodobně i tajní agenti.
„Konflikty uvnitř církve jsou velmi bolestivé,“ řekl. „Asi nejbolestnější je vidět, jak se bratři a sestry, kteří se mají rádi a slouží si navzájem, začínají v tom všem ztrácet.“ Chápe proč – je „přirozené, že lidé vše posuzují skrze svůj kontext a svědomí“ – ale to jim nic neulehčuje.
Stále ukazuje na Ježíše. Někteří ze 400 členů Ruské biblické církve v tomto roce přehodnotili nebo znovu přijali svou víru, řekl Bachmutskij. „Naše bohoslužby ještě nikdy nebyly tak radostné.“
Nikdy nebyly ani tak přeplněné.
„Do naší církevní budovy se vejde 700 lidí a vždycky je tam plno,“ řekl. „Někdy máme dvakrát více nových návštěvníků než členů. Vidíme, že k víře přichází více lidí. Provádíme více křtů než dříve. . . . Mnoho mladých mužů přichází k víře, protože chápou, že mohou zemřít. Neexistuje žádná stabilita a lidé si kladou otázku: „Proč žiji na této planetě?“.
SOUVISEJÍCÍ . Rusko se vojenské agresi na Ukrajině snaží dávat náboženský rozměr, píše AFP
Podobné příběhy slýchá i od dalších pastorů.
„I když církve čelí obtížím s mobilizací, imigrací a finančním tlakům, jsou povzbuzeny,“ řekl. Do Ruské biblické církve se chystá vstoupit asi 200 lidí, což je skoro více, než sbory mohou zvládnout. Bachmutskij hledá větší prostory a zároveň plánuje založení dalšího moskevského sboru.
„Vidím moc evangelia mnohem víc než dříve,“ řekl. „Vidím opravdu dobrou budoucnost.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Sarah Eekhoff Zylstra Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 4. března 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
