Ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě.
Ž 25,20
Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále.
Mt 7,25
Vztah žalmisty k Hospodinu je velmi důvěrný. On mu vlastně říká: „Přece nedopustíš, abych byl zahanben!“ Takový důvěrný vztah k Bohu vzniká podobně jako vztah mezi dvěma lidmi. Na počátku stojí jakési první setkání, první objev toho druhého. Čím déle vztah trvá, tím více se prohlubuje, a je-li rozvíjen, hraje v něm stále důležitější roli důvěra. Bůh není jen nějaká síla nebo mocnost. Je to osoba, kterou mohu vnímat, mohu s ní komunikovat, mohu cítit, že jsem jí naplněn a milován. Nakolik se jí odevzdávám a otevírám, natolik roste náš vzájemný důvěrný vztah.
Pane Ježíši, nechť je moje důvěra k tobě čím dál větší, až se stane bezmeznou.
Sk 16,9–15 * Gn 11,1–9
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
