Jeruzalém/New York – Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek večer diskutovala o úterní návštěvě izraelského krajně pravicového ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kterou označili za provokaci Palestinci, arabské státy i izraelská opozice. Někteří členové RB OSN vyjádřili znepokojení a zdůraznili nutnost zachování statu quo na tomto pahorku v Jeruzalémě, který je posvátný pro židy i muslimy. Rada nicméně nepřijala žádné formální stanovisko.
„Jakou červenou linii musí ještě Izrael překročit, aby Rada bezpečnosti konečně řekla dost?“ ptal se při jednání v New Yorku palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr, který obvinil Izrael z „absolutního pohrdání“ a novou izraelskou vládu Benjamina Netanjahua označil za „koloniální a rasistickou“.
SOUVISEJÍCÍ – Německo má návštěvu izraelského ministra na Chrámové hoře za provokaci
Jednání v Radě iniciovaly Palestinská autonomie a Jordánsko, které podpořily Čína a Spojené arabské emiráty. Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan označil diskusi v Radě, která podle agentury AFP trvala asi dvě hodiny, za absurdní. Ben Gvirova návštěva Chrámové hory, kterou muslimové označují Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se uskutečnila podle Erdana v souladu s pravidly. Erdan podle serveru The Times of Israel také řekl, že i on jako ministr vnitřní bezpečnosti Chrámovou horu navštívil v roce 2017.
Podle Tunisana Muhammada Chálida Chíárího z úřadu generálního tajemníka OSN byla Ben Gvirova úterní návštěva první návštěvou člena izraelské vlády na Chrámové hoře od roku 2017, uvedla televize Al-Džazíra. „Ačkoliv návštěvu neprovázely násilnosti, je považována za obzvlášť pobuřující vzhledem k dřívějším Ben Gvirovým vyjádřením,“ řekl Chíárí.
Na Chrámovou horu smí nemuslimové jen v určitých časech a nesmějí se tam modlit. Ben Gvir v minulosti opakovaně prohlašoval, že chce tato pravidla změnit. Agentura AFP uvedla, že v posledních letech se tam tajně modlí řada židů, což Palestinci považují za „provokaci“.
Zástupce amerického velvyslance při OSN Robert Wood ve čtvrtek v Radě rovněž vyjádřil znepokojení ohledně „jakýchkoli jednostranných kroků“, které vyvolávají napětí či podkopávají možnost dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Dodal, že Washington očekává, že nová izraelská vláda dodrží závazek premiéra Netanjahua zachovat status posvátných míst v Izraeli.
Chrámová hora ve východním Jeruzalémě bývá místem střetů Palestinců s izraelskými bezpečnostními složkami a události na ní několikrát v minulosti zostřily izraelsko-palestinský konflikt. Je posvátným místem pro muslimy, kteří se tam chodí modlit k mešitě Al-Aksá a svatyni Skalní dóm, i pro židy, kteří tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory. Muslimské svatyně na tomto pahorku spravuje nadace, jejíž členy jmenuje Jordánsko, bezpečnost na pahorku zajišťuje Izrael.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 5. ledna 2023 Foto: Wikimedia Commons – Rada bezpečnosti OSN
