Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých.
Ž 116,9
Hospodin přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi.
L 20,38
Nemusím se bát, když je se mnou Hospodin. Tento svět je plný nástrah, plný zloby a nenávisti. Každý z nás k nim trochu přispívá svým hříchem a svými slabostmi. Svou naději proto nemůžeme upínat k tomuto světu, kde řádí mol a rez a kde panuje smrt. Naše skutečná vlast je v zemi živých, v příbytku, který nám Pán sám chystá. Jen velmi těžko se hledají slova, jak popsat tuto naději, protože ona sama přesahuje všechno naše myšlení a všechno naše vyjadřování. Smíme zakoušet její předzvěst v Božím slově a ve slavení církve. Proto bychom měli mít na paměti, abychom církev naplňovali životem. Jestliže je předzvěstí země živých, neměla by se chovat a neměla by vypadat jako ponurá hrobka, na kterou sedá prach. Je úkolem nás všech ji životem naplňovat dnes a denně.
Spasiteli světa, dávej mi sílu, abych dokázal kráčet tímto světem s nadějí a naději také rozdávat.
Zj 21,10–14. 21–27 * Iz 3,1–15
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
