Hospodin však Jonášovi odvětil: „Myslíš, že je správné, aby ses tak hněval?“
Jon 4,4 (SNC)
Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení.
Ga 6,1
Holub – tvor s nelichotivou pověstí. Přenáší nemoci, ničí naše památky. Má ale i svou světlou stránku. Odedávna je symbolem míru a poslem důležitých zpráv. Zvlášť ve válkách bývali holubi důležitou komunikační spojkou. Náš Jonáš (tzn. Holub) je však i přes své slibně znějící jméno prorokem soudu. Ninivané ale poselství o neodkladném soudu nezpochybňují, ihned se pustí do pokání a město je překvapivě zachráněno. Jonáš se ale velmi hněvá; a proč? Utrpěl jeho cit pro spravedlnost? Možná si říká: Když Bůh netrestá zlé lidi, kdo tedy bude?
Každý v sobě ukrýváme kousek dvojznačného Jonáše – Holuba. Zůstáváme-li v hněvu, pak podobně jako pouliční holub šíříme kolem sebe nemoci a nečistotu. Ale právě tak jako holubice míru můžeme v Kristově duchu přinášet evangelium pokoje.
Pane, kéž přináším dobré slovo všude tam, kam mne posíláš, i když se mi nechce.
L 5,12–16 * Zj 14,1–5
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení