Nemohli jste si toho nevšimnout – v posledních letech nás stihá jedna krize za druhou.
Začalo to poměrně nevinně – suchem a kůrovcovou kalamitou. Sucha posledních let byla výrazná, ale až na několik málo vesnic, kam museli vozit vodu cisternami a urychleně obec napojovat na nejbližší možný vodovod, se nás příliš netýkala. Ano, bylo to nepříjemné pro ty, kdo mají zahrádku, ale tak nějak se s tím žít dalo. A kůrovec… mně to vzalo hodně, protože na Jesenicku padla kůrovci za oběť více než třetina lesů. Sice se nám otevřely nové pohledy, třeba z Rejvízu do Polska, ale raději bych je oželel. Hluboké lesy, na něž jsem byl zvyklý celý život, vzaly během dvou let za své.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Válka na Ukrajině – různá srovnání
Pak přišlo tornádo. Desítkám zasažených lidí zasáhlo hodně hluboce do života, ale většina obyvatel je jen vzala na vědomí. Všichni doufáme, že se to nebude opakovat, a hlavně ne tam, kde bydlíme my.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Nicméně po ničivém tornádu se projevilo něco velmi pozitivního: Řada lidí přijela pomáhat a sbírky na postižené byly skutečně povzbudivě vysoké.
Pak Covid. To už bylo vážnější. Nejen proto, že se týkal prakticky každého z nás, ať už jsme ho prodělali nebo ne. Během první vlny jsme oslavovali lékaře a zdravotní sestry, kteří byli v první linii a prokázali obrovské nasazení. Kromě nebezpečí samotné nemoci se objevilo něco závažnějšího a nebezpečnějšího: společnost se rozdělila zejména podle postoje k očkování. Objevila se spousta teorií, a to nejen konspiračních, a bylo zřejmé, že ani odborníci nejsou zcela jednotní. Oba tábory se začaly podezírat z nekalých úmyslů, zatajování nebo překrucování dat apod. Rozdělily se rodiny a rozdělily se i celé sbory.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Otázky kolem Ukrajiny
A teď válka na Ukrajině. Zde se sice obyvatelstvo nedělí, jak tomu bylo u Covidu, na dvě srovnatelně velké části, ale potenciál na rozdělení společnosti zde je, byť zatím dříme.
Možná jste si toho také všimli: Je pozoruhodné, že všechny tyto katastrofy jsou každá z úplně jiného soudku. Mnozí si až teď, poměrně unaveni, uvědomujeme, že jdeme z jedné krize do druhé. A že to není tak, že by jedna krize skončila a byla nějak uzavřena, nežli nastoupí druhá.
Covid a válka na Ukrajině sice možná nebyly příčinou hospodářské krize (omezování výroby a skokového zdražování energií), nicméně vydatně ji zesílily. A hrozí, že pokud bude válka trvat, bude se prohlubovat i ekonomická krize. Nás se nepříjemně dotkne, ale více na nás patrně dolehne celosvětový vývoj. Ukrajina a Rusko totiž byly obilnicí Evropy a na dodávkách pšenice z těchto dvou zemí závisí 400 milionů lidí, zejména v muslimském světě (Egypt, Pákistán, Jemen aj.). Drahota, která již začala, se může spojit se suchem, a nastane humanitární katastrofa. My se tomu můžeme jakž takž vyhnout – stačí opět pěstovat pšenici místo řepky – ale celosvětový vývoj se nás nemůže nedotknout.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Ovce a kozli
Říká se, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Chci se teď na celý problém podívat z jiného úhlu.
Zejména první polovina dvacátého století byla plná vraždění. Ve srovnání s dvacátým stoletím vypadalo devatenácté století téměř idylicky. V 19. století začalo hnutí za zrušení trestu smrti, a toto hnutí se prosadilo – možná vás to překvapí stejně jako mě – nejprve v Jižní a Střední Americe. A tam, kde trest smrti zrušen nebyl, klesal počet těch, kdo byli k hrdelnímu trestu odsouzeni.
Dvacáté století znamenalo dvě ničivé války a nástup režimů, které s tresty smrti rozhodně nešetřily. Bylo jich vyneseno ne několikanásobně, ale řádově více než v 19. století. Vyvrcholením všeho toho násilí byl holocaust.
Zdá se mi, že Bůh se odvrátil od lidstva a dával průchod svému hněvu. Jistě, byl se všemi, kteří v něj složili svou naději. Neopustil ty, kdo v něho doufali. Ale i oni mnohdy sdíleli osud svévolníků, jakkoli o spravedlivých platilo, že „naděje jejich nesmrtelnosti jest plná“.
Ve druhé polovině dvacátého století jako by platilo to, co je řečeno skrze apoštola Pavla v listu Římanům: Bůh chce svou dobrotivostí přivést lidi k pokání. Ano, Pol Potovo vraždění v Kambodži nebo vraždění ve Rwandě jako by ještě patřilo do první poloviny století, ale celkově se lidstvu dařilo stále lépe. Čína a celá Jihovýchodní Asie se nesmírně pozvedly. Hladovějících do roku 2015 ubývalo a začalo se zdát, že endemický hlad by mohl skončit jednou provždy. Průměrná doba dožití téměř všude stoupala. A v posledních letech – poprvé v dějinách lidstva – je počet obézních vyšší než počet hladovějících.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Otázky, které řešíme
A co my? Nikdy jsme se tak dobře neměli. Nikdy jsme necestovali tolik jako těsně před covidem. A do ciziny už jsme nejezdili jako „paštikáři“, jako chudí příbuzní, ale jako celkem bohatí lidé. Zdravotnictví máme skvělé (pokud měříte věci relativně, nikoli absolutně). Radši bych onemocněl v Česku než v Británii nebo Itálii. Máme po Řecku nejvíc bazénů v Evropě – víc než v Německu nebo ve Francii.
A jak na to reagujeme? Spousta lidí žehrá, že Česko je spálená a rozkradená země, a že dříve bylo líp. Je to naprosto neuvěřitelné. I soudní a zkušení lidé zapomněli, co je to výjezdní doložka, kolik schopných lidí muselo manuálně pracovat a kolik našich skvělých odborníků „hlasovalo nohama“. Místo vděčnosti jen reptání a další nároky… K tomu nesmyslné žehrání na „cenzuru“, často od lidí, kteří by, pokud by žili třeba v Rusku, byli za své „protistátní“ řeči dávno zlikvidováni. Jestliže Bůh chtěl svou dobrotivostí přivést lidi k pokání, pak u mnohých neuspěl.
A tak Bůh vyzkoušel obojí. Jak soud, tak dobrotivost. Jak si ve vztahu k Němu stojíš ty?
Netvrdím, že to tak bude, nejsem hlasatel apokalypsy, ale kdyby to, co se děje nyní, bylo počátkem konce, nijak bych se tomu nedivil. I když, aby bylo jasno, bych se z toho nijak neradoval.
Lidská zpupnost dosáhla kosmických rozměrů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 20. dubna 2022 Foto: Pixabay – Praha
12 Komentáře
Karel Krejčí
Vypadá to tak, jako by Bůh dával lidstvu najevo, že se „něco“ chýlí ke konci a ani dobro ani zlo (z lidského pohledu) nás nevysvobodí ze zajetí tohoto fyzického světa. Dokonce ani zbožnost a tradice ne, jak je obhajováno a vyzdvihováno v komentáři br. Nováka. Nejspíše lze opravdu přirovnat veškeré současné dění k porodu o kterém se zmiňuje apoštol Pavel. Ale ten nový život, ke kterému svět spěje, není ničím vylepšeným ze současného světa, ale zcela jiný, takový, jaký byl před Adamovým pádem. Mnozí z nás to nechtějí pochopit a ze strachu raději setrvávají u zbožnosti, která nabízí iluzorní bezpečí a jistotu.
Jiří Aron
Ještě nedávno, před volbami, pan Drápal sem dodával jeden nespokojený politický článek za druhým. Jak sám přitom píše, nikdy předtím se neměl tak dobře. Po volbách však procitl a začíná už vidět žehrání u druhých. Píše, že slyší „místo vděčnosti jen reptání a další nároky…“
Křesťané by neměli být závislí na aktuálním politickém systému, ale jen na Bohu. Bůh může dát a dával, nyní přichází doba, kdy bere a bude brát. Co nám však Bůh nikdy nevezme a na to by neměli političtí komentátoři v křesťanských médiích zapomínat, je Boží milost jednou provždy a plně darovaná v Kristu. V něm máme odpuštění hříchů a věčný život. Děkujme mu za to každý den. Kristova a smrt a vzkříšení, On sám. Nic a nikdo jiný a žádné materiální jistoty Jej nemohou člověku nahradit.
A ještě jedna zásadní poznámka k textu. Ročně je ve světě násilně usmrceno jen oficiálně přiznaných 73 000 000 dětí, https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/abortion. Tedy vrchol toho všeho násilí právě probíhá, nebyl ukončen kdysi v minulosti. Tento čas je obdobím vrcholícího vraždění.
Konečný Fr.
Zlom bylo zvolení Bidena a nová politika USA. Od té doby se to sype. Věřících je málo u nás i v EU. Věřit v Boha nebo Bohu je totiž těžké, někdy i pro věřící. V Bibli jsme vyzýváni k důvěře v Boha. A pak tady máme dnešní média – a těm lidé věří snad všechno. Média jsou tady od toho, aby lidi informovala, přinášela pravdivé informace. Mám dojem, že místo toho s lidmi manipulují, jednají na cizí objednávku. Je třeba skutečně důvěřovat Bohu a jeho slovu. Pokud jde o média, neměli by být věřící hloupí, vše je třeba brát s rezervou a k ničemu se neupínat. Jistě, že i v médiích občas zazní pravda. Se světem je to naprosto naruby. Bohu nevěří, protože říká, že neexistuje a místo toho věří všelijakým manipulacím.
pavel v
My nevíme, zda nejsme na prahu třetí světové války. V případě primitivních společností mají členové takové společnosti bezmeznou oddanost ke svému vůdci. Ale jen do té doby, dokud vítězí. Když prohrává, zbožňování se mění v nenávist. Pokud Putin začne prohrávat, půjde mu o všechno. Zvíře zahnané do rohu útočí, Putin může použít svůj atomový kufřík. Odpálení nukleární rakety sice podléhá několikastupňovému schvalování, ale nemáme žádnou záruku, že někde mezi Putinovými podřízenými je rozumný (samostatně uvažující) člověk. Je to velmi nepravděpodobné. Jelikož chvíle, kdy Putin začne prohrávat, se nezadržitelně blíží, blíží se i použití nukleární bomby. Plánovači v centrále NATO jistě v současné době horečně uvažují, jak za těchto okolností budou reagovat. Putin sliboval, že na Ukrajinu nezaútočí, ale udělal pravý opak. To signalizuje, že jednání s ním je zbytečné, protože na jeho sliby nelze spoléhat. Jsme vydáni na milost a nemilost šílenci. Za daného stavu věcí máme jedinou jistotu: Každý ústupek teroristovi ho velmi povzbudí a posílí jeho chuť na další agresi.
Co můžeme udělat my? Můžeme se modlit, ale také podniknout něco praktického. Můžeme působit na své blízké a pokusit se je přesvědčit, že politika appeasementu (usmiřování) vůči Putinovi je cestou do pekla. Můžeme také spoluvytvářet veřejné mínění, aby Evropané byli ochotni přinést ekonomickou oběť a odmítnout ruskou ropu a plyn. Následný hospodářský bankrot Ruska by mohl přimět ruské elity, aby se Putina samy zbavily.
Musíme si zvyknout na myšlenku, že nukleární válka asi bude a pracovat na tom, aby její důsledky nebyly tak děsivé, jak jsou obvykle líčeny.
Karel Krejčí
Pane pavle v,
v Bibli nikde není psáno, že války, katastrofy, utrpení, hlad, nemoci atd., které nepochybně zde na Zemi probíhají, že naším úkolem zde na Zemi je proti nim urputně bojovat. V Bibli nic v tomto smyslu napsáno není, ale naopak, nemáme být jimi překvapeni, protože to je Boží vůle a dané události se musí naplnit. Jestliže naším posláním zde na zemi je bojovat a příčit se proti Boží vůli, pak tedy vedeme marný boj a zapomeňme na nějakého, zcela zbytečně ukřižovaného Krista. Paradoxně, on totiž současný stav je právě důsledkem vzpírání se Boží vůli, kterou nelze obejít.
Eva Hájková
Já si nechci na válku zvykat a utěšovat se tím, že ani následky jaderné války nebudou možná tak fatální. Použití jaderných zbraní (z kterékoli strany) by bylo šílenstvím. Protože ale nevím, co proti tomu dělat, napsala jsem aspoň takovou báseň:
SLOVO PRO SVĚT
Světe!
Ženeš se za přeludy
Za oslnivými neony blikajících reklam
Za světly manhattanských monitorů
Za ohňostrojem válek
Za všemi těmi klamavými světélky
bahenních bludiček
které slibují bohatství
štěstí
slávu
velkolepost
a konečné vítězství
A když jim uvěříš
uvízneš v močálu
z něhož už nebude návratu
Nepouštěj se tam!
Přidrž se raději pevné půdy
Mohla by být blízko tvého srdce
kdybys ho našel
pavel v
Pane Krejčí,
máte pravdu, že v Bibli není nikde explicitně pokyn bojovat proti válkám a katastrofám. Je to tam ale napsáno nepřímo. Například v evangeliu o posledním soudu (Matouš 25,31-46) Ježíš říká, že na tom, zda budeme pomáhat trpícím, záleží naše spasení. Katastrofy a války přinášejí nesmírné utrpení. Bojovat proti nim tedy znamená zmírňovat utrpení bližních v naší velké vesnici, kterou globální svět v současné době je. Bojovat proti válce tedy je Boží vůlí. Když pomáháme obětem válečných hrůz, poskytujeme službu lásky samotnému Kristu („Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.“)
Karel Krejčí
Pane pavle v,
se zmíněnou nukleární bombou jste mne inspiroval k této úvaze.
Všude kolem nás je dokonalost a my jsme v ní. Kdyby dokonalost nebyla, jak byste se mohl spolehnout na bombu, že opravdu exploduje? Ona exploduje proto, protože dokonale fungují fyzikální zákony, zákony hmoty a než vlastní raketa odstartuje a doletí na správné místo a exploduje, musí na sebe bezchybně navazovat tisíce a tisíce různých výrobních procesů, návazností, výpočtů, korekcí atd. A aby toho nebylo málo, dokonalost prvotně vychází právě z duchovního světa a odtud se promítá a zhmotňuje v tomto fyzickém – viditelném. A opět si nevědomě potvrzujeme, že v něčem paradoxně sami vylučujeme náhody, ale pokud se musíme pozorně a kriticky rozhlédnout kolem sebe, tím samým kauzálním pohledem, že všechno souvisí se vším a je na sobě závislé, pak raději strkáme hlavu do písku a nedokonalost spatřujeme v tom druhém, ale to samé platí o nás z druhé strany. A jak z toho? Napravujeme to a uspáváme své svědomí různými způsoby.
pavel v
Pro Evu
Werich kdysi řekl, že humor musí být pravdivý. Bylo mi to divné – humor je přece sranda a kdo v legraci hledá pravdu? Později jsem však Werichovu myšlenku pochopil.
I báseň má být pravdivá. Pravdou je, že člověk je, obrazně, puzen klamavými světélky bahenních bludiček, až se v tom „bahně“ nakonec utopí. Já bych do té básně ještě nějak doplnil, že tím hlavním motorem pohrom vyvolaných člověkem je pýcha – touha po moci pramenící z přesvědčení o vlastní výlučnosti, totiž schopnosti „spasit hříšný svět“, jak to hlásali „apoštolové“ Iljin a Dugin. Viz nedávné články Davida Nováka.
Rusové jsou nejméně 10 let vystaveni jednostranné nenávistné a násilnické kampani vůči Ukrajincům (od Majdanu). Součástí této kampaně bylo a je rovněž masivní pomlouvání Západu jako místa mravní zkaženosti a úpadku. My bychom měli nyní zpytovat svědomí, že jsme tuto erupci lží přehlíželi a nepřipouštěli si, že výsledkem bude válka. Není pochyb, že většina Rusů jsou dnes fanatici jako Němci za druhé světové války.
pavel v
Doporučuji článek britského specialisty na střední a východní Evropu Edwarda Lucase. Konstatuje, že Evropa si nynější starosti s válkou na Ukrajině způsobila sama svou naivitou a hamižností: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-ukrajina-rusky-vpad-na-ukrajinu-agrese-rozhovor-edward-lucas_2204231630_bko
Na adresu států EU říká Lucas například toto: Rozvíjely obchodní a investiční vazby s Ruskem a nebraly vůbec žádný ohled na bezpečnostní nebo geopolitický rozměr těchto věcí. Bylo to třicetileté období požitkářství a naivity. Výsledkem toho je, že miliony Ukrajinců mají poničené životy a tisíce Ukrajinců o život přišly. Jsem přesvědčen, že účet za tohle všechno by měl přistát na stole západní Evropy. Nejsem si ale jistý, že západní Evropané jsou si plně vědomi důsledků svých omylů.
K válce na Ukrajině se Lucas vyjádřil takto: Je hlavně ale potřeba říci, že toto je náš nejvlastnější boj. Když Ukrajina vyhraje, budeme bezpečnější. Když prohraje, jsme ve velkém nebezpečí. Oni bojují za svoji svobodu, ale také za naší. Oni platí strašlivou cenu nyní, my bychom zaplatili ještě hroznější cenu, kdyby prohráli.
Josef Bong
to „zvolení“ je vhodné uvádět v uvozovkách, …tedy pod se nepoužije jiný vhodnější výraz
Josef Bong
„Začalo to poměrně nevinně – suchem a kůrovcovou kalamitou.“
To asi spolu souvisí, neříká se tomu malý vodní cyklu? Na ZŠ se to asi dnes neučí (učí se důležitější věci, blahodárnost EU, ušlechtilost dovozu exotických cizinců vesměs mohamedánského vyznání, velký globální oteplovací podvod a grýn dýl, … https://klima.clovekvtisni.cz/?_ga=2.83231382.122073822.1650880136-226610975.1650880136 … atd.)
Nejdřív kůrovec – potom sucho – potom kůrovec – potom sucho … atd. Na začátku zcela konkrétní příčiny a konkrétní osoby, že?