Možnost mít se dobře je Hospodinovým darem. Na to nesmíme zapomínat. Obzvláště když se nám vede dobře, můžeme být v pokušení myslet si, že jsme si to všechno zařídili sami, svými schopnostmi a silami. A že tedy Hospodina nepotřebujeme. Možná, že jsme po určitou dobu života schopni se zabezpečit a vybudovat si dobrou budoucnost. Ale v posledku leží náš život v rukou Božích, a kdo v době svého blahobytu nepamatuje na Hospodina, může být překvapen podobně jako boháč, kterému se na polích hojně urodilo a plánoval postavit větší stodoly (L 12,16-20). Naší silou k „nabytí blahobytu věčného života“ je Ježíšův život vydaný za nás.
Hospodine, děkujeme ti, že se díky tobě můžeme mít dobře a že naše naděje není jen pro život na této zemi.

1P 3,18-22 * L 23,50-56