Což nemusím dbát toho, abych mluvil, co mi vkládá do úst Hospodin?
Nu 23,12
Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet.
Sk 4,20
Pohanský věštec Bileám odmítá proklít Izraelce a na Hospodinův pokyn jim naopak opakovaně žehná. Petr a Jan jsou vyslýcháni před židovskou radou poté, co uzdravili chromého. Co mají oba příběhy společného? Jejich hrdinové svědčí o Bohu i přesto, že je to pro ně nevýhodné, ba přímo nebezpečné. Nemohou však mlčet. A jak je to s námi? Nám už dnes nehrozí nebezpečí, když se přiznáme ke své víře, i když jinde ve světě se to stále dít může. I tak ale naše svědectví nemusí být vždy kladně přijato. Dokážeme se spolehnout, že nám Hospodin vloží do úst ta pravá slova, a svědčit o tom, co jsme sice na vlastní oči neviděli, ale zakoušíme to ve svém životě? Vždyť požehnání evangelia si přece nemůžeme nechávat jen sami pro sebe!
Bože, dej mi, prosím, odvahu o tobě svědčit a vkládej mi do úst ta pravá slova.
Jb 9,14–23.32–35 * J 15,9–17
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
