Vyschnou snad tyto cizí vody, chladné a bystré? Na mne však můj lid zapomněl.
Jr 18,14–15
Zůstaňte v mé lásce.
J 15,9
Tématem je voda. Voda jako zdroj života a svěžesti. Voda jako tekutina, bez níž se neobejdu. Voda jako zdroj, na němž jsem závislý. Ne nějaká smradlavá louže, ale kvalitní tekoucí voda. Voda, do které ponořím ruce a s chutí se napiji. Patří k mému ránu, když si pár kapkami protřu oči, naliji si půl sklenice, abych zapil lék, a brzy už klokotá v konvici, připravena zalít čaj či kávu. V tomto verši se však mluví o vodě cizí. Tato voda nepochází od toho, který o sobě říká, že z něj poplynou proudy živých vod. Je to voda zapomnění. Zapomněli jsme na zdroj a spokojili jsme se s pouhým produktem. A tak se nám živá voda stala vodou cizí.
Dej mi, Pane Ježíši, abych se tvé lásky držel jako zdroje pravé, živé vody.
Žd 13,1–9b * L 17,20–37
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
