Ale Rút jí odvětila: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“
Rt 1,16
Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
Ga 3,28
Dnešní starozákonní text si často vybírají snoubenci pro svá svatební oznámení. Nicméně jsou to slova mladé vdovy, cizinky a emigrantky, adresovaná její tchýni. Žádná romantika v tom není. Naopak, je to vědomé rozhodnutí, závazek a odpovědnost jako důkaz lásky a oddanosti. Nutno dodat, že Rút své vyznání nejen vyslovila, ale svým životem rovněž potvrdila. Má své místo dokonce v rodokmenu Ježíše Krista.
Je to nádherná a povzbuzující výzva i pro nás. Svou lásku ke Kristu i bližním máme vyjadřovat nejen svými slovy, ale i každodenním praktickým životem, protože, jak doplňuje novozákonní text, už nejsme jen pohané a cizinci, ale všichni jsme jedno v Kristu Ježíši, jsme jedna rodina.
Můj Spasiteli, děkuji, že ti smím patřit. Bez ohledu na svůj původ, vzdělání, pracovní pozici, majetek.
1K 14,26–33 * L 13,1–9
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
