Marek Vácha / Teď budete říkat, co je neetické

Situace v České republice v roce 2021 připomíná orientální despocie středověku.

Nečekal bych, že se toho v České republice v roce 2021 dožiji. Současnost připomíná dění v bývalém Sovětském svazu a v současné Severní Koreji, kdy pokud se vládce neobjeví týden na veřejnosti, hned vznikají otázky, zda ještě žije, a pokud již ne, že pravděpodobně probíhá boj o moc, kdo přijde po něm. Bolševici na to byli experti.

SOUVISEJÍCÍMarek O. Vácha / Proč se očkujeme proti nemocem

Nevíme, zda prezident České republiky ještě žije, zda je při vědomí, zda je schopen komunikovat, zda rozeznává tváře, zda je schopen udržet v ruce pero a podepsat se, zda je schopen někoho pověřit k sestavení vlády. Možná ano. Možná ne. Zajímá mě to. Zajímá mě to jako občana, který šel k volbám, volil jsem a není mi proto jedno, kdo bude sestavením kabinetu pověřen. Zajímá mě proto, zda prezident je kompetentní. Není v tom žádný voyeurismus. Nezajímá mě prezidentova přesná diagnóza s biochemickými podrobnostmi, nezajímá mě, co svačí, to je soukromou věcí jeho a jeho rodiny – z pohledu lékařů se jedná o sedmdesáti sedmiletého vážně nemocného pacienta, toho času na jednotce intenzivní péče, pacienta, který možná umírá, ale který je podle oficiálních zpráv jen lehce unavený, lehce dehydratovaný a jinak vlastně v pořádku.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Zajímá mě, zda je prezident ČR kompetentní k výkonu své práce. Když jsme u toho, zajímá mě to u každého řidiče autobusu, zejména pokud nastoupím. Po volbách jsme dnes obrazně my všichni na káře České republiky a logicky nás zajímá, zda je řidič kompetentní, a zda třeba není pod vlivem.

Prezidentův mluvčí vyzývá k soucitu a k modlitbám. To je jistě hezké od něho slyšet. Od roku 2013 jsou ovšem jeho prohlášení jedno vedle druhého nekončící řekou drzostí, výsměchů, lží, šťouchanců, cynismů, jízlivostí, povýšeností, urážek, impertinencí – a nyní bude vyzývat k soucitu? K modlitbě? Kancléř Mynář mluví o hyenismu – no zrovna on je ten pravý. Čas, aby hradní parta si sbalila svých pět švestek a klidila se.

Najednou všichni z Hradu přesně ví, co je neetické. Že se nezajímali dřív.

Autor je katolický kněz, teolog a přírodovědec Převzato z blogu.aktualne.cz se souhlasem autora Datum: 15. října 2021 Foto: Wikimedia Commons – Miloš Zeman

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 


Tags: ,,,,,,

16 Komentáře

  1. Olga Nedbalová

    Nejsem příznivce Miloše Zemana. Ale proč bychom se nemohli za něho modlit? Máme se modlit za světské vlády, za světské vladaře. Máme se modlit za hříšníky, aby přijali Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Nemáme pohrdat žádným hříšníkem, byť by byl sebevětší. Máme svým nepřátelům žehnat nikoliv je proklínat. Nemusíme tančit na hrobech svých nepřátel, Starý Zákon pro nás Kristovou smrtí přestal platit. Naopak v evangeliu čteme:
    Lukáš 23: 41 Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“ 42 Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
    Nebo Matouš 20:
    1„Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici. 2Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici. 3Když vyšel ven okolo deváté hodiny, uviděl jiné, jak postávají na návsi a zahálejí, 4a tak jim řekl: ‚Jděte i vy na mou vinici. Dám vám spravedlivou odměnu.‘ 5A tak šli. V poledne a kolem třetí odpoledne vyšel znovu a udělal totéž. 6Když pak vyšel kolem páté odpoledne, našel jiné, jak tam postávají, a tak jim řekl: ‚Proč tu stojíte a celý den zahálíte?‘ 7‚Nikdo nás nenajal,‘ odpověděli mu. Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici.‘
    8Večer řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.‘ 9Přišli tedy ti najatí kolem páté odpoledne a dostali každý po jednom denáru. 10Když přišli na řadu ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý po jednom denáru. 11A když ho dostali, začali reptat na hospodáře: 12‚Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den!‘ 13On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, já ti nekřivdím. Nedomluvil ses se mnou na denáru? 14Vezmi si, co ti patří, a běž; já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě. 15Nesmím si snad na svém dělat, co chci? Anebo snad kvůli mé štědrosti trpíš závistí?‘
    16Takto budou poslední první a první poslední.“
    Je křesťanské se modlit a to za všechny. I za hříšníky. Ať jim Pán otevře oči a uši. Ať ho přijmou. Naopak je nekřesťanské soudit lidi podle našich politických preferencí. Byť by to byl sebevětší hříšník, soud přináleží někomu jinému než nám.

    Odpověď
  2. Olga Nedbalová

    A rozsuzovat máme – ale křesťanské učení. Jak můžeme posuzovat, jaké Ovoce Ducha Svatého nese nekřesťan. To můžu pozorovat u sebe, pokud o sobě hlásám, že následuji Ježíše Krista. Nebo u jiného bratra/sestry v Kristu. Podle Ovoce poznáte je, ale jen křesťany. Pokud je někdo pohan, pak nemáme lustrovat, jak moc je hříšný a kolik těch hříchů spáchal. Pokud je někdo jen formální křesťan, kdysi jako miminko pokřtěný a chodící jen do kostela, aniž by doopravdy přijal Ducha Svatého, pak je v podstatě to samé, co pohan. Lepší je lidem otevřít oči, uši a navést je k tomu správnému Spasiteli. A prosit za dar Ducha Svatého. I pro ně. Právě pro hříšníky přišel Ježíš na svět, pro Ně a pro Nás (také dříve hříšníky) se obětoval na kříži. My nejsme soudci nebo spasitelé tohoto světa. Tím je jen Ježíš Kristus.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Nevíme, zda Ježíš přijme Miloše Zemana k sobě. To je věc těch dvou. Ale můžeme prohlásit, že každý, kdo upřímně přijme Ježíše jako svého Pána a Spasitele, bude skrze Ježíše spasen.

      Odpověď
    • Ježíš byl milosrdný k hříšníkům. Svědčí o tom příběh cizoložnice, které zachránil život nebo příběh celníka Zachea. Pak tu byli jiní hříšníci, k nimž milosrdný nebyl. Byli to velekněží a starší lidu, izraelská společenská smetánka. Pro ty měl označení „plemeno zmijí“ a řekl o nich dokonce, že jejich otec je ďábel. Opravdovým paradoxem je, že Ježíš káral ty, kdo se vehementně hlásili k Bohu – farizeje a zákoníky. Z toho je zřejmé, že když se někdo zaklíná vírou v Boha a ohání se Biblí, nic to neznamená. To podstatné je, zda je hříšník pokorný či pyšný. Pyšného hříšníka Ježíš neobhajuje – bylo by to tolerování pýchy.

      Miloš Zeman projevil svou pýchu nesčetněkrát. Jeden příklad za všechny: Obvinil novináře Ferdinanda Peroutku, že obdivoval Hitlera a napsal článek Hitler je gentleman. Cílem Zemanova projevu bylo vylíčit takzvanou „pražskou kavárnu“ jako morálně pokleslé lidi, kteří jsou ochotni vzývat ničemu a staví se proti prostému lidu. Peroutkova vnučka podala na Zemana žalobu pro pomluvu. Soud odsoudil Zemana k omluvě. Zeman se nikdy neomluvil. Není to jasný důkaz jeho pýchy?

      Tomáš Halík tvrdí, že brány pekla jsou zamčeny zevnitř, že lidé, kteří tam jsou, odtud nechtějí pryč, přestože trpí. To se zdá na první pohled nelogické, ale není. Kdo se někdy setkal s pyšným vzteklounem, ten to chápe. Takový člověk je zcela v zajetí svého hněvu, je jako v transu a pokoušet se ho „probudit“, aby se díval na věci s odstupem, je nereálné – neslyší – nevnímá vás. Existují lidé, kteří přežili klinickou smrt a nakoukli, jak to na „onom světě“ chodí. Ukazuje že někteří lidé, kteří zemřeli, si to často ani neuvědomí – jsou natolik připoutáni k hmotnému světu. Kdo byl v hněvivém transu na tomto světě, zůstane v tomto transu pravděpodobně i po smrti.

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Farizejové, velekněží. Měli být pastýři lidu a nebyli. Jejich pýcha spočívala v tom, že si mysleli, že oni jediní mají klíč ke spáse. Nechtěli uznat Ježíše jako Božího syna. Hněvali se na Něho a vydali Ho k ukřižování. Ano, byli to pyšní duchovní, kteří místo Boha uznávali jen sebe. Dokonalí farizejové, velekněží – nekleli, nepili, necizoložili, dávali desátky, navenek byli velmi ctnostní. Obílené hroby. Rádi se ukazovali v chrámu v přepychovém oblečení. Žili téměř vzorným životem. Ale chyběla jim pokora.

        Odpověď
  3. Olga Nedbalová

    A pak ty obílené hroby nandávali věřícím těžká břemena svých požadavků. Soudili, ale sami na sebe se nedívali. Ano, pokud Miloš Zeman nepoklekne před Ježíšem, nebude spasen. Ale pokud poklekne, klidně může být spasen. Proč by nemohl být spasen? A my máme od Ježíše příkaz, abychom dělali předvýběr těch, kteří budou spaseni? Nevím o tom. Každý má možnost do své fyzické smrti pokleknout před Ježíše. Sám osobně Ho prosit o spásu. I ten hříšník po pravici Ježíše dostává šanci. Ze světského hlediska divné, z Božího pohledu přirozené. A co biblický příkaz žehnejte svým nepřátelům?
    „Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.“ (Luk.6,28)
    „Neodplácejte zlým za zlé, ani urážkou za urážku. Naopak žehnejte, vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.“ (1. Petrův 3,9)

    Odpověď
    • Myšlenka, že máme úplně ve všem napodobovat Ježíše (například že se máme chovat vůči Miloši Zemanovi jako se choval Ježíš vůči farizeům), není úplně na místě. Ježíš byl sice člověk, ale zároveň také Boží Syn. Nám se někdy může zdát, že Ježíš na jedné straně zapovídal soudit a na druhé sám farizeje tvrdě soudil. Ale v tom je právě ten rozdíl mezi ním a námi. On byl naprosto dokonalý a byl to přece Bůh (jemuž soud právem náleží), takže viděl do srdce každého člověka a každého skrz naskrz znal (Jan 2, 24) Na rozdíl od nás.
      Chápu, že jsme jen lidé a občas nám někdo tak silně „leze na nervy“, ba ublíží nám něčím, že se neudržíme a postěžujeme si na něj. Nemůžeme si v tu chvíli prostě pomoci. I mně v minulosti Miloš Zeman občas něčím rozzlobil, takže jsem se nezdržela kritiky vůči němu. Ovšem teď mám v patrnosti hlavně to, že je to starý a nemocný člověk.

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Ano, paní Hájková. Miloš Zeman je prostě jen člověk. Hříšný, to bezesporu. Neboť všichni jsme zhřešili a nikdo není bez viny. Ani jediný. A nemyslím, že máme tu pravomoc rozhodovat za Ježíše, koho spasí. Pokud člověk před Ježíšem poklekne a upřímně učiní pokání, Ježíš zcela jistě pozná, zda pokání je upřímné nebo ne. A kdy člověk může za Ježíšem přijít? Může to být v posledních chvílích jeho života. Evangelium je nadějné. Příběh o zločinci po pravici (Lukáš, ukřižování Krista) a podobenství o dělnících nám naznačuje, že člověk se může obrátit v posledních okamžicích svého života. To ovšem není návod k tomu, abychom spekulovali s tím, že si můžeme žít hříšně a v poslední chvíli volat Ježíše. Pokud Ježíše uslyšíme, máme Ho následovat ihned. Ano, počítáme s tím, že na své cestě za Kristem rosteme. Z počátku nám to následování ještě moc nejde, klopýtáme, někdy i sejdeme z té pravé cesty. Ale Ježíš je dobrý pastýř. Neustále nás k Sobě volá a nedá žádné ovci ze svého stáda zahynout. A my křesťané bychom neměli mluvit pohrdavě o nikom. Byť by to byl sebevětší hříšník. Ale můžeme hříšníka upozornit na to, co je v Písmu. A že každý z nás bude jednou stát před Ježíšem osobně. A máme sami mít lásku v srdci. Tak jak nám byl odpuštěn obrovský dluh, máme i my odpouštět daleko menší dluhy našich bližních.

        Odpověď
        • Pro paní Evu a Olgu,

          Ježíš byl Boží Syn, ale i my jsme dostali moc stát se Božími dětmi (Jan 1,12). Představa, že Ježíš měl mezi lidmi jakési exkluzivní postavení, protože byl Bohem, je mylná. Jestli si myslíte, že Ježíš přišel jako Bůh na zem, aby zde sehrál jakési divadlo, když předem věděl, že se jedná o jakousi přechodnou nepříjemnost, mýlíte se. Svůj život prožíval jako každý jiný člověk – včetně přirozeného strachu z utrpení a smrti. Včetně strachu, že byl opuštěn Bohem. Ježíš byl plně člověkem, jako kdokoliv z nás. Říkáte, že viděl do srdce lidí. Tuto schopnost může mít každý člověk. Tak například, když je někdo přistižen při lži a neomluví se, je jasné, že je to ničema. Když se někdo chová pokrytecky – je to ničema. K takovému zjištění nejsou nutné žádné jasnovidecké schopnosti.

          Zeman je dnes starý a nemocný člověk. Většina lidí v této situaci jde do sebe a lituje zla, které způsobili. Máte pocit, že Zeman čehokoliv lituje?

          Paní Olgo, píšete o lotrovi po pravici. Setkal jsem se s člověkem, kterému se nelíbilo, že Ježíš mu odpustil (pravděpodobně vraždu) za nic. Ale tak to nebylo. Musíme se vžít do dramatu Ježíšova ukřižování. Lidé pod křížem Ježíše vlivem davové psychózy hluboce nenáviděli. Pro vaši představu: Bylo to podobné soudu s Miladou Horákovou, kdy byly do soudní síně přinášeny koše dopisů od „pracovních kolektivů“ žádající její smrt. Když se tedy lotr po pravici Ježíše zastal, znamenalo to, že se samojediný postavil na odpor rozzuřenému davu. Kdo takovou situaci nezažil, neumí si představit, jaké psychické vypětí, až hrdinství je s tím spojeno.

          Ježíš se tvrdě vyjadřoval na adresu farizeů. Podle paní Evy to směl dělat jen On. Nesouhlasím. Věřím naopak, že pokud vás podvede či pomluví nějaký ničema, je vaší povinností se s ním soudit a žádat nápravu. Je to vaše služba společnosti, aby stejné zlo, které provedl vám, nemohl provést druhým. Když prchá lupič z místa činu, je povinností policisty po něm střílet, ne mu odpustit. Bral by na sebe odpovědnost za jeho další zločiny.

          Pacifismus není ušlechtilý, je to zlo.

          Odpověď
          • Střílet po zločincích je možná povinností policistů a soudit lumpy je zase povinností soudců. Ani jedno ani druhé nejsem.
            Vy si velice věříte, pane Pavle. Věříte sám sobě, že vždycky poznáte pravdu a že byste nikdy nepodlehl davovému myšlení. Já si až tolik nevěřím. Ale věřím Bohu a spoléhám na vedení jeho Duchem.

  4. Olga Nedbalová

    Pane Pavle, paní Hájková odpověděla i za mě a velmi dobře. Také se necítím obdarovaná jasnozřivostí. Hříchy nejlépe poznám svoje a ty Pánu vyznám.

    Odpověď
  5. Olga Nedbalová

    K Miladě Horákové, její poslední slova před popravou:
    „Ze čtyř popravených ze skupiny Milady Horákové přišla odsouzená na řadu jako poslední. Z lešení popraviště se ještě ozval její jasný hlas: Padám, padám … tento boj jsem prohrála, odcházím čestně, miluji tuto zem, miluji tento lid … budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám … přeji vám to, přeji vám … Více již říci nemohla.“
    Zdroj: https://www.vira.cz/texty/clanky/milada-horakova-slova-pred-popravou
    Milada Horáková své věznitele a vrahy neproklínala. Byla velmi podobna Ježíši na kříži:
    Lukáš23:34 Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem.
    My křesťané nemáme zasívat nenávist, nemáme proklínat, nemáme pohrdat. V tom je síla evangelia.

    Odpověď
    • Paní Olgo,

      řeč nebyla o Miladě Horákové, ale o odvaze a zásluze lotra po pravici. O Horákové jsem mluvil jen proto, abych ukázal, jakou hrůzu nahání vzteklý dav. Takže Ježíš mu odpustil ne zcela úplně zadarmo. O lotrovi po pravici jste mluvila vy, abyste dokázala, že Zeman může být spasen zcela úplně zadarmo. Království Boží je něco tak hodnotného, že sebedokonalejší člověk svým životem jeho hodnotu nemůže vyvážit – každý ho dostane téměř zadarmo. Nicméně musí mít alespoň nějakou zásluhu, jak řekl Ježíš v evangeliu o posledním soudu.

      Já si velice věřím? Podle čeho tak soudíte?

      Odpověď
  6. Olga Nedbalová

    Pane Pavle, nemám obavy, že ti, co páchali zlo a nepřestali s tím, nebudou po právu souzeni. Ježíše nelze obelhat ani podplatit, tak jako některé lidské soudce. Jeho soud bude spravedlivý. I to by měli lidé uslyšet.

    Odpověď
    • Tomáš Halík říká, že trpící lidé mají v Bohu naději a proto se zajímají o vše, co víru v Boha podporuje.

      Sobci naopak vyhledávají informace, které Boha popírají. Pokud by byl, pro ně by to mělo katastrofální důsledky.

      Pak jsou tu bezvěrci, pro něž je církev odpudivá, plná přetvářky (pokrytectví). Ti lidé často žijí ctnostně, ale s námi nechtějí mít nic společného. Vidím jedinou cestu – přiznat veřejně své chyby. Jak dnes (pedofilie kněží), tak v minulosti (spojení trůnu a oltáře).

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Pane Pavle, nejen trpící hledají Boha. Jsou i lidé hříšní, kteří touží po spáse. Jejich utrpením je hřích. Pokud budu věřit Písmu, jediný dokonalý a bezhříšný byl Ježíš Kristus. Pro mě bylo největším osvobozenim přiznat si svůj hřích a nedokonalost. A nechat si otevřít oči a uši pro pravdy evangelia. Pokud bych si myslela, že jsem dokonalá, Boha bych ani nehledala.

        Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář