Nestačí pouze usilovat o rovnou distribuci vakcín, péči o zdraví je třeba vnímat v širším kontextu rovných a spravedlivých kritérií a podpory života. – Papež František o tom mluvil při audienci pro účastníky plenárního zasedání Papežské akademie pro život. Třídenní setkání tohoto grémia, které probíhá čátečně streamovaně, se soustřední na téma veřejného zdraví.
Jakkoli jsme již přesycení „inflací debat“, které vyvolala pandemie Covidu 19, je nezbytné „v poklidu reflektovat a do hloubky zkoumat to, k čemu došlo, a snažit se vysledovat cestu k lepší budoucnosti pro všechny,“ řekl papež v úvodu své promluvy. Ocenil práci Akademie pro život, která se v posledních letech soustředila na globální bioetiku. Problematika veřejného zdraví totiž přivádí „k důležitým aspektům soužití lidské rodiny a posílení sociálního přátelství, zdůraznil papež a připomněl, že mezi závažností problémů a povědomí o nich často neexistuje přímá úměrnost:
„Závažnost problému nedostačuje k tomu, aby se mu dostalo pozornosti a byl pojednán jako takový. Mnoho velmi závažných problémů je přehlíženo kvůli nedostatku adekvátní reakce. Pomysleme na tragický dopad některých nemocí, jako je malárie a tuberkulóza. Nedostatečnost hygienických a zdravotnických podmínek způsobuje každoročně na celém světě miliony úmrtí, kterým bylo možné předejít. Když tuto skutečnost porovnáme s obavami vyvolanými pandemií Covidu-19, vidíme, jak vnímání závažnosti problému a odpovídající mobilitace energie a zdrojů je velice odlišná.“
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Nepromítat své priority na jiné národy
Zajisté dobře činíme, když se snažíme všemi prostředky omezit šíření Covidu-19 na globální úrovni, zároveň bychom si však v tomto historickém okamžiku, kdy vnímáme ohrožení svého zdraví, měli uvědomit, co znamená „být zranitelní“ a žít každý den v nejistotě, uvědomit si situaci těch, o které jsme se doposud zajímali jen velmi málo nebo vůbec ne, pokračoval František.
„Naučíme se tak nepromítat své priority na národy, které obývají jiné kontinenty, kde naléhavě vystupují jiné potřeby, kde například nechybějí pouze vakcíny, ale pitná voda a vzdejší chléb. Je k smíchu nebo spíše k pláči, když slyšíme jak představitelé vlád nebo komunit radí obyvatelům slamů, aby si několikrát denně dezinfikovali ruce vodou a mýdlem. Jenže – oni asi nikdy ve slamu nebyli – tam není voda, neznají tam mýdlo. Nebo když říkají: „Nechoďte ven z domu“ – Ale dům tam znamená celou čtvrť. Vezměme si k srdci starost o tyto situace. Jistě je tedy vítané veškeré nasazení pro rovné a univerzální rozdělování vakcín, avšak musíme při tom mít na zřeteli širší perspektivu, která si žádá stejná kritéria spravedlnosti v otázkách zdraví a podpory života.“
Potrat zůstává vraždou, i když ho schvaluje zákon
K tomuto volání papež dodal, že je mnoho „obětí skartační kultury“: „Jsme obětí kultury odpisu,“ řekl a odklonil se od psaného projevu. „Je tu skartování dětí, které nechceme přijmout, na základě zákona o potratech, který je posílá zpět odesílateli a přímo je zabíjí. A dnes se to stalo „normální“, je to zvyk, který je velmi špatný, je to totiž skutečně vražda. Dodal František a zopakoval „dvojí otázku“, kterou již položil novinářům při zpátečním letu ze Slovenska:
Je správné vzít lidský život, aby se vyřešil problém? Je správné najmout si k vyřešení problému nájemného vraha?
Po dětech přicházejí na řadu senioři, kteří, jak říká František, „jsou považování tak trochu za odpad“. Ve skutečnosti však „jsou moudrostí, jsou kořeny moudrosti naší civilizace a tato civilizace je zavrhuje“. Uplatňuje se na nich tzv. skrytá eutanázie:“Léky jsou drahé a dává se jich jen polovina. A to znamená zkrácení života starších lidí.“
„Dejte si pozor na tuto skartační kulturu,“ nabádá papež. „Není to problém toho či onoho zákona, je to problém vyřazování. A vy akademici, katolické univerzity a dokonce i katolické nemocnice, si nemůžete dovolit jít touto cestou. To je cesta odmítnutí, po které nemůžeme jít.“
Dále papež připomněl, že pohled na lidské zdraví v jeho různých dimenzích nás vede k zjištění, že v této oblasti panují hluboké nerovnosti, podmíněné politickými sociálními a enviromentálními aspekty. Vyslovil proto podporu mezinárodním iniciativám „jako například těm, které navrhlo G20“, směřujícím „k vytvoření globální správy (governance globale) pro zdraví všech obyvatel planety, totiž souboru jasně formulovaných pravidel stanovených na mezinárodní úrovni a respektujících lidskou důstojnost. Riziko nových pandemií totiž zůstane i nadále hrozbou do budoucna,“ konstatoval papež František.
Na závěr ocenil úsilí Papežské Akademie pro život komunikovat vhodným jazykem a srozumitelně v současném kontextu témata křesťanské antropologie, inspirované Zjevením, aby muži a ženy dneška mohli znovu objevit, „prvořadé právo na život od početí do jeho přirozeného konce“. Zmínil rovněž projekt mapující dopad nových technologií na lidský život, neboť – jak zdůraznil – „věda má skutečně stát ve službě člověku a nikoli člověk ve službě vědy“.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 27. září 2021 Foto: Wikimedia Commons – papež František
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
