„Když pak nastal večer… náčelníci vrahů Tunna a Gomon s několika málo muži, vyrazivše dveře, vnikli s divokým pokřikem do ložnice, kde služebnice Boží odpočívala…neostýchali se vložiti na ni své ruce a stáhnuvše ji s lože, hodili ji na zemi. I řekla jim: ´Nechte mne maličko se pomodliti.´A když jí to dovolili, modlila se s rozpjatýma rukama k Pánu. Potom řekla: ´Jestliže jste mne přišli zabít, snažně vás prosím, abyste mi mečem sťali hlavu.´Toužebně si totiž přála po příkladu mučedníků prolitím své krve Kristu svědectví vydati a palmu mučednictví s nimi na věky přijmouti…Neblazí katané nedbali jejích prosebných slov a vhodivše provaz na hrdlo její, zbavili ji zardoušením života pozemského, aby žila na věky s Pánem Ježíšem Kristem, kterého vždycky milovala.“
O životě babičky knížete Václava nevíme mnoho. Jisté však je, že spolu se svým manželem, knížetem Bořivojem, patří mezi první historicky doložené české vládce.
SOUVISEJÍCÍ – Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)
Pravděpodobně byla dcerou Slavibora, knížete kmene Pšovanů, jehož území se rozkládalo na Mělnicku. Ludmilin sňatek s knížetem Bořivojem tak napomohl k upevnění přemyslovské moci v Čechách. Zdaleka nejvýznamnější je ovšem jejich přijetí křtu skrze službu biskupa Metoděje asi v roce 874. Podle všeho tento slavnostní akt pro knížecí manžele nebyl jen účastí na prázdném rituálu, ale skutečnou vnitřní proměnou. Životopisec Kristián to popisuje následovně: „A jako se mu tato rovnala v bludu pohanském, obětujíc modlám, tak také napodobujíc ho v náboženství křesťanském, ba vynikajíc ctnostmi nad ctnosti svého muže, stala se vskutku služebnicí Kristovou.“ Oba společně podporovali christianizaci svého území, budování kostelů a shromažďování kněží, pečovali o potřebné.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Ludmila přežila nejen svého manžela, ale i své dva syny, kteří se po něm vystřídali na knížecím trůnu. Pod jejím vlivem vyrůstal i budoucí kníže Václav a získal výborné vzdělání. Mezitím se vlády ujala jeho matka Drahomíra. Přestože Ludmila moudře ustoupila do ústraní na hrad Tetín, kde „trvala velmi zbožně na modlitbách, horlivě bdíc a se postíc a štědrou rukou všem almužny poskytujíc,“ snašina nenávist ji dostihla i tam. Nevíme přesně, co k tomuto vražednému konfliktu vedlo. Snad Drahomířin strach z Ludmilina vlivu, obavy o ztrátu vlastní moci a touha po majetku tchyně. Snad také odpor k její hluboce žité víře.
Tři roky po Ludmilině smrti dal Václav slavnostně převézt její ostatky do Prahy, čímž podpořil již i tak vznikající kult své babičky. Ta se měla stát velmi záhy patronkou celé země.
Autor: Rober Hart Datum: 17. září 2021 Foto: Wikimedia Commons – sv. Ludmila Psáno pro časopis Brána
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
