Karin Miháľová pracuje v organizaci ICEJ, která je zaměřená na budování mostů mezi křesťany a Židy. V České republice je známá hlavně každoroční akcí Kulturou proti antisemitismu.
Jak bys zhodnotila nedávno skončenou akci Kulturou proti antisemitismu, kterou jako ICEJ pravidelně pořádáte?
Poslední dva ročníky se přesunuly do online prostoru a zdá se, že to projektu neuškodilo. Naopak. Po osmnáctileté tradici akce to projektu, věřím, prospělo. Díky spolupráci s TV Noe byl program vysílán, a tak se myšlenka projektu Kultura proti antisemitismu dostala k veřejnosti, ke které standardní fyzický formát akce nikdy neměl dosah.
Být Židem téměř vždy znamenalo žít ve stínu antisemitismu. V atmosféře, že kdykoli mohou vypuknout nenávistné tendence vůči židovskému národu.
Bohužel přesto, že žijeme již desítky let po holokaustu, tyto tendence z Evropy nevymizely. Stále přetrvávají a v posledních letech dokonce nabírají na síle. A zejména v mezinárodním politickém spektru.
Antisemitismus by ve vyspělé společnosti neměl mít místo a my, jednotlivci, každý svou mírou zodpovídáme za to, aby se tento virus nenávisti vůči Židům nešířil.
Z historie víme, kolik si vyžádal obětí. Dokud bude antisemitismus v Evropě strašit, do té doby, doufám, budeme tyto a podobné akce organizovat, aby se jednotlivci, kterým není antisemitismus lhostejný, mohli zapojit.
Dostali jste už i nějakou zpětnou vazbu?
Těsně po akci jsme mohli natočit reportáž pro seriál „Sousedé“ české televize a od jednotlivců jsme dostali povzbudivé emaily. Největší ohlas měla do češtiny otextování hebrejská píseň CHAI, kterou nazpívali přeživší holocaust spolu se svými dětmi, vnoučaty a pravnoučaty. Izraelský umělec Kollulam si pozval 600 těchto přeživších spolu s jejich rodinami, aby ji spolu nazpívali. Je to píseň o naději a nahrávka, kterou nám do programu Kollulam poskytl, je opravdu unikátní. Spolu s mou mamkou jsme píseň otextovaly do češtiny, a tak se těším, že má u publika takový ohlas.
Pro práci v ICEJ je předpokladem mít pozitivní vztah k Izraeli. Můžeš popsat, jak vznikala tvá vášeň pro židovský národ?
Určitě k tomu ve velké míře přispěl pozitivní vztah mých rodičů ke národu Izrael, kteří v obnově židovského státu v roce 1948 viděli naplnění biblických proroctví. Tato skutečnost i mě samou od dětství fascinovala. Izrael byl pro mě jako „hmatatelný“ důkaz o pravdivosti Bible. V sedmnácti jsem sáhla po románu Exodus od Leona Urise, který příběhově a věrně dokumentuje průběh holokaustu v různých státech Evropy a následný proces „shromažďování“ a náročné imigrace do tehdejší mandátní Palestiny. V té době mnou román otřásl natolik, že jsem ho nedokázala ani dočíst. Ale nevýslovné utrpení židovského lidu ve mně zanechalo hlubokou stopu.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Potom jsem přibližně o deset let později sáhla po speciálu časopisu Reflex, věnovanému státu Izrael. Nápis na obálce sliboval poutavé čtení: „IZRAEL: Největší příběh moderních dějin“. Detaily a podrobnosti vzniku státu Izrael, události a situace, které vzniku předcházely a následovaly, mi ve světle proroctví Bible poskládaly obraz, který mě doslova nenechal chladnou. A tento příběh ještě neskončil.
Od té doby měly věci velmi rychlý spád. V křesťanském Rádiu 7 jsem dva roky, každý týden připravovala Shabat klub a židovskou rubriku. Tyto dva roky jsem prohlubovala své znalosti a povědomí o významu Izraele a důležitosti našeho postoje vůči židovskému národu.
Pak jsem dostala nabídku pracovat pro ICEJ (Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém), které celosvětově zastupuje miliony křesťanů, kteří si jsou vědomi židovských kořenů své víry a biblického významu Izraele a města Jeruzalém. Biblický mandát, který si ICEJ při svém vzniku v roce 1980 osvojil, jsou verše z Izajáše 40,1-2: „Potěšujte, potěšujte můj lid! říká Bůh váš. Mluvte k srdci Jeruzalému a hlásejte mu, že se doplnil čas uložený jeho, že je odpuštěna jeho nepravost, že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všechny své hříchy.“
Měla jsi možnost navštívit Izrael. Která jsou tvá oblíbená místa?
Jednoznačně staré město Jeruzalém a jeho okolí, Galilea, přírodní park En Engadi, kde se schovával biblický král David a nádherná je Negevská poušť a pobřeží Rudého moře.
Jistě velmi citlivě vnímá projevy antisemitismu. Můžeš uvést nějaké příklady, jak křesťané mohou aktivně projevovat svůj nesouhlas s tímto postojem?
Pokud se stane, že se setkáme s jakoukoli formou předsudků a nenávistných tendencí, můžeme v ten daný moment vyjádřit svůj postoj. Ať už vůči státu Izrael nebo židovskému národu. Je dobré mít v tomto ohledu jasno ve faktech a historických reáliích souvisejících se státem Izrael a antisemitismem, abychom dezinformace a nenávist dokázali jasně konfrontovat.
Izrael bývá častokrát médii nepravdivě kritizován a na půdě světových politik je neustále útočeno na jeho legitimitu. Přitom izraelský nárok na území a nezávislost je legitimní z hlediska mezinárodního práva i historického nároku. Nemluvě o jeho biblickém nároku.
OSN každoročně schvaluje množství jednostranných rezolucí namířených proti státu Izrael. Jakoby ten jediný židovský stát na světě hrál v mezinárodním společenství úlohu „kolektivního Žida“, proti kterému se používají staré antisemitské předsudky.
V současnosti probíhá globální petice organizace ICEJ, adresovaná Mezinárodnímu trestnímu soudu. Podpisem vyjádříte nesouhlas se stíháním Izraele za údajné válečné zločiny a přání zastavit toto trestní vyšetřování MTS namířeno proti Izraeli. Celé znění petice v odkazu níže. Odkaz vás přesměruje přímo k podpisu petice a je v anglickém jazyce. Stačí vyplnit svůj e-mail a potvrdit.
Po odesláním vám přijde potvrzení o podpisu z centrály ICEJ v Jeruzalémě.
Na závěr bych rád zeptal na situaci křesťanů v Izraeli. Jak se daří tamním křesťanským komunitám?
V Izraeli je odhadem okolo 180 000 křesťanů. Nejpočetnější komunita se nachází v arabské populaci, která zahrnuje přibližně 19 % populace Izraele. Mesiášský věřící to podobně jako i arabští křesťané nemají lehké, protože se častokrát musí vzdát svých rodinných vazeb a zázemí, pokud jejich rodiny nepocházejí z čistě sekulárního nenáboženské prostředí. I proto se stále více prohlubují vztahy mezi arabskými a mesiášský komunitami a jejich spolupráce na misijním poli. Přátelství mezi nimi pro nás může být silným svědectvím o Boží lásce.
Počet křesťanů v zemích tzv. třetího světa roste závratným tempem, nejrychleji v Íránu. Současně dochází ke krutému pronásledování křesťanů, kteří v některých oblastech rozpadajících se států Blízkého východu, dosahují rozměrů genocidy. Uprostřed tohoto chaosu se stále jasněji rýsuje jeden pevný bod: Izrael je nejen stabilní demokracií s vládou práva a prosperující ekonomikou. Je to také země, která dokázala vstřebat miliony imigrantů z celého světa, ubránit se všem vojenským a teroristickým útokům, a přitom ještě proměnit poušť v rozkvetlou zahradu.
Autor: Michal Nosál Datum: 21. května 2021 Foto: Facebook – Karin Miháľová
