Zbyšek Šikula je ředitelem organizace Dětská misie.
Děti v době pandemie přišly o osobní kontakt s učiteli a spolužáky nebo o volnočasové aktivity. Jak tato situace postihla vaši organizaci?
Ztráta přímého kontaktu s dětmi postihla Dětskou misii zásadním způsobem. Byli jsme nuceni velmi omezit, případně na dlouho přerušit setkávání s dětmi v klubech, neuskutečnily se plánované víkendovky, programy se stavebnicemi Lego, před Vánocemi a Velikonocemi jsme nemohli mít programy ve školách. Jedinou aktivitou s dětmi, která zůstala téměř bez omezení, byly loňské letní tábory, které se konaly v období prázdninového rozvolnění. S přestávkami fungovaly programy v mateřské škole, celostátní konferenci pro rodiče a učitele jsme nahradili sérií videí na internetu. Výrazně větší úsilí nyní věnujeme přípravě nových titulů literatury.
Přinutila vás nějakým způsobem tato krize změnit nějaké postupy nebo strategii při práci s dětmi?
Přímou práci s dětmi jsme zčásti přesunuli na internet. Už před čtyřmi roky jsme spustili korespondenční kurzy na webu (http://www.hledejanajdi.cz) a tato práce se nyní bohatě zúročila. Od prvního omezení na jaře loňského roku se do kurzů zaregistrovaly stovky nových dětí a celou námi vyvinutou aplikaci jsme pomohli rozběhnout v několika dalších evropských státech. Velkou předností těchto kurzů jsou „živí“ průvodci, kteří s dětmi komunikují.
Na jaře 2020 jsme také spustili novou webovou stránku „S Bohem (v) době koronaviru“, kam jsme umístili mnoho materiálu pro děti – texty, písničky, odkazy apod.
Natočili jsme několik tematických videí pro děti, která byla hojně sledovaná. Velikonoční a vánoční video mnohé sbory a církve v ČR pouštěly v rámci svého internetového programu. Všechna videa jsou k dohledání na našem youtube kanále.
Spolu s pandemickými opatřeními jsou omezeny i bohoslužby a tím přirozeně skončil i nedělní program pro děti. Jak hodnotíte snahu církve tento výpadek nějak nahradit? Víte o některých inspirativních projektech, které vznikly během pandemie a jsou pro určeny pro děti?
Církve a sbory mnoho aktivit přesunuly na internet a část z nich se pokoušela oslovit i děti. Některým se to dařilo lépe, jiným hůř, zaznamenal jsem i stesky mnoha našich přátel a spolupracovníků z různých sborů, že s dětmi ztratili kontakt. Jako křesťané jsme byli vrženi do situace, se kterou si příliš nevíme rady. Udělat pro děti na internetu něco zajímavého a zároveň obsahově hodnotného není vůbec snadné. Jako zdařilé hodnotím například pořady, které pro mladší děti připravuje Slezská církev evangelická a. v. s názvem „Školka s Petrou a Vítkem.“
Duchovní péče o děti se v posledních měsících přenesla z velké míry do rodin. Máte nějaké tipy nebo rady pro rodiče, jak i po uvolnění opatření duchovně formovat své děti?
V období pandemie se více než v období relativního klidu ukazuje, že péče o duchovní život dětí je vždy především věcí rodiny, zodpovídají za to zejména otcové (Žalm 78,3; Ef 6,4). Církev v tom hraje podpůrnou roli. Duchovnímu růstu dětí ve zdravé rodině, kde jsou děti vedeny například k tomu, aby si každý den našly osobní chvíli s Bohem, pandemie v tomto směru nemusela tolik ublížit.
Dětská misie zdůrazňuje důležitost osobního vztahu s Bohem u dětí. Pokud je do toho zapojena celá rodina, má to pro duchovní vývoj dětí obrovský význam. Dětská misie vydává různé pomůcky, tištěné i elektronické, které pomáhají jak při rodinných pobožnostech, tak při chvílích ztišení, které si děti mohou dělat samy.
Čemu by se naopak měli rodiče vyhnout? Víte o nějakých chybách, kterých se rodiče při vedení svých dětí k Bohu dopouštějí?
Při naší službě se často setkáváme se dvěma negativními jevy. Tím prvním je to, že věřící rodiče rezignují na duchovní vedení svých dětí. Důvody jsou různé – někteří nemají čas, někteří si s tím příliš nevědí rady, někteří spoléhají na pracovníky s dětmi ve svých sborech.
Na druhém místě je jakási neochota nebo neschopnost rodičů vést děti ke Kristu. Zčásti se tu projevují nedostatky vyučování a pohled různých denominací, část rodičů si myslí, že dítě, které vyrůstá v praktikující křesťanské rodině, přijde k osobnímu rozhodnutí „jaksi samo“. Velká část rodičů neví, jak to udělat, a spoléhají na to, že ve svých sborech mají pracovníky, kteří to dobře zastanou. Pro křesťanské rodiče přitom není větší radost, než být při tom, když se jejich dítě odevzdává Ježíši Kristu a v jeho životě začíná být patrné ovoce života s Bohem.
Jaké plány jako organizace máte na tento rok?
Rádi bychom obnovili kluby, víkendovky, Legopárty, programy v základních a mateřských školách a především se připravujeme na letní tábory – pobytové i příměstské. Chceme se také vrátit k práci s učiteli, nabídnout jim kurzy, semináře a na podzim celostátní konferenci.
Pandemie však přispěla k tomu, abychom nejen obnovili tradiční způsoby práce, ale rozvíjeli nové formy a způsoby, jak přistupovat k dětem. Proto se nově více zaměřujeme na vstup do světa online, připravujeme další videa pro děti i instruktážní videa pro učitele a pracovníky s dětmi.
Také vysoce motivační mezinárodní osmitýdenní kurz pro pracovníky s dětmi má pevný termín a bude vyučován na internetu.
Autor: Michal Nosál Datum: 28. dubna 2021 Foto: Dětská misie – Zbyšek Šikula
