Album Look Up Child od Lauren Daigle se usadil na vrcholu křesťanské hitparády iTunes s velmi malými přestávkami od svého debutu v roce 2018. Tento rekordně dlouhý pobyt na čele hitparády byl ukončen nástupem alba Preacher’s Kid, které se tento týden vyšplhalo na první místo.
Zpěvačka Grace Baldrige s uměleckým jménem Semler popsala album jako „coming out věřící homosexuální osoby“. Ve zveřejněném online videu Baldridge uvedla, že chce „pevně uchopit první místo v křesťanském hudebním žebříčku iTunes a získat ho pro každého, kdo byl z církve vyhozen ve jménu Boha“.
„Je to neuvěřitelný pocit. Stále tomu nemohu uvěřit,“ řekla americká zpěvačka portálu Religion News Service. „Večer jsem si nechala udělat tetování, abych se štípla a ujistila, že to není jen sen.“
Podle portálu Premier je album upřímnou a kritickou reflexí, jaké to je vyrůstat v přísném americkém evangelikálním kontextu. Její texty ku příkladu hovoří, že „misijní cesty jsou podvodem, který způsobuje více škody než užitku“ a kritizuje postoj církve k LGBTI komunitě. „Jsem dítě Boží a vy jste na to zapomněli a vyhodili jste mě z církve při každé příležitosti, kterou jste měli,“ zpívá v úvodní skladbě „Betlehem“.
Související – You Say od Lauren Daigle je na čele rekordních 100 týdnů
Baldridge na Twitteru tento úspěch oslavila slovy: „Plakaly jsme spolu s mojí mámou nad tím, jak moc by to pro mě v mém dospívání znamenalo.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 13. února 2021 Foto: YouTube – Grace Baldrige
13 Komentáře
Lenka P.
Jako bylo za dnů Noeho, za dnů Lotových… A Duch i nevěsta praví: „ Přijď, Pane Ježíši!“
Jiří Aron
Těžko vidět do rodiny, ale podle všeho to holka neměla a nemá v životě lehké. Její otec, reverend Kempton D. Baldridge, je vojenským kaplanem a velkým světoběžníkem.
V jeho pracovním životopisu je Střední východ, severní polární kruh, Norsko, Bosna, Belgie, Jižní Karolína, Ohio, Kentucky, Delaware a snad i řada dalších míst. Dodnes pobývá jako kaplan na stovkách lodích, pro jejichž posádky pracuje jako osobní poradce v křesťanské organizaci. https://seamenschurch.org/who-we-are/our-people/
O reverendově osobní víře moc nevíme, nemluví o ní. Zpěvačka jej na jednom místě popisuje jako laskavého člověka. Současně v článku jsou i tato zvláštní slova z jejího textu: „misijní cesty jsou podvodem, který způsobuje více škody než užitku“.
Podle několika rozhovorů na YouTube se mi jeví spíše jako ctižádostivý dobrodruh, než jako rodinný typ či zbožný pečující otec, který si udělal čas pro svou dceru. Např. https://www.youtube.com/watch?v=RDIGp315uf0
Je tedy možné, že svou velkou ctižádostivost cituji: „pevně uchopit první místo v křesťanském hudebním žebříčku iTunes“ nebo „Jsem dítě Boží a vy jste na to zapomněli a vyhodili jste mě z církve“ mohla zdědit po otci.
Olga Nedbalová
Ano, je ohromující, jak moc může dítě ovlivnit výchova – jak v pozitivním tak i v negativním smyslu. O LGBT jsem na vážkách od té doby, co se Ester Janečkové zabil synovec. Je velmi snadné říci – smilníci, hříšníci, ale kdo jsou konkrétně ti smilníci? Myslím, že především ti, co využívají toho druhého jen pro zábavu. Berou vztah jako kratochvíli. Ale co s lidmi, kteří chtějí mít pevný partnerský vztah, jen se jim prostě líbí stejné pohlaví? Nevím, Ježíš sám se k tomu nikde moc nevyjádřil. Neumím v této věci soudit a moc prosím ostatní, než začnou soudit hlava nehlava, aby si dali pozor. Mohou také svými soudy někomu moc ublížit. Napomínejme, ale s láskou. Sami se první podívejme na sebe, zda náhodou nemáme srdce kamenné. Zda nemáme v oku poleno, než se vrhneme na třísku v oku bližního. Ptejme se našeho Pána a Spasitele Ježíše, který za nás všechny hříšné položil život. A vidí do našich srdcí. I do srdcí našich bližních.
Petr Adamec
Ono je hrozně snadné soudit, když jde jen o teorii, když člověk nemá žádný vztah s někým z LGBT.
Olga Nedbalová
Ano, pro mě byla skutečně zlomem smrt 14 letého chlapce. Jak moc byl hříšný? S hrůzou jsem četla komentáře pod články, které odsuzovaly Ester Janečkovou (postavila se proti knězi, který i na pohřbu jejího synovce útočil proti homosexuálům). V komentářích psali – homosexuálové jsou změkčilí, neodolní, náchylní k sebevraždám. Vždyť to bylo 14 leté dítě. Ještě ztracené a zmatené. Proč pokrytecky soudit. Bolí mě z těchto věcí srdce. A jak moc je hříšný člověk, který smilní s opačným pohlavím. Je méně hříšný než člověk smilnící se stejným pohlavím? A jak moc je velký hřích mít tvrdé srdce? Nevím, proč někteří lidé jsou homosexuálové – lesby. Neschvaluji promiskuitu. Ale hrozím se tvrdosti některých křesťanů.
Jiří Aron
Paní Nedbalové. Osobně vnímám, že pro paní Baldridge musí být oblast křesťanské víry naprosto nepřehledná. Na jednu stranu vidím, že chce mít svého otce kaplana ráda. Na druhou stranu od něj mohla převzít řadu jeho nepravdivých názorů v pohledu na křesťanství. Ona i on potřebují namísto svých nejrůznějších a hojných aktivit začít s vírou v Krista.
Její tvorba mezi mladými lidmi, kteří vyrůstají v amerických církvích, je nyní nejvíce kupovaná. Nebojí vzepřít se pokrytectví a píše texty o tom, jak sama zápasí s vírou. Jak přitažlivé. Vždyť většina jejích konkurentů v křesťanském hudebním průmyslu je jako přes kopírák. Zpívají, že zvedají své ruce a jsou plní šťastných pocitů od Boha.
Olga Nedbalová
Já se přiznám, pane Arone, že hudební produkci moc nesleduji. Jsem strašně staromódní a držím se evangelického zpěvníku a dodatku k němu. V hudbě mám raději klasiku a takový Bach na varhany je pro mě asi nejlepší. Spíše mě trochu děsí odsuzování v církvi na základě povrchního třídění. Pravdou je, že Ježíš bojoval a vlastně stále bojuje proti pokrytcům. Na druhou stranu – máme žít v bázni před Bohem. Jakým způsobem předkládat těm, kdo po tom touží, pravdy Písma? Jak s láskou varovat bližního? Také si musíme dát pozor, aby slepého nevedl taky slepý. Nechci tady také začít házet kameny nebo šířit nepravdivé učení. Jen prosím o to, abychom nezapomněli na Kristovo milosrdenství. Snad jen ten, kdo má skutečně Krista v srdci, umí navést hříšníka na pravou cestu. Další otázka – patří k víře pochybnosti? Nebo máme jenom šťastně zdvihat ruce a zpívat oslavné písně Bohu? Já jsem typ, který nad vším pořád přemýšlí. Asi je to mé prokletí. A také se pořád ptám Ježíše. Mám obavy, jestli už mu tím nelezu na nervy.
Olga Nedbalová
A malý dovětek, loni začal můj tehdy 20 letý syn chodit s 15 letou slečnou. Vůbec se mi to nelíbilo. Tedy ne ta slečna, ale že je v 15 ještě v podstatě dítě. Důrazně jsem mu řekla: „Milý synu, mít s někým vztah, být s někým jedno tělo, není otázka chvilkové zábavy. Jako když si člověk vyjede na výlet na kole. Až se mu staré kolo omrzí, tak si ho vymění za novější model. Být dohromady jedno tělo je věc velmi odpovědná. A měli by k tomu oba přistupovat na základě svobodné vůle a důkladné úvahy. A s vědomím si své odpovědnosti a na základě své zralosti.“ Nechci, aby můj syn někomu ublížil. Nemusíme sami mít v rodině LGBT, ale přemýšlejme o tom, jaké následky mohou mít naše činy. A učme tomu i své děti, přiměřeně k jejich věku. Jak moc mohu ublížit někomu, koho pořádně ani neznám. Neznám okolnosti, proč se tak chová. A já, jen tak, si otevřu Písmo a hodím kamenem.
Jiří Aron
Paní Nedbalové včera v 11:44. Podle toho, co čtu o dceři i o otci Baldridge to vypadá, že Krista zatím nenašel ani jeden z nich. Motivy soudit nemáme, protože nejsme vševědoucí a nevidíme do srdce. Ale rozsuzovat slova a skutky těch, kdo působí veřejně (kaplan, zpěvačka) a současně se hlásí ke křesťanství bychom měli určitě, je to biblický příkaz.
K víře jisté pochybnosti patří – Petr, David, v něčem i Abraham a další. A s tím zpěvem – potíž s tou současnou tvorbou není v tom, že by zpívali oslavné písně Bohu, kéž by to tak bylo. Spíš je tu tendence opačná, zpívat o sobě – já zvedám ruce, já cítím že, mě bylo dáno, já chci.
Olga Nedbalová
Ano, to je pravda, pane Arone. Výroky duchovních autorit máme zkoumat a také sledovat jejich skutky. A také je pravda, že nám chybí pokora. Jak pokora před Bohem tak i pokora v ostatních záležitostech. Snad proto se tak držím starých písní, lidé dříve měli v sobě více pokory a v textech písní je to poznat. Přistupovali s pokorou k Bohu, uznali, že On je svrchovaný, ať se děje, co se děje. Ať se mi to hodí nebo ne.
Olga Nedbalová
Ráda bych ještě upřesnila to, o čem jsem pochybovala ve víře. Nikdy to nebyly pochyby o tom, zda Bůh existuje. Zda je Ježíš milosrdný. Zda platí Písmo. Vždy to byly pochyby o mně. Necítila jsem se dost dobrá, abych mohla jít za Ježíšem. Dost silná, dost milosrdná…..A najednou Pán na mě volá, tak jako na Zachea: „Slez z toho stromu a přistup blíž.“ Úplně jsem se polekala, já, hříšná? Ano, právě že hříšná. Vždyť lékaře potřebují nemocní ne zdraví. A protože mám ráda klasiku, tak bych ráda Ježíši poděkovala alespoň slovy písně – Tvá, Pane, láska
1. Tvá, Pane, láska nám sílu dává, je jako číše vody studené. Má sílu těšit smutnou duši a zvednout tělo zemdlené.
2. Tvá milost, Pane, je nekonečná, své odpuštění nám všem dáváš zas! Tvým darem je i milý úsměv těch, kteří žijí vedle nás.
3. Ve víře dáváš nám poznat, Pane, že nejsme sami – s námi přebýváš, Svým pokojem a požehnáním bohatým činíš život náš.
4. Tvé svaté slovo nás moudře vede a učí cestě, po níž třeba jít. Jen odvahu mít spolehnout se a podle tvého slova žít.
5. Co jen je člověk, čím zasloužil si, že, Pane, ty jsi na něj pamětliv? Pochopit nelze, snad jen žasnout! Dík budu vzdávat, co jsem živ.
Jiří Aron
Krásná písnička. Pochopit nelze, snad jen žasnout. Neznal jsem ji, děkuji. Také mám raději ty starší písně ze stejného důvodu, jak píšete.
Nevím jak stará je tahle… Mám ji oblíbenou už víc než 30 let. Určitě ji znáte.
1. Jak úžasná musí ta láska být,
co přišla k nám o vše se rozdělit.
Dát novou vláhu poušti spálené.
Přiblížit nám nebe tak vzdálené.
2. Svou slávy říš‘ opustil’s kvůli nám.
Nemusel’s jít a přece chtěl jsi sám.
Tvář přátelskou jsi nikde neviděl,
když proklinán jsi k popravišti šel.
3. Tam místo nás život jsi položil.
Vrátil ses zas, abys ho rozmnožil.
Vím, abych já moh’ věčný život žít,
musel můj Pán tou cestou kříže jít.
4. Třetího dne slavně jsi z hrobu vstal.
Ve slávě té berlu jsi Krále vzal.
Za Tvoji lásku chci Tě velebit
a jméno tvé navěky věků ctít.
Olga Nedbalová
Písničku neznám, ale je velmi podobná té mojí. Zvláště závěr – Za tvoji lásku chci tě velebit a jméno tvé navěky ctít = Dík budu vzdávat, co jsem živ. Někdy člověk ani nemůže najít slova, aby vyjádřil to, co cítí k Ježíši. A v ten moment mu pomohou třeba i slova písně. Někdy si večer čtu i ve zpěvníku. Postupně objevuji krásu „starých“ písní. A udivuje mě, jak plně chápu pocity někoho, kdo slově písně napsal tak dávno. Jak vnitřně souzním s textem. Možná je to tím, že Ježíšovo poselství je pořád stejné. Platí bez ohledu na prostor a čas, ať je hlásáno kdykoliv a kdekoliv. To jen my to možná někdy příliš komplikujeme a hledáme za jednoduchými přikázáními z evangelií složitosti 🙂