Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.
Ž 42,12
Váš zármutek se promění v radost.
J 16,20
Zármutek je nedílnou součástí našeho života. V hebrejštině můžeme najít až sedm různých výrazů pro zármutek. Jedná se o bolest tělesnou i duševní. Často prožíváme chvíle, kdy nám opravdu není do smíchu. Ztráta někoho blízkého, ztráta zaměstnání, rozpad manželství, nevyléčitelná nemoc – to jsou situace, které přinášejí do našeho života neklid, někdy i zoufalství. Berou nám spánek i tu poslední naději. Bez naděje se však nedá žít. Říká se, že naděje umírá poslední. Po každé bouři však zase zasvítí sluníčko – a žalmista toto slunce, tu novou naději vidí v Bohu, na kterého je třeba čekat. Potěšovat lze nejen slovem lidským; to pravé potěšení plyne z Božího slova, plného naděje. On je můj Bůh, má spása.
Drahý Pane Ježíši, děkuji za tvé spasení, naději a zaslíbení, že můj zármutek se promění v radost.
Dt 8,11-18 * Lv 9,1-24
Zdroj: Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická
