David Floryk: Každá nová moc, nabytá člověkem, je zároveň mocí nad člověkem

Spisovatel C. S. Lewis, pohybující se celý život na universitní půdě, viděl dobře úpadek moderního myšlení, které redukuje realitu pouze na „to, co je vidět“ a ztrácí tak schopnost cokoli kloudného vypovědět o podstatných věcech života. Naturalismus, tedy přesvědčení, že vše, co existuje, má pouze „přirozené“, tedy materialistické vysvětlení, považoval Lewis za postoj, který otevírá dveře manipulaci a tyranii. Mění totiž hodnoty v pouhé „přirozené jevy“ a lidi v objekty, které mohou být kontrolovány, ovládány, upravovány…

„Proces, který – nebude-li zastaven – povede ke zničení člověka, pokračuje rychle“, varoval Lewis v eseji Zničení člověka z roku 1943. Tento proces, kdy člověk obětuje předmět za předmětem a nakonec sám sebe „přírodě“, aby tak získal moc, nazval Lewis „smlouvou s čarodějem“: vzdej se své duše, za to získáš moc!

Existuje cosi, co spojuje magii a moderní aplikovanou vědu, a současně obě odděluje od tradiční „moudrosti“ dřívějších časů: Pro skutečně moudré bývalo hlavním problémem, jak „přizpůsobit duši realitě“ – a řešením bylo „vědění, sebekázeň a ctnost“. Pro magii a aplikovanou vědu je hlavním problémem, jak podrobit realitu přáním lidí – řešením je technika. A obě jsou ochotny dělat věci, které se odedávna považovaly za nechutné a bezbožné. Dnešní člověk odmítá magii, protože je neúspěšná. Ale jeho cíl zůstává cílem kouzelníka“, tedy ovládnout moc nad přírodou.

Lewis dobře postřehl, že „moc člověka nad přírodou“ – jedno ze zaklínadel moderního světa – znamená v podstatě moc jedněch lidí nad druhými. Každá nová moc, nabytá člověkem, je zároveň mocí nad člověkem, a naplní-li se sny některých a člověk „ovládne přírodu“, bude to znamenat nadvládu několika stovek lidí nad miliardami ostatních, varuje Lewis.

To, čemu říkáme lidská moc, je ve skutečnosti moc určitých lidí, kteří buď dovolí, nebo nedovolí ostatním lidem z ní mít prospěch. A moc člověka „měnit sám sebe“ znamená moc některých měnit ostatní lidi podle svého.

Ano, ve všech dobách se výchova a vzdělání snažily tuto moc nad životy ostatních tak či onak uplatnit. Dnes je však situace radikálně jiná: (1) novodobí přetvořitelé jsou vyzbrojeni mocí všemocného státu a velmi přesvědčivou vědeckou technikou. (2) Dříve to bývala zděděná tradice, určitý sdílený étos, co určovalo, jakého člověka si učitelé přáli vytvořit, vždyť i oni sami se této normě podřizovali. „Nebrousili člověka podle vzoru, který si svévolně zvolili, předávali jen to, co sami přijali. Zasvěcovali nováčka do tajemství lidství, které se klenulo nad žáky, stejně jako nad učiteli.“

Dnes je to jiné – dnešní upravovatelé člověka se od všeho toho zděděného harampádí osvobodili. Nad nimi se neklene žádné nebe, žádné zděděné či sdílené hodnoty je neomezují, mluví z nich jen „příroda“: a proto nemají důvod dát přednost jednomu či jinému nutkání, kromě citové síly takového impulzu…

Buď je tedy člověk racionální duch, který je povinen poslouchat absolutní hodnoty – nebo je pouhou přírodou, která se dá hníst a krájet do libovolných podob podle libovůle pánů.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

David Floryk je starším sboru Křesťanského společenství v Ostravě Datum: 18. srpna 2020  Foto: Wikimedia Commons – CS Lewis