Kázání v parku pokračovalo třetí lekcí – o vztazích s našimi blízkými:
„Víte, že náboženství říká: ‚Nezabiješ,‘ a že každý vrah musí být potrestán. Já vám ale říkám, že nejde jen o vrahy. Potrestán bude každý, kdo ublíží blízké duši. Kdo svému bratru řekne: ‚Ty blbečku!‘ zaslouží si soud. Kdo své sestře řekne: ‚Ty nicko!‘ zaslouží si peklo. Proto kdybys byl třeba v kostele a tam si vzpomněl, že tvůj bratr nebo sestra má s tebou problém, seber se a utíkej se jim omluvit. Teprve pak má smysl se modlit. Když někdo žije s tím, žes mu ublížil, udělej všechno, abyste se smířili. A pospěš si – vždyť nevíš, kolik vám zbývá času. Kdyby ten druhý odešel, navždycky tě budou trápit výčitky. Amen, říkám ti: Pak už bude pozdě se omluvit; pak už svůj dluh nikdy nesplatíš.
Víte, že náboženství říká: ‚Nesesmilníš.‘ Já vám ale říkám, že nejde jen o ty, kdo se dopustili nevěry. Každý, kdo vidí ženu nebo muže jako kořist pro své vlastní uspokojení, zrazuje Boží obraz v nich. Svádí-li tě tvůj počítač, vypni ho a odvez do sběru. Je pro tebe lepší přijít o počítač, než přijít o duši a šířit peklo na zemi. Svádí-li tě tvá televize, vypni ji a odvez pryč. Je pro tebe lepší přijít o televizi, než přijít o duši a šířit peklo na zemi.
Také se říká: ‚Kdo chce opustit ženu a děti, musí platit alimenty.‘ Já vám ale říkám, že každý, kdo opustí manželku, aby ji vyměnil za lepší, dělá ze svých dětí sirotky, i kdyby na ně platil sebevíc.
Odjakživa se také říká: ‚Přísaha je svatá‘ a ‚Sliby se mají plnit.‘ Já vám ale říkám, abyste s tím už přestali. Proč slibovat na svou duši a přísahat na život svých dětí? Copak ti patří, abys z nich dělal rukojmí? Ať vaše ‚Ano‘ prostě platí a na vaše ‚Ne‘ ať je spolehnutí. Každé slovo navíc smrdí.“
Parafráze biblického textu: Matouš 5:21-37 BHČ (Bible hezky česky)
Autor: Saša Flek
Foto: Creative Common Search a Tysil Lori
