Podle průzkumů veřejného mínění prý v naší zemi mírně stoupá počet lidí, kteří se hlásí k víře v Boha. Na první pohled by se mohlo zdát, že jako křesťan bych z toho měl mít radost. A tak trochu ji mám, ale opravdu jen trochu. Zajímavé by bylo zkoumat, proč se o něco více lidí než dříve přiklání k víře, a co to pro ně vlastně znamená. Sekulární lidé většinou nerozlišují mezi vírou jako životním postojem a vírou jakožto názorem, tedy mentálním přitakáním některým tvrzením, v tomto případě především tvrzení, že je nad námi nějaký Bůh.
Pokusím se vyslovit určité domněnky, co za tímto vývojem je. Předem upozorňuji, že jsou to pouhé domněnky. Uvítal bych nějaký průzkum veřejného mínění, který by je potvrdil či vyvrátil. Berte následující myšlenky jako pokus vyvolat diskusi o tomto fenoménu.
Jedním z faktorů patrně je, že politici mnohem častěji než dříve hovoří o „žido-křesťanských kořenech“ naší civilizace. Představitelé Evropské unie se před lety tvrdě bránili pokusům dostat zmínku o těchto kořenech do unijních dokumentů. A mnozí z nás pamatují, že italský politik Rocco Butiglione se nesměl stát evropským komisařem jen proto, že byl praktikujícím katolíkem, který se netajil svou vírou.
Mezitím ovšem v Evropě narostlo napětí, které je důsledkem migrace z muslimských zemí. V některých západoevropských zemích chodí již více lidí do mešit než do kostelů. Nechuť vůči islámu vedla zřejmě některé lidi k jakémusi rozpomenutí, že jsou vlastně „křesťané“. Do kostela sice nechodí, Božím slovem se neřídí, ale vědí o svých „žido-křesťanských základech“. Evropské společnosti se štěpí po linii vztahu vůči migrantům. Liberálové se pochopitelně k islámu nehlásí, nicméně počítají s muslimskými hlasy, a na druhé straně se formuje protiimigrační fronta, která chce posbírat hlasy křesťanské.
Je jistě docela dobře možné, že někdo se v této situaci začne zabývat otázkou, co to to křesťanství vlastně je, a jaké jsou ty „kořeny“ nebo „základy“ naší civilizace, a přitom se setká s Bohem a nalezne skutečnou víru. Nicméně domnívám se, že to budou vzácné výjimky, a že většinou se lidé spokojí jen s obecným přihlášením se ke křesťanství, asi jako se k němu hlásí Vladimír Vladimirovič Putin.
K „růstu víry“ ale může přispívat ještě jiný faktor, a řekl bych, že ten je mnohem závažnější a nebezpečnější, a radost z něj nemám žádnou.
Tím faktorem je rostoucí nedůvěra vůči vědě.
Tato nedůvěra má několik různých kořenů. V něčem je oprávněná, v něčem neoprávněná.
Jedním kořenem je pavěda. Za vlády komunismu se propagoval „vědecký světový názor“. Automaticky se předpokládalo, že ten názor je správný, protože je vědecký. A protože komunisté měli vědecký světový názor, měli (dle svého mínění) obrovský náskok před „nevědeckými“ názory západních akademiků, publicistů či politiků. Jak to dopadlo, víme.
Komunističtí potentátové mohli svévolně celé obory prohlašovat za „buržoazní pavědu“, a když se netrefili, neuvěřitelně na tom prodělali. Například propásli nástup kybernetiky a náskok západu už nikdy nedohnali. Za buržoazní pavědu považovali i sociologii a psychologii.
Paradoxně ovšem v současné době na západě skutečné „pavědy“ kvetou. Zejména v oblasti humanitních věd, ale díky politice pronikají třeba i do medicíny. Lékaři dobře vědí, že jsou pouze dvě pohlaví a že celé to bláznění ohledně nekonečného množství genderů je nesmysl. Jenže jde o peníze a o politiku, a tak si to (až na výjimky) nechávají pro sebe. Důsledkem je, že mladí lidé si nechávají odoperovávat funkční orgány a vytvářet umělé nefunkční orgány. Je v tom obrovský byznys, ale nebude trvat dlouho a bude zřejmé, že tisíce lidí se takto ocitly ve slepé uličce. Mnozí lékaři to vědí, ale mlčí. Lidé, kteří nepřišli o zdravý selský rozum, pozorují, jakéže to „vědy“ vedou k takovýmto koncům, a upřímně řečeno, nedivím se jim, že se mezi nimi projevuje „nedůvěra k vědě“.
Zde si za současný stav a rostoucí nedůvěru k vědě mohou „vědci“ sami.
Jsou tu ale i jiné důvody. Jedním z nich je, že mnohé vědecké obory se rozvíjejí úžasnou rychlostí. Pak ovšem není v silách jednotlivce vůbec nějak pojmout všechny souvislosti a předvídat důsledky. Tento prudký rozvoj vědy přeje specialistům. Kdo z obyčejných smrtelníků třeba chápe, jak funguje počítač nebo jak se vyrábí čip? Jistě, i laik si o tom může mnoho nastudovat, ale pak zase nebude vědět moc o nanotechnologiích nebo klimatických změnách nebo biodiverzitě. Prostě když se pustíte do studia kteréhokoli skutečně vědeckého oboru, jednoduše vám nezbude ani čas, ani kapacita, abyste prozkoumali nějaký další. Poznatelný svět díky vědeckému bádání expanduje. Nechtěným, leč nevyhnutelným důsledkem je, že světu rozumíme stále méně. To se promítá i do praktického života. Starou škodovku jste si mohli při troše zručnosti opravit sami. Stejně tak třeba vysavač. Superb si sami neopravíte – pokud nejste opravář Suberbů. Čím méně rozumíme fungování tohoto světa, tím více věříme konspiračním teoriím. Proto stoupá počet lidí věřících, že země je placatá. Konspirační teorie ne sice vždy, ale hodně často pracují s představou, že to tady všechno „někdo řídí“ (Bilderberg, Židé, svobodní zednáři, mimozemšťani, Soros). Svět je stále tajemnější, proto mnozí věří tomu, že „nad náma něco musí bejt“. Obávám se, že právě díky tomuto vývoji je letos o dvě procenta víc „věřících“ než před dvěma lety. Důvod k radosti z tohoto vývoje však nevidím.
Vítězí-li tajemnost, k moci se snáze dostávají šarlatáni. Někdy mám pocit, že klasický pravověrný křesťan působí v současném světě jako nudný racionalista a pragmatik.
Autor je teologa a publicista Datum: 8. ledna 2020 Foto:
15 Komentáře
Eva Hájková
S tou variabilitou pohlaví je to fakt šílenost. Lidé dřív možná ani neměli víc víry, jako víc selského rozumu. Zaregistrovala jsem, že i známý psycholog Honzák, který je podle mého mínění spíš liberál, se na svém blogu staví kriticky k volbě pohlaví. Společnost by podle něj měla mladým lidem spíš poskytovat oporu, aby v té nelehké situaci našli sami sebe, své místo ve společnosti, než aby jim předkládala stále více možností volby pohlaví.
http://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=35500&fbclid=IwAR0dH0DwtgT4J3pR0JdqK56a5HfPnsg8hMqLZtSYMuWLNQP3QPdaQsVvGh8
Adam Hladky
„ italský politik Rocco Butiglione se nesměl stát evropským komisařem jen proto, že byl praktikujícím katolíkem, který se netajil svou vírou.“
.. křesťan by neměl lhát, a farář zvláště.
On byl odmítnut, protože prohlásil, že homosexualita je hřích a ženy patří k dětem a k plotně .. a přitom byl navržen na funkci komisaře, který „ je zodpovědný za realizaci opatření proti diskriminaci, za svobodu a rovnost žen“
https://www.dw.com/en/italian-eu-commissioner-rejected-for-conservative-views/a-1358915
A ad „víra v Boha .. viz průzkum STEM
„Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy“
https://www.stem.cz/dve-petiny-obcanu-radi-mezi-vanocni-zvyky-navstevu-kostela/
Karel Konečný
K průzkum veřejnosti založeném na otázce zda věří v Boha nebo ne dostanete jen vyjádření lidí, které většinou nesouhlasí s jednáním těchto lidí. Je to běžná falešnost v jednání a mluvení lidí.
Adam Hladky
„vyjádření lidí, které většinou nesouhlasí s jednáním těchto lidí“
.. ale to platí i o lidech, kteří chodí do kostela a tváří se jako správní křesťané.
Karel Krejčí
Autor vyjadřuje v poslední větě velkou pravdu. Můžeme pozorovat, že Bůh dal světu dostatečně dlouhou dobu, aby se pohnul někam „dopředu“, ale především, aby měl svobodu a vůli jej hledat a nalézt, jako Stvořitele všeho a všech. Objevit skutečný smysl života a proč tu jsme. Zdá se však, že je velká část společnosti, která tuto možnost a příležitost vůbec nepochopila nebo spíše ani si neuvědomila a lék na svou nespokojenost – která je tomuto světu moudře daná – hledá v naprostých nesmyslech. Svůj čas, darovaný Bohem, promarňují upíráním se na nové, neprobádané a lákavé věci, které však ve své podstatě mají stále stejný účinek – oddělovat od Boha. Ty super moderní věci, nové a neprobádané ideologie, aplikace dobra (z lidského pohledu), nové a lepší uspořádání světa za účelem učinit svět spravedlivějším, to všechno jsou bláhové snahy, chození v „začarovaném“ kruhu. Výsledkem pak jsou skutečné blbosti, jako např. názor na realitu placaté země. Význam zmíněné poslední věty je ale přece správný. Proč a z jakého důvodu by se měl nechat znovuzrozený křesťan nechat smýkat nesmyslnostmi a nepodstatnými věcmi tohoto světa?
Konečný Fr.
Pokud se do vedení státu dostanou blbci, tak s lidmi pak „smýknou“ jako již vícekrát v minulosti. Takže tady je čeho se obávat.
Olga Nedbalová
Krásně to napsal p. Krejčí, proč bychom se měli nechat smýkat nesmyslnostmi. Nemusíme se bát, vždyť Kristus je naše naděje. Samozřejmě, máme se vyjadřovat k okolnímu světu, nemůžeme se před ním uzavřít, ale nenechejme se svázat světskými starostmi. Ať nás neochromí strach, vždyť Kristus je s námi. Nebuďme také jen kritici, kteří neomylně soudí svět kolem sebe. Tuto roli nechme na našem Pánu, Ježíši Kristu. Vždyť jsme nositeli radostné zprávy o tom, že existuje cesta ze světa hříchu. Přeji všem nám, ať smíme přebývat v tom pravém pokoji, který můžeme nalézt v Ježíši Kristu.
Konečný Fr.
Řekl bych, že je dosti důvodů se bát, protože ten Zlý přichází jako anděl světla a mnozí naši bližní to nerozpoznávají, někdy i křesťané.
Eva Hájková
Ještě jsem chtěla dodat, že třetí pohlaví bylo i v minulosti. Byli to kleštěnci – eunuši, uměle vytvoření kastrací v dětství. A žili nejenom v harémech Orientu, nýbrž i v křesťanské Evropě.
Ještě v 18. století se prý pro ně skládaly operní party. Dnes jejich role zpívají ženy.
Realtoltek
Roste víra ??? Na tuto otázku je velice jasná odpověď : “ Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“ Je tedy jasné, že s blížícím se koncem tohoto světa je víra menší a menší. Možná pan Drápal zapomněl na to, že jisté skupiny považují za boha Satana už jsme je viděli i na Letné.
Jisté ale je, že vzhledem k záměrnému šíření Islámu v EU, se řada lidí udává za křesťany ale ve skutečnosti jimi nejsou a ani Svaté písmo nečetli.
No a s vědou to taky není jednoduché… například velký třesk byl dlouho vnímán jako fakt ale byl pavědou a tou i zůstane. Ostatně kdo studuje Svaté písmo tak došel dávno k tomu, že velký třesk je nesmysl…. no a novodobé poznatky z kvantové fyziky to potvrzují.
Konečný Fr.
Nejsem hvězdář, ale domnívám se, že teorie velkého třesku asi není pavěda, ale seriozní hypotéza o vzniku vesmíru, která je třeba opravována, případně může být dalším poznáním vyvrácena.
Realtoltek
Víra tedy „roste“ jak za dob Noeho.
L 17:26
A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: 27jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. 28Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, 29avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny. 30Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka.
Konečný Fr.
Pokud dáte Čechovi vybrat mezi křesťanství a atheismem – bude nějaký výsledek. Asi jiný bude, když bude výběr mezi křesťanstvím a islámem. Doufám, že je stále u nás převaha lidí se zdravým rozumem – to se týká i genderové ideologie. Pokud je jejím výstupem operace na jiné pohlaví, tak si myslím, že většina lidí by to nechtěla u svých blízkých. Na druhé straně, ale klidně budou volit stranu, která bojuje za práva LGBT – a to je špatně. Zpochybnění vědy přišlo hlavně s popularitou léčitelů po revoluci. Pokud by něco mělo růst, tak asi odpor ke všemu tomu špatnému co nyní přichází ze Západu a také vlastenectví – přesvědčení, že my Češi nejsme tak hloupí, aby nám někdo pořád radil, co máme dělat. Konspiracím mohu věřit a také nemusím. Politika má své pozadí, na obrazovce vidíte politika, ale většinou neznáte jeho poradce a nevíte, s kým se ti poradci stýkají a čí přání prosazují. Politici říkají pouze to, co je dobré pro jejich partaj, něco si nechávají pro sebe, protože kvůli tomu by přišli o hlasy.
Jiří Aron
K tomuto „pokusu vyvolat diskusi na téma, jestli roste víra“, mě napadají tyto dva podněty:
1/ Bylo by přínosné, kdyby se p. Drápal pokusil definovat, co pod pojmem křesťanská víra představuje sám, pak by se všem jinak a lépe diskutovalo. Tím spíše, pokud se sám považuje za ‚klasického pravověrného křesťana‘.
2/ Mám zato, že křesťanská víra se i v dnešní době může projevovat jinak a hlouběji, než výrobou podobných článků. Četl jsem jej několikrát a tématem je opět převážně politika, žel Bohu. Např. představitelé Evropské unie, unijní dokumenty, italský politik, evropský komisař, protiimigrační fronta, Vladimír Vladimirovič Putin, komunističtí potentátové, Bilderberg a Soros. Že by už nějaká profesionální deformace?
Víra je budována slyšením a vyučováním Božího slova.
Petr Adamec
Myslím, že opravdu roste počet lidí, hlásících se k víře. Jistě by to chtělo další průzkum.
Nevěřím, že operace na změnu pohlaví brzy skončí – lidé prostě chtějí své pohodlí a opravdu někteří se ve svém pohlaví necítí dobře. Operace je jen chabým řešením problému, který dokud nezmizí, jistě budou i operace nebo třeba zas jiné řešení. Problém homosexuality bude zjevně přetrvávat, jako je zde již tisíce let.
Myslím, že za nevírou ve vědu je něco jiného. Postmoderní myšlení, které je dost jiné, než moderní. Mladí postmoderně myslící lidé (15-50 let) prostě již nevěří v jednu pravdu a proto je pro ně přijatelné věřit současně ve velký třesk, darvinizmus a náboženství obecně. Moderně myslící člověk to neumí. Postmoderní člověk umí třeba věřit vědě a pavědě, pověře naráz. Moderně myslící člověk s tím má problém, ovšem nezmění se to- až do další změny paradigmatu to bude převládat takto. O tom by šlo mluvit dlouho a podrobněji.
Lidé se třeba hlásí ke křesťanství a přitom současně zas tak moc křesťané nejsou. To není problém, to je dobře. Náboženství je vždycky jako soustředné kruhy. V tom vnitřním jsou hluboce věřící, v tom dalším méně hluboce a tak dál. V tom největším již jen lidé hlásící se. Lidé jdou po cestě. Postupně se přesouvají blíže ke středu, nebo třeba naopak dále. Nejde mít jen ten vnitřní kruh a pak už nic. Křesťanství je vždy cesta, vždy vývoj. Není statické, je dynamické. Třeba v nově založených zborech v muslimském protředí mnoho bývalých muslimů věří v určitou směs. Korán je pro ně stále stejně uznávaný jako bible. Mohamed pořád velký Boží prorok Ježíši rovný, nebo skoro rovný. Slaví i muslimské svátky atd. Takového člověka by asi mnoho evangelikálů okamžitě vyhodilo z církve? Ovšem bez takových nově i déle obrácených zde nikdy nebudou ani ti hluboce věřící. Mnoho z nich se tam postupně posune, někdo zas odpadne..A to trvá čas, ne jen měsíce, ale i roky a u někoho desetiletí. Samozřejmě teď neřeším, ve kterém okamžiku se stává člověk spasený. I nevěřící lidé se takto posouvají – blíž k Bohu nebo dál. Podobně u generací jedné rodiny.