Bible kralická slavila kulaté výročí – 440 let od svého vydání. V rozhovoru pro Křesťan dnes odpovídala Monika Doležalová z Památníku Bible kralické.
Bible kralická oslavila 440 let od svého vydání. Jak jste si připomněli tento svátek?
V sobotu 21.9.2019 proběhly v Kralicích oslavy spojené s několika výročími – Den tiskařů. Program byl bohatý a úspěšný. Přišlo během celého dne téměř 500 návštěvníků Kralic.
V kterém roce zdejší tiskárna vznikla a jak dlouho fungovala?
Tiskárna byla založená v nedalekých Ivančicích v roce 1562, v roce 1578 byla přestěhovaná do Kralic, kde působila a pracovala do roku 1620, pak se stěhovala na krátkou dobu do Náměště na zámek a nakonec působila v polském Lešně do roku 1656, kdy při požáru Lešna ve švédsko-polské válce vyhořela.
Co všechno se zde tisklo?
Jádro tisků tvořilo vydání biblických textů – tři vydání Bible kralické, 1579-94 jako tzv. šeštidílka, 1596 jednodílka v malém vydání, 1613 jednodílka ve větším vydání, nemalou část tisků tvořily postily, modlitební knihy a příručky, vzdělavatelská literatura, školní i mimoškolní tisky, knihy vědecké, kancionály
Autoři překladu vycházeli z původních jazyků, tedy z řečtiny a hebrejštiny. Kde získali vzdělání?
Kromě absolvování českých škol odcházeli na speciální studia do zahraničí, především do německého Wittenberku a švýcarské Basileje, např. Mikuláš Albert z Kaménka – nejvyššího vzdělání dosáhl ve Wittemberku titulem mistra svobodných umění ; Jan Eneaš – získal vzdělání v Přerově a na univerzitě ve Wittenberku; Jiřík Strejc –univerzitní studia absolvoval na německých teologických školách v Královci a Túbingenu ; Jan Kapita – studoval v Heidelberku a ve Švýcarsku ; Pavel Jessen – univerzitní studia absolvoval ve Wittenberku ; Jan Blahoslav – Wittenberk a Basilej.
Existují nějaké dochované záznamy komunikace s reformátory ze Švýcarska nebo Německa?
Dochované záznamy jsem nedohledala, takže nevím. Ale komunikace probíhala s Martinem Lutherem, zakladatel reformace udržoval písemný a přátelský vztah k Čechům a napomínal je, aby se neuchýlili k poslušnosti římské církve. S Jednotou bratrskou udržoval časté písemné styky přes kazatele Tomáše Múntzera, který v Praze kázal latinsky a německy. Jednotu bratrskou ovlivnil i francouzský teolog Jan Kalvín, musel opustit Paříž, odešel do Německa a pak do Ženevy ve Švýcarsku, stal se stoupencem reformace.
Víme kolik věřících se v čase vzniku Bible kralické hlásilo k Jednotě?
Přesně nevím. Nekatolíků byla naprostá většina – kališníci, novoutrakvisté, čeští bratři, novokřtěnci. Řím oficiálně uznával pouze katolictví, od roku 1564 i konzervativní kališnictví. Naprostá většina národa, asi 90%, vyznávala reformační, protestantské směry.
Pokud by se dal označit „zlatý věk“ Jednoty bratrské v Česku. Jaké roky by sem patřily?
Do roku 1620. Nejvíce po vydání majestátu Rudolfa II. z roku 1609, byl to vůbec nejsvobodomyslnější náboženský zákon v tehdejší Evropě
Často se mluví o temném období, které po bitvě na Bílé hoře pro protestanty nastalo. Jak tato událost ovlivnila život Jednoty bratrské? Víme kolik lidí z Jednoty přibližně emigrovalo? Zůstali aktivní nějaké sbory?
Od roku 1620 proběhlo několik vln masových emigrací. 2.srpna 1621 císař Ferdinand II. Habsburský ruší Rudolfův majestát. Nastala tzv. katolická reformace. 1627 je vydáno Obnovené zřízení zemské – vystěhování nekatolíků ze země. Velká část exulantů odešla do polského Lešna, 1628 přišel do Lešna proud vystěhovalců v čele s J.A.Komenským, probíhají další hromadné útěky nekatolíků z Čech.
15.listopadu 1670 umírá J.A.Komenský, tím končí symbolicky existence prvního období Jednoty bratrské. Jednota bratrská měla v předbělohorské době asi kolem 40 000 členů. Bratří působili ve 245 sborech a místech na Moravě a 187 sborech a místech v Čechách.
1722 přišli do Berthelsdorfu první moravští přistěhovalci. Jednalo se o dvě rodiny Neisserových a rodinu Christiana Davida. 17.června 1722 Christian David zasekl sekeru do prvního stromu pro stavbu nového exulantského města Ochranova. Obnovená jednota bratrská převzala ze staré české jednoty bratrské formu a církevní nezávislost, ale naplnila ji novými misijními cíli.
13.srpna 1727 se konala památná Večeře páně v Berthelsdorfu. Od té doby je tento den připomínán v jednotě bratrské jako Den obnovení. 1781 byl vydán toleranční patent. Nařízením císaře Josefa II. byla povolena v rámci osvícenství reformace i českých zemích částečná náboženská svoboda pro nekatolické křesťany. Stoupenci protestantismu , mezi nimi i dosud tajní čeští bratři, se však mohli rozhodnout jen pro dvě státem uznaná evangelická vyznání – augsburské (luterské) a helvetské (kalvinistické). 1870 byl ustanoven první sbor jednoty bratrské v Potštejně. Ten se stal základem, z něhož později opět vyrostlo dílo v Čechách.
Na co se návštěvníci při prohlídce Památníku Bible kralické mohou těšit?
Pro skupiny máme připravené komentované prohlídky, při výkladu v expozici s názvem Dílo tiskařů jednoty bratrské se návštěvníci dozví nejslavnější historii, která proslavila Kralice – tiskárna Jednoty bratrské, Bible kralická, nálezy typografického materiálu z tiskárny, především jednotlivých písmen-liter, kterých se našlo přes 4000 kusů, tisk stránky z Bible kralické na replice tiskařského lisu, ve druhém prohlídkovém sále je výstava Labyrint života Jana Amose Komenského. V obou sálech máme ke všemu popisky a komentáře, takže jednotlivci se, po krátkém úvodním výkladu, vše dočtou.
Za budovou Památníku Bible kralické jsou k vidění zbytky gotické tvrze, kde sídlila tiskárna a probíhal na tomto místě archeologický výzkum v letech 1956-71, vedený dr.Vlastou Fialovou z Moravského muzea. Naproti kostelu sv.Martina je pomník Bibli kralické a jejím tiskařům.
Autor: Michal Nosál Datum: 11. října 2019 Foto: Wikipedie – Památnik Bible kralické
