Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást.
Ez 34,23
Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce a ony znají mne.
J 10,14
Jsme ovce? Tupé stádo, které jde poslušně i na porážku? Poslouchá a neptá se? Máme vůbec takoví být? A co ten pastýř? Proč by nás měl někdo vést? Ale co když to je někdo, koho znám a on zná mě? Vždycky mě pozná, i když jsem životem zablácený. Pozná, že právě já chybím, ať už je stádo sebevětší. A právě kvůli mně nasadí i život. Ne kvůli svému živobytí, ale opravdu kvůli mně. Už pro mě a pro tebe svůj život nasadil až do hořkého konce. A udělá to znovu. Nemusím být stádní typ, abych ho následoval. A přece mě přivádí k ostatním, kteří bývají právě tak ztraceni jako já. Nechci-li tomu říkat stádo, pak tedy společenství. Církev. Třebas ne jednotná ve slovech a činech, ale přece jen mající toliko jednoho společného pastýře.
Ježíši Kriste, pastýři náš, prosím tě, veď nás dobrou cestou.
Iz 57,15-19 * Mt 15,1-20
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
