Socha a dnešek

Litomyšl má mnoho krásných rysů. Souzvuk historie s moderní architekturou a spoustu dalších věcí. Před první základní školou, zvanou Zámecká, je socha Zdeňka Nejedlého. Nadživotní socha. Stojí tam proto, že pan ministr měl cosi společného s festivalem, který také patří do historického bohatství našeho města. Vlastně měl na svědomí více věcí. A proto se čas od času stává Zdeněk Nejedlý námětem ostrých výměn názorů. Některé návštěvy mají za cíl vidět především tuto sochu. Spěchal k ní biskup Václav Malý, který po ní toužil. Pod sochou, která byla odhalena s vlajícími rudými prapory, přibyla časem tabulka s jakýmsi textem, který podle jeho autora, starého archiváře Milana Skřivánka, má znovu a znovu otevírat debatu. Text má zůstat otazníkem. Nemá za cíl podat panu Nejedlému či stavitelům pomníku alibi. Tím spíše není obžalobou. Je jakýmsi svědectvím.

Městská galerie v Litomyšli na přelomu minulého a letošního roku připravila velkou výstavu, která se fenoménu ZN věnovala více než důkladně. Výstavu doprovodilo několik akcí, které odpovídaly formátu Zdeňka Nejedlého: Koncerty, diskuse historiků a pamětníků litomyšlského mostrprocesu. Jedni v diskusi k soše řekli: Odstranit! A jiní řekli: Nechat být. A studenti debatu statečně moderovali.

Podle mého je dobře, že je socha na svém místě. Klidně, ať je některými ignorována, jinými je oceňována. Když už je jednou postavena v jednom z minulých dnešků, ať stojí. Pro mne je trvalým úkolem pro každý dnešek, který byl, je a bude, se s touto sochou vypořádat informacemi, hledáním souvislostí a skutečností. Tím spíše, že stojí před školou.

Nad sochami se má diskutovat. Když už stojí a nějaký šílený dnešek, většinou z důvodů, které se vázaly na úzký pohled té doby, je nechal postavit, má zůstat stát. A má svědčit o zmatenosti doby, o úzkoprsosti, mstivosti, nátlaku, hlupáctví, velikáštví a omezenosti. A dnes se má o té době vést důkladná debata nejlépe moderovaná studenty, prostě mladými.

Ve společnosti jsme uklouzli na dnešcích, které jsou tak uspěchané. Nejsme schopni vést věcné debaty, neodlišujeme morálku a právní odpovědnost. Vnucujeme si sochy a sloupy, úzkostlivě lpíme na těch pomnících, co už někde stojí; nasazujeme životy, aby ty sochy nebyly a nebo byly. A protože spolu nemluvíme, utíká nám dnešek. A považuji za závažnou politickou chybu, vynaložit k takové válce o symboly i jen za nehet z toho našeho dneška! Že někdo chyby vrší, je pochopitelné. Dělá to záměrně. Že je dělá ten, kdo by měl mít dlouhý dech, to je chyba.

Zacituji ze sociálních sítí na téma sochy maršála K v Praze 6: Petr Vizina ve své poznámce říká, že jeden jeho přítel věří něčemu na způsob totemismu, socha je pro něj navíc claimem, kolíkem jímž se značkuje zabrané území. Jiný zase rozhodně věří, že sochy jsou stavěním dějinných pravd na piedestal. Jiný přítel připisuje soše moc, pro kterou jistí lidé volí jemu protivné politické strany a založil kvůli tomu politické hnutí.

Vizinův příspěvek uvádí fotografie sochy Antonína Zápotockého, která stojí v Zákolanech… Zbourat či položit květiny? Nebo k ní vodit žáky a nechat vyprávět pamětníky, předčítat vzpomínky, zadávat projektové práce, sepisovat bakalářské a jiné akademické dokumenty? Já říkám: Nebourat. Nechat stát. Dnešek je čas pro debatu!

Autor: Daniel Kvasnička, kazatel Církve bratrské. Zveřejněno na blogu Respektu. Přebráno se souhlasem autora.  Foto: Autor: Gampe, Wikimedia 

 

 

17 Komentáře

  1. Bravo! Nedávno jsem slyšel debatu o zákazu fašistických symbolů v jedné zemi, kterýžto zákaz povede k odstranění protifašistických uměleckých děl pod záminkou, že se v nich ona symbolika přece vyskytuje ….
    A tady je tomu stejně. Způsob, jak se vyvarovat toho, čím nás komunismus poškozoval – a ono se to může vrátit pod řadou jiných nálepek zleva, zprava či shora – je porozumět tomu fenoménu a diskutovat o něm.

    Odpověď
  2. Ničení sochy Koněva je v přímém vztahu s protiruskou propagandou starosty Koláře, jeho partaje a mediální smečky. V Plzni každý rok probíhají oslavy americké armády, i když Američané bombardovali Škodovku, v Německu oprašují sochy Karla Marxe, který nenáviděl Židy a Slovany také zrovna neměl rád. Tak proč by neměla stát v Praze socha Koněva, jehož rudoarmějci vyhráli válku. Šeříky v jeho ruce symbolizují vděčnost Pražanů za vyhnání Němců z vlasti a konec války. Největším nebezpečím pro Evropu dnes není Rusko, ale EU.

    Odpověď
    • Ale ne. Nedá se říct, že Marx nenáviděl Židy. Vždyť on sám byl Žid. Nicméně, judaismus rád neměl. Vyčetl Židům, že zůstávají na tom, co je překonané. Že ve skutečnosti neuctívají Boha, nýbrž obchod. Čachr – jak se prý vyjádřil.
      No, myslím, že jim přitom dost křivdil. Ale na druhé straně – něco málo na tom je. Co jiného jsou skutky než obchod? Snaha koupit si Boží přízeň.

      Odpověď
      • S tím Marxem, to jsem slyšel od p. Tomského, který v Anglii přednášel marxismus a sovětologii. Tak si myslím, že asi o tom něco ví.

        Odpověď
        • A proč by musel vědět víc než já, která jsem studovala čtyři roky ruštinu a občanskou nauku na pedagogické fakultě? Víte, kolik jsme se toho z marxismu učili? Nevím, co studoval on. Ale že Marx byl původně Žid, to ví každý. Že kritizoval Slovany, ví také skoro každý. Nakonec, vždyť my ani Slované nejsme, podle nejnovějších výzkumů.
          Rozdíl mezi mnou a Tomským bude nejspíš hlavně v politickém názoru.

          Odpověď
          • Tomu co se u nás učilo o Marxovi byl věřil určitě s reservou. Nebo se prostě něco učilo a něco neučilo.

    • Ano “ rudoarmějci vyhráli válku.“ .. tu svou .. „Velkou vlasteneckou válku 1941-1945“.
      Předtím napadli a obsadili kus Finska a Rumunska, okupovali Pobaltí a napadli Polsko.
      A na konci války Rusové území východní Evropy „dobyli“, protože jim leželo v cestě k dobytí Německa. A to dobyté území si podmanili .. buď násilím jako v Polsku, anebo pučem jako u nás v r. 1948. Koněv má s osvobozením Prahy pramálo společného .. jeho jednotky přijely do Prahy už osvobozené Pražským povstáním a Vlasovci až po německé kapitulaci. Btw. Praha mohla být osvobozena Američany o dost dříve .. ale to Rusové nedopustili, protože jim šlo o to, aby ONI měli „nehynoucí zásluhy“ na osvobození.
      A ad bombardování .. Rusové na konci války opakovaně bombardovali území v Čechách poblíž demarkační linie. Nešlo o bojové operace, ale oni chtěli zabránit německým vojákům, aby se dostali do amerického zajetí. A bezohledně pozabíjeli taky spousty Čechů.
      https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1523762-ceskoslovenske-tabu-na-konci-valky-zabijely-bomby-s-rudou-hvezdou

      https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1523762-ceskoslovenske-tabu-na-konci-valky-zabijely-bomby-s-rudou-hvezdou

      Odpověď
      • Svoji válku Rusové nevyhráli, to je omyl. To žádná jejich válka nebyla, ale válka, kterou jim vnutili Němci. A tu vyhráli. Američané byli v Plzni a na pomoc Praze nešli, oni se do bojů příliš nehrnuli. Když rudoarmějci přijeli do Prahy, tak už Němci stačili utéci pryč, protože věděli co by je čekalo. Jinak to v Praze mohlo být mnohem horší. A motivem Vlasovců bylo hlavně se nedostat do ruského zajetí.

        Odpověď
    • Neomarxista Hlaváček má pravdu. U toho Volgogradu to byla tenkrát smůla. Mohlo být všechno jinak a místo Koněva mohla být v Praze parádní socha třeba R.Heydricha.
      Sochu Koněva by bylo třeba zrestaurovat a trochu upravit, degradovat a pak ji vrátit zpět jako sochu neznámého vojína Koněva a starosta Kolář by byl spokojen.

      Odpověď
        • Marxisté chtěli vybudovat nový svět revolucí dělníků. Když se to nezdařilo uchýlili se k jiné strategii – neomarxismus nebo též kulturní marxismu. Ten spočívá v ovládnutí univerzit v západním světě se svojí pochybnou ideologií, jejímž cílem je zničit národy, tradiční rodinu, křesťanství a tradiční morálku. K tomu jim slouží migrace. To je skutečný neomarxismus. Je zajímavé jaký je pan Halík komunistobijec, ale tenhle západní komunismus on považuje za ráj na zemi.

          Odpověď
          • Na západě žádný komunismus není . A Halík nikdy žádným marxistou nebyl. Marxisté se po porážce revoluce neuchýlili k jiné strategii, nýbrž postupně umřeli. Nebo si myslíte, že někdo žije sto let? A tihle noví lidé, které označujete za neomarxisty nemají většinou s původními marxisty nic společného. Ani sami se sebou ne.

        • Neřekl jsem, že je Halík marxista, to jste se spletla. Nevím kolik je na Západě migrantů, ale vím, že dostávají sociální dávky – a to je pro mně komunismus. Nebo příživnictví. Migranti, kteří přichází do USA nic nedostanou – a to není komunismus, tak by to mělo být i v Evropě.

          Odpověď
          • Rozumím tomu, že si potřebujete dnešní svět nějak vyložit. Tak, aby vám ten váš výklad dával smysl. Protože bez toho se nedá žít.

          • Věčná škoda, že se nikdy nedožijeme toho, abychom všichni našli nějaký společný výklad světa.

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář