- Nedělejte z toho velkou věc. Všichni máme své zápasy, svá pokušení a všichni musíme Bohu odevzdat celý svůj život. Sex mezi lidmi stejného pohlaví je jedna z množství možností, jak v sexuální oblasti hřešit. Pokušení v tomto směru prožíváme všichni, proto by bylo skvělé vidět v církvi více empatie (všichni jsme na jedné lodi a všichni s tím máme problém) než lítosti ve smyslu: „Chudáčku, ty to máš opravdu těžké, to je mi tě líto…“
- Nedělejte z toho tabu. Zvlášť u starší generace je vidět, jak je jí nepříjemné, že se o homosexualitě v posledních letech čím dál více mluví. Možná už jste také slyšeli: „Už zase ta homosexualita, to za našich mladých let nebylo.“ Většina starších lidí není vůbec schopná pochopit, že zde vznikla diskuse o tom, zda je sex mezi lidmi stejného pohlaví hříšný. Vím, je to těžké, jak rychle se svět mění. O to více jsme zváni k tomu, abychom v lásce snášeli slabosti jedni druhých a nepohoršovali se.
- Nehoňte se za senzací. Křesťané, zejména muži, kteří se otevřeně přiznali ke své homosexualitě, se občas dostávají do nelehkých situací. Určitá část křesťanských žen velmi touží po přátelství s homosexuálním mužem. Připadá jim to „bezpečné“ a vůbec si neuvědomují, že tím vlastně danému muži mohou ublížit, protože s nimi vlastně nejednají jako s mužem.
Ještě horší než naivní úmysly těchto žen jsou všudypřítomné klevety. Ono i samotné prohlášení „To jsem si o něm (o ní) nemyslel“ nebo „To mě teda překvapilo“ řečené s negativním podtónem může ublížit. Velká část lidí má navíc tendenci dělat z toho bulvární záležitost a pátrat po tom, jak na to daný člověk přišel a jestli už něco s někým měl. Přátelství takového člověka s lidmi stejného pohlaví se okamžitě ocitnou pod drobnohledem a to, co dříve problém nebylo (objetí, spiklenecké pohledy a další přátelská gesta), začne problémem být. Uvědomte si prosím, že s tímto zápasí asi čtyři procenta populace, a tak možná každý 25. člověk, který vás poslouchá, je takovým chováním osobně dotčen. V církvi je nás opravdu hodně, byť se o tom třeba nešíříme.
- Nesnažte se hned hledat příčinu. Když vám někdo vypráví své svědectví, nesnažte se hned řešit, proč je homosexuální. Tuto otázku většinou nelze jednoduše zodpovědět. Ve společnosti, církev nevyjímaje, přetrvávají ohledně příčin homosexuality různé stereotypy. Příčina bývá hledána v patologickém vztahu s rodičem stejného pohlaví, znásilnění apod. Pokud se vám někdo svěřuje, dozajista netouží po tom, abyste si ho zařadili do příslušné škatulky nebo aby musel obhajovat příkladnost své rodiny.
- Nebojte se otevřeně mluvit také o dalších problematických oblastech sexuality. Problémy klasické rodiny nezačaly, když první LGBT aktivisté vytáhly do ulic. Důvody (ekonomické, sociální a kulturní), které v minulosti napomáhaly soudržnosti manželství, odpadly a lidé mohli začít své vztahy stavět skutečně jen na základě lásky, nikoliv životní nutnosti. Najednou se ukázalo, jaké má lidská láska limity, a vysoká míra rozvodovosti v církvi ukazuje, jak málo jako křesťané využíváme možnosti čerpat z nevyčerpatelných zdrojů Boží lásky. Současná dostupnost pornografických materiálů či rychlého seznámení za účelem sexu tomu nepřidává, má radikální dopady na nás všechny. Paradoxně nevidíme, že by byla církev nyní rozdělována otázkou, jak se která denominace staví k pornografii.
- Vytvořte bezpečný prostor pro otevřenost. V LGBT skupinách je velký tlak na to aby se lidé „vyoutovali“, tzn. veřejně sdělili, že jsou homosexuální, a podpořili tak společný zápas sexuální menšiny za uznání ve společnosti. Jsem velmi ráda, že v církvi nejsme k ničemu podobnému tlačeni. Bylo by to podobně hrozné, jako kdybyste po jednom z manželů chtěli, aby doznal, že zápasí s pokušením svého partnera podvést, či že to snad už dokonce udělal. Na druhou stranu, církev potřebuje příklady lidí, kteří budou ochotni otevřeně hovořit o svých zápasech v této oblasti a jejichž životy mohou být příkladem pro ostatní, kteří procházejí či budou procházet něčím podobným. Věřím, že zejména mladým lidem, kteří se teprve hledají a zápasí o svoji sexuální identitu, by velmi pomohlo, kdyby i v českém prostředí vznikla platforma podobná livingout.org (webová stránka, která sdružuje křesťany se sklonem k homosexualitě a snaží se jim pomoct – pozn. red.).
- Spolehněte se na Krista. Církve se dnes vymezují vůči homosexualitě, nebo se naopak otevírají novým přístupům k ní. Málokdo však mluví o naději v Kristu. Prosím, postarejte se o to, aby v církvi neznělo pouze: „Je to hřích.“ Ano, sex mimo manželství je hřích, ale stejně jako ostatní hříchy ani tento nemusí být záhubou pro toho, kdo miluje Boha a kdo se drží Krista. Není totiž rozdílu: Všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši. (Ř 3,22b–24)
Věřím, že my homosexuální křesťané můžeme svým životem svědčit nejenom tomuto světu, ale i samotné církvi o tom, že náš Pán sám o sobě je skutečným bohatstvím.
Autor: Kristýna a Martin (jména byla změněna) Foto: Pixabay – ilustrační
Další příspěvky k tématu „Homosexuálové mezi námi“ si lze přečíst v letním dvojčísle mezidenominačního časopisu Život víry (2019/7–8). Číslo dále nabízí např. rozhovor s Danou a Martinem Kouteckými o životě v Izraeli a nesnadných začátcích jejich manželství, reportáž o jihokorejské církvi, rozhovor s „Kazatelem Kalašnikovem“ – Samem Childersem, příběhy čtenářů nebo rozhovor s Ondřejem Szturcem o vedení mládeže a mezigeneračních vztazích ve společenství. Přináší i úvahy nad Biblí – tentokrát zamyšlení Davida Nováka, zda je zdraví opravdu tím nejdůležitějším, a článek Matthewa Sleethe o roli a významu stromů v Písmu.
Kromě papírové a elektronické verze Život víry ve spolupráci s Rádiem 7 nově nabízí i zvukovou nahrávku. Do konce července je možné získat všechny tři verze za zvýhodněnou cenu. Více na www.zivotviry.cz.
10 Komentáře
Konečný Fr.
Co má církev udělat. Autoři na to správně odpovídají. Hřích nemůže být akceptovatelný a hříšník se má odvrátit od své zlé cesty. Více netřeba dodávat.
Realtoltek
Jde to úplně jednoduše shrnout. Všichni jsme nedokonalí a každý má nějakou svou nedokonalost. Někdo krade, někdo je jiného zaměření… obojí je hříšné, pramenící z nedokonalosti. V čem je lepší zloděj než smilník ??? Zloděj nadává na smilníka a smilník na zloděje ale k ničemu to nevede.
A je psáno, že každý kdo srdcem přijme Ježíše, ten veškerý hřích z něj sejme. Takový již nespadá pod zákon tohoto ničemného světa, jelikož zákon je přibyt na kříž i s tímto světem a Ježíš náš pán zvítězil, není na kříži ale nad křížem zvítězil a přibyl na ňho tento svět.
Adam Hladky
Je vynikající začít:
„Všichni máme své zápasy, svá pokušení a všichni musíme Bohu odevzdat celý svůj život. Sex mezi lidmi stejného pohlaví je jedna z množství možností, jak v sexuální oblasti hřešit.“
.. a je vymalováno. Pokud někdo nesouhlasí s premisou “ stejnopohlavní vztah je hřích“, nemusí číst dál.
A ad to „všichni máme své pokušení „.. napadl mne výrok jednoho katolického faráře (přibližně):
„My chceme po mladých pohlavní zdrženlivost do svatby .. homosexuálové ji mají/musí dodržovat celý život“ .. ve smyslu „to je toho, ti toho nadělají“. A možná si při tom myslel „já taky musím dodržovat celibát celý život“ .. jenže on si to vybral dobrovolně. Ti LGBT ne.
vacwachtl
Pokud povazujeme homosexualitu za vrozenou a nemennou,musime pripustit,ze cloveka takto stvoril Buh. Nikdo si svou orientaci nevybral .A je to tedy jeho prirozenost. A cirkve tedy nuti cloveka ,aby jednal proti sve prirozenosti dane Bohem. Neni to absurdni ??
Realtoltek
Ne takového člověka nestvořil Bůh, takového člověka stvořil a formuje tento svět a zlý duch, který mu vládne.
Adam Hladky
Nevěděl jsem, že stvořit můře někdo jiný než Stvořitel.
Arnošt Kobylka
Kazit může „kazitel“. Přímo i nepřímo. Něco skrz lidi a lidstvo a něco (choroby, pohromy …) přímo, případně skrz přírodu.
Bible říká, že svět leží ve zlém, tj. není už jako na počátku, ale na konci ho Bůh opraví & vylepší.
Eva Hájková
Otázkou je, zda je homosexualita vrozená nebo získaná. Myslím, že nikdo dnes není schopen na to se stoprocentní jistotou odpovědět.
Zed
A kdo si nemoc vybírá? Možná kuřáci si vybírají rakovinu plic. Vybírá si někdo autismus, schizofrenii nebo Downův syndrom? Nemáme všichni startovní čáru svého života stejnou. A nemáme stejné podmínky.
vacwachtl
To zní logicky. Ale lidem postiženým jinými nemocemi nejsou ukládána břemena proti jejich přirozenosti.
Oni třeba něco dělat nemohou. Ale homosexuálové mohou a je jim to proti přirozenosti zakazováno.
V tom je jistě rozdíl !.