Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
Jb 31,4
Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.
Žd 4,13
Během oné očistné přísahy se Jób jakoby ospravedlňuje, nevěda, proč je tak zkoušen a týrán. Že by přece jen v něčem chyboval nebo hřešil? Je-li Bůh spravedlivý, nemůže u svého služebníka dopustit tolik zla a utrpení! Kniha Jób nám nedává odpověď na otázku po příčině utrpení, což je dobře. Bůh ví o všem, o mých omylech, přestupcích, ale také o tom dobrém, co je ve mně a působí kolem mne. Já mohu srdcem, duchem a duší odpočívat v jeho náručí, a přece doufat v něho. Jsem omilostněný hříšník, odsouzený k naději na všenápravu.
Pane, už nebudu pitvat své srdce. Nejsem soudcem ustanoveným nad sebou. Tvoje všeobjímající milost nám stačí.
L 19,37-40 * Ko 3,12-17 * Ž 108
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
