Dan Drápal: Posilnit se v Hospodinu

Jsem na světě velmi rád. Téměř každý den vyjdu nad Jeseník a děkuji Bohu za krásný svět, který mě obklopuje. Jsem spokojený s městem, ve kterém žiji, s křesťanským společenstvím, jehož mohu být součástí, s tím, že mohu psát… Můj život je radost a vděčnost.

Nebylo tomu tak vždy, a vím, že ty vnější věci se mohou změnit. Náhle a nečekaně.

Nedávno byl v soudním líčení osvobozen katolický kněz z nedalekého městečka. V roce 2011 byl odsouzen za údajné zneužívání šestnáctiletého ministranta. Trest byl pouze podmínečný, nicméně tento kněz nemohl téměř deset let vykonávat své povolání. Důvod, proč byl oním chlapcem obviněn, je poněkud kuriózní. Vnějšímu pozorovateli to může připadat divné, ale pastoři a kněží to zpravidla dobře znají. Pokud někomu materiálně pomáháte, je velice pravděpodobné, že ten, komu pomáháte, se nakonec postaví proti vám. Je na psycholozích, aby tento fenomén nějak objasnili.

Toto byl zřejmě jedním z těchto případů. Kněz sociálně slabé rodině finančně pomáhal, a když s tím přestal, ti, kdo byli příjemci pomoci, se obrátili proti němu. „Naštěstí“ ono chlapce hryzlo svědomí. Uvědomoval si, jak moc onomu knězi ublížil.

Zajímá mě vnitřní život onoho kněze. Žít s nálepkou pedofila jistě nebylo snadné. Jak jsem slyšel, místní lidé stáli spíše za ním, ale je pravděpodobné, že byli takoví, kdo si říkali: „No, jaká je asi jeho pravá tvář!“

Jak může člověk takovou situaci vnitřně ustát? To je otázka, která mě zajímá.

Domnívám se, že velmi pomůže dobré obecenství. Nemám teď na mysli formální členství v církvi. Mám na mysli malou skupinku přátel, s nimiž mohu mluvit takřka o všem. Měli by to být lidé, kteří mě mají rádi, ale kteří jsou ochotni mi říci i pro mě (a vlastně i pro ně) nepříjemnou pravdu. Měli by to být lidé, před nimiž se nesnažím nic utajit.

Takové obecenství je vzácné, nikoli však nemožné. Dokonce soudím, že bychom si neměli dát pokoj, dokud takové společenství nenajdeme. Jak je blahodárné, vím z vlastní zkušenosti. Byla doba, kdy jsem procházel těžkou krizí. Do značné míry jsem si za to mohl sám. Mí přátelé do mě tehdy „šili“ a říkali mi, co bych měl dělat jinak. Ale právě titíž lidé mě nejvíc podpořili, když krize kulminovala. Dodnes jsem za tu zkušenost vděčný. Byla pro mě formující. Máte-li přátele, kteří vědí, „jak je to doopravdy“, snáze snesete ostudu, jíž jste nespravedlivě (a možná i spravedlivě) vystaveni.

Nicméně pozor – může být ještě hůř. Budoucí král David se jednou dostal do situace, kdy ho jeho nejbližší málem ukamenovali. Bylo to v situaci, kdy se Davidovým nepřátelům Amálekovcům podařilo zajmout manželky a děti Davida a jeho druhů. V Písmu se píše, že všem bylo „hořko v duši“ (1S 30:6). Jak to David vyřešil? Čteme, že „se posilnil v Hospodinu, svém Bohu“ (tamtéž).

Byla to jistě hrozná situace. David prožil nejvyšší možnou samotu. Jak to, že obstál?

To je otázka, kterou bychom si měli klást. Nemůžeme vyloučit, že se někdy ocitneme v situaci, kdy nám nebude rozumět vůbec nikdo. Tedy… nikdo z lidí. Současně nám tento biblický příběh ukazuje, že je možné mít tak hluboký vztah k Bohu, že i tu nejtěžší situaci ustojíme.

Vědomí, že Bůh vždycky ví, jak je to doopravdy, nám dává sílu obstát i tehdy, jsme-li nespravedlivě nařčeni, a dokonce i odsouzeni. Kdosi řekl, že máte-li na své straně pouze Boha, nemáte na své straně o nic méně, než máte-li na ní Boha a celý svět. Je to pěkný bonmot a je pravdivý. Jen není zcela samozřejmé, že určuje náš život.

Můj život je velmi příjemný. Nechtělo by se mi jít do žaláře. Přinejmenším teoreticky však vím, že bych tam měl stejný úkol, jaký mám teď. Naslouchat lidem a zvěstovat evangelium. Každý z nás rád vypráví svůj příběh. A kde jinde je třeba více evangelia než ve vězení! Jen aby to člověk ustál, musí si dát pozor, aby se na této zemi příliš nezabydlel. Děkuji Bohu za svůj život a za prostředí, v němž mohu žít. Je tak krásné, že bych se v něm mohl snadno zabydlet a zapomenout na to, že ještě nejsem u cíle. A že to, co nás čeká, je ještě mnohem krásnější.

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

Ahtor je teolog a publicista.  Foto: Pixabay – Bible, ilustrační