Paříž – Letos 24. dubna bude Francie poprvé slavit Národní den paměti arménské genocidy. Ohlásil to prezident Emanuel Macron během setkání s arménskými organizacemi ve Francii.
Masakr asi milionu a půl Arménů bývá označován za první jednoznačně dokumentovanou genocidu v dějinách. Přesto za pouhé vyslovení tohoto termínu hrozí dodnes v Turecku až tříleté vězení. Navzdory protestům Turecké vlády, Francie oficiálně označila tento zločin za genocidu v roce 2001. Ustanovení dne paměti je naplněním slibu, který prezident Macron dal arménské menšině během volební kampaně v roce 2017.
Rovněž parlament České republiky označil v roce 2017 masakr Arménů v době I. světové války za genocidu. Vědomí o zdecimování Arménů v Osmanské říši však bylo v naší zemi živé od počátku. Už v roce 1923 vyšla kniha Karla Hansy „Hrůzy Východu“, ve které autor jako očitý svědek popsal hrůzy genocidy. Celosvětový dopad pak mělo literární zpracování těchto událostí pražským Rakušanem Franzem Werflem v románu Čtyřicet dnů (v orig. Die vierzig Tage des Musa Dagh ), vydaném v roce 1933, který se zároveň stal hrůzným proroctvím genocidy evropských Židů.
Zdroj: Vatikánský rozhlas Foto: Wikipedia: ilustrační – Arménská žena v Aleppo
