Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti, ke svému Bohu křičel jsem – on ve svém chrámu slyšel mé volání.
Ž 18,7 (B21)
Tu se dotkl jejich očí a řekl: „Podle vaší víry se vám staň.“ A otevřely se jim oči.
Mt 9,29-30
V úzkosti vzývají Hospodina často i ti, kdo se na něho jinak neobracejí. Každého z nás jistě nejednou naplnil strach, úzkost, zlé tušení, a právě tak jistě se každý z nás upínal k někomu či něčemu, kdo (nebo co) mu v tyto strastiplné okamžiky dodával naději a sílu jít dál. My křesťané hledáme tuto naději a sílu u Boha prostřednictvím našeho volání, modliteb. I ve stavech hluboké úzkosti zůstávejme oddáni našemu Pánu a důvěřujme mu, neztrácejme naději, že náš křik v nebeském chrámu vyslyší, byť ne vždy se nám Boží pomoc jeví jako zřejmá a okamžitá. Stůjme pevně ve víře, kterou nám dává Bůh.
Milostivý Bože, slyš volání svých synů a dcer, dávej nám dostatek sil držet se stezky, po níž jsi nám určil kráčet.
Ko 2,1-7 * Gn 9,18-29
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
