Denní zamyšlení pondělí 17. prosince

Obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid.
Iz 43,20

Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!
J 7,37

K největšímu zdražení po roce 1989 došlo u vody. Ta je dnes stokrát dražší. Odborníci dokonce říkají, že nedostatek čiré, životodárné tekutiny způsobí migraci větší, než jaká je dnes. Podobně tomu bylo i v dobách starozákonních. Velká část země zaslíbené byla vyprahlou pouští. Bůh se však o svůj lid postaral. Bylo co pít a zavlažená pustina se měnila v zahrady a sady. Prorok Izajáš ale míří výš. Stejně jako Bůh vodou zavlažil poušť, zavlaží i vyprahlou duši. Izajáš vyhlíží vylití Ducha, který přinese nový život a obživí lid staré smlouvy. Bůh se svým požehnáním nebude šetřit, myslí na všechny, zavlaží celou zem. Tak se i stalo v Ježíši Kristu. Jsme vyprahlí, prázdní, hříšní, neuspokojení? Otevřeme se tomuto životodárnému zdroji. A šetřeme vodou.
Děkujeme, Pane, za vodu života, která přišla s betlémským dítětem do celého světa.

L 1,26–38 * Iz 29,1–8

 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář