Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!
Ž 90,17
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce.
J 15,5
Když žalmista vidí, že čas jeho života je vyměřen, zastaví se. Ohlíží se nazpět. I my to často děláme. Uvědomujeme si své úkoly, starosti a těžkosti v pohybu času a společnosti, ve které žijeme. Stále nám něco chybí. Chybí nám něco důležitého a pro život podstatného. Žalmista nevolá „do větru“. Nežehrá na osud, není to obecný povzdech nad tím, jak je všechno špatně. Žalmista se modlí ke svému Bohu a prosí o jeho vlídnost. A jestli se k němu modlí a volá, tak o něm ví. Ví o tom, že má cenu volat. Ví, že je tu ještě Ten, který tu modlitbu slyší a jehož požehnání, přízeň a vlídnost potřebuje. Bůh je milosrdný, soucitný, vlídný. Je člověku nablízku. Může dopřávat vlídnost. A nejen může, ale i dopřává.
Zůstávej s námi, prosím, Pane, a upevňuj, co je v nás a kolem nás vrtkavé.
Mt 6,1–4 * Ga 3,15–18
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
