Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.
Iz 50,6
Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví.
Žd 13,12–13
Několikrát v dějinách se ukázalo, že „nastavit druhou tvář“ mělo svou sílu, že cesta nenásilí může být vítězná: Indové v čele s Mahátmou Gándhím tak získali nezávislost, lidé v naší zemi svobodu. Sametová revoluce se dnes někdy zesměšňuje jako cinkání klíči, ale na začátku bylo surové bití, zatímco na straně studentů slova „Nechceme násilí“ a „Máme holé ruce“.
Bůh od začátku světa riskoval, že se člověk postaví proti němu. V Kristu nám Bůh nastavil svou tvář, nechal se „posadit na lavici obžalovaných“. Neřídil se pudem sebezáchovy, ale usiloval o to, aby nás získal.
Pane Ježíši, dej, ať se umíme postavit za ty, kteří jsou ponižováni, a ať tě nezrazujeme, když jsi terčem posměchu.
L 18,9–14 * Ef 2,4–10 * Ž 148
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
