Daniel Kolenda: Jak rozpoznám Boží vůli?

Jistý farmář ze Severní Karolíny žil na krásné farmě, kterou jeho rodina vlastnila po mnohá desetiletí. Již několik generací po sobě obdělávali stejnou půdu a rok za rokem na polích sázeli i sklízeli. Jednoho dne farmář zemřel a rodina půdu vlastněnou po více než dvě stě let prodala jednomu ze sousedů.

Když se nový vlastník farmy procházel po poli, spatřil velký a nezvykle vyhlížející kámen trčící z bláta. Zvedl jej a začal zkoumat. Ihned mu bylo jasné, že se nejedná o obyčejný kámen, ale o nějaký druh drahokamu. Vzal ho domů, umyl a následně odnesl do klenotnictví ve městě, kde žil. Klenotník jeho domněnku potvrdil: ze starého kamene, jenž na poli ležel tisíce let, se vyklubal neopracovaný smaragd mající hodnotu několika milionů dolarů!

Drahokam ležel dlouho v zemi a celou tu dobu čekal, až někdo přijde a „objeví“ jej. Generace za generací přicházeli noví a noví farmáři a na tom poli pracovali. Není pochyb, že si jej lidé dříve všimli už tisíckrát, přehlíželi jej však, protože běžnému pozorovateli se zdálo, že jde o obyčejný kámen.

Když něco „objevíme“, odkrýváme nebo nalézáme něco, co již existuje, čeho jsme si ale dříve nebyli vědomi. A tak zatímco mnozí zoufale hledají Boží vůli pro své životy, pídí se ve skutečnosti po něčem, co mají přímo před nosem, ve svém pátrání však pokračují dále, protože jim to nedochází. Má-li člověk poznat vzácný kámen, musí znát jeho vlastnosti a vědět, jak by měl vypadat. Stejně tak platí, že toužíme-li objevit Boží vůli pro naše životy, musíme se naučit rozpoznávat její charakteristické rysy.

Existuje Boží obecná vůle a konkrétní vůle

Nedávno mě oslovil jistý muž, jenž chtěl ode mě poradit ohledně jedné velmi složité situace. Tento muž, který měl manželku a děti, se rozhodl opustit svou rodinu kvůli jiné ženě. Cítil, že jsou s tou druhou ženou „spřízněné duše“ a věřil, že k němu Bůh promluvil a řekl mu, aby se s manželkou rozvedl a oženil se s tou druhou ženou. Když mě v té věci požádal o radu, okamžitě mi bylo jasné, jaká je v této záležitosti Boží vůle. Velmi jasně jsem mu dal najevo, že zcela určitě není Boží vůlí, aby vyměnil manželku za jinou ženu a že mu nic takového Bůh neřekl.

Nyní se možná ptáte: „Jak to můžeš vědět? Slyšel jsi hlas z nebe? Přijal jsi prorocké slovo?“ Ne, dokonce jsem se za to ani nemusel modlit. Věděl jsem, že není Boží vůlí, aby tento muž opustil svou manželku a spáchal cizoložství (Matouš 5,28) jednoduše díky tomu, co nám Bůh ve svém Slovu již dříve zjevil.

Když se vydáme na cestu objevování Boží vůle pro naše životy, může nám připadat, že počet úkolů, ke kterým nás Bůh může povolat, je nekonečný, což je samo o sobě zdrcující. Dobrou zprávou ale je, že Bůh nám již z velké části svou vůli zjevil ve svém Slovu – nazývám ji „Boží obecná vůle.“ Kromě této obecné vůle má Bůh ještě něco navíc, co připravil přesně na míru pro každý jednotlivý život. Říkám tomu „Boží konkrétní vůle.“

Je ovšem důležité si uvědomit, že Boží konkrétní vůle pro tvůj život nikdy nepůjde proti jeho obecné vůli, kterou nám již zjevil ve svém Slovu. Jakmile to pochopíme, rychle protřídíme celou tu škálu možností, jež se nám nabízí, a vyhneme se tak zmatkům. Pokud například uslyšíš hlas, který tě bude vybízet k otevření křesťanského striptýzového klubu nebo k založení křesťanského drogového kartelu, můžeš si být zcela jist, že tento hlas nepochází od Boha.

Možná se jedná o extrémní příklady, celé to ale není až zas tak za vlasy přitažené, jak se může na první pohled zdát. Nikdy mě nepřestanou udivovat věci, které v průběhu dějin vykonali lidé v domnění, že konají Boží vůli, i když ve skutečnosti jednali v přímém rozporu se zjeveným Božím slovem. Lidé tvrdící, že jsou křesťané, konající Boží vůli, podnikali ve středověku křížové výpravy; zvěrstva páchaná v té době snad nemohla být vůči Ježíšovu učení v příkřejším protikladu. I Ku Klux Klan používá Bibli k ospravedlnění svých ohavných aktivit. Podle Ježíše jsou tito nenávistní pokrytci vrahy ve svém srdci. Ve skutečnosti existuje mnoho lidí, kteří se v Božím jménu dopustili hrůzných věcí. A mnozí z nich upřímně věřili, že konají Boží vůli. K těmto zmatkům však vůbec nemusí docházet, neboť Bůh každému jasně zjevil svou obecnou vůli ve svém Slovu, jen kdyby si z něj lidé učinili svého průvodce.

Boží konkrétní vůle pro váš život je něco unikátního pro vás jako jednotlivce, něco, co budete muset objevit sami. Naše cesta hledání Boží vůle pro naše životy musí ovšem začít v Božím Slovu. Budeme-li se řídit principy Písma, podaří se nám proplout oceánem možností a příležitostí bez ztroskotání. Ať už děláte v životě cokoli, vždy to musí jít ruku v ruce Božím slovem, protože on vás nikdy nepovolá k něčemu, co by jeho slovu protiřečilo.

Bůh má „dobrou vůli“ a „dokonalou vůli“

Bůh má nádherný plán pro naše životy. Ovšem vzhledem k tomu, že nám Bůh poskytl svobodu vybrat si, jestli se jeho vůlí budeme řídit nebo ne, existují nejméně čtyři možnosti, jak na objevování jeho vůle pro náš život můžeme zareagovat.

1. Můžeme být spokojeni s tím, že o Boží vůli nemáme ponětí.To se vás jistě netýká, jinak byste nedočetli až sem. Zjevně máte hlubokou touhu v srdci objevit Boží vůli pro svůj život a ve svém hledání budete úspěšní.
2. Možná víme, co po nás Bůh chce, rozhodli jsme se však jej neuposlechnout a dělat si věci po svém.Tomu se říká neposlušnost a v podstatě jde o čelní srážku Boží vůle s umíněnou vzpurností lidské tělesnosti.
3. Možná Boží vůli známe a částečně se jí řídíme, spokojujeme se ale s málem a neusilujeme o plnost, kterou pro nás Bůh zamýšlel.Jedná se o největší výzvu, které většina lidí čelí. Nečetli byste tyto řádky, kdybyste neměli o nalezení Boží vůle zájem. Pokud se ale spokojujeme s málem a neusilujeme o Boží plnost, vybrali jsme si tu snadnější cestu, protože dobré věci jsou často největšími nepřáteli věcí nejlepších.
4. Můžeme se rozhodnout usilovat o to nejlepší, co Bůh pro naše životy má.Pro mnohé lidi to je velká výzva, neboť mohou být k vysněnému cíli hnáni netrpělivostí. Pokud ale opravdu věříme, že Bůh má pro nás dokonalou vůli a že je jeho vůle vždy lepší než ta naše, budeme v případě nutnosti ochotni na ni čekat a bojovat o ni.
5. Bůh má „dobrou“ vůli pro váš život, má ovšem také „dokonalou“ vůli. Jeho dokonalá vůle se vším požehnáním, které ji doprovází, je určena těm, kdo jsou ochotni být radikálně poslušní a čekat tehdy, když je to nezbytné.Ti, jež se zdráhají naučit se této životní lekci, budou muset podniknout mnohé cesty v pustině a zakusí mnoho zbytečných zranění a ztrát.
6. Nastanou chvíle, kdy se nám Boží cesta bude zdát nanejvýš obtížná, zdlouhavá a neuspokojivá, zatímco náš vlastní nápad mnohem snadnější, rychlejší a příjemnější. Je to ale pouhá iluze. Když se ohlédneme zpět, vždy zjistíme, že Boží plán byl mnohem lepší než náš. Toto pravidlo platí bez výjimky, proto se můžete rozhodnout už teď, že od nynějška se budete podřizovat Boží vůli, jednat Božím způsobem a očekávat na jeho plnost.

7.Bůh se nezajímá pouze o náš cíl, ale i o cestu, po níž kráčíme

8. Proč jsme stále tady? Ježíš zemřel na kříži před dvěma tisíci lety a završil dílo spasení „jednou provždy“. Proč nás tedy rovnou všechny nevytrhne, abychom mohli být s ním? Jeden muž mi onehdy řekl, že my všichni jednoduše čekáme na to, až nám Ježíš v nebi vybuduje příbytky. Pomyslel jsem si: „Trvalo mu jen šest dní, než stvořil celý vesmír. To je ten tvůj příbytek opravdu tak složitý?“
9. Kdybych byl tím mužem a věřil tomu, že můj příbytek v nebi je tím jediným, co Pána zdržuje v jeho příchodu, modlil bych se: „Pane, zapomeň na příbytek. Prostě přijď a dostaň mě odsud!“ A proč by také Bůh ve své vševědoucnosti nemohl připravit ty příbytky dopředu? Samozřejmě, že zde jde o něco jiného. Je zřejmé, že Bůh se nezajímá pouze o náš cíl ale i o cestu, po níž kráčíme, protože právě na této cestě koná v našich životech své dílo, jež má věčnou hodnotu.
10. Jako otec nádherných malých dětí vám mohu narovinu říct, že jakmile děti nastoupí do auta, nezajímá je nic jiného než to, aby se dostaly na místo, kam mají namířeno. Pět minut poté, co vyrazíme na cestu trvající pět hodin, se začínají ptát: „Už tam budeme?“ A nepřestanou, dokud nedorazíme do cíle.

Podobné je to i s námi, pokud jde o Boží vůli pro naše životy. Už tam chceme být. Toužíme, aby navigace co nejdříve zahlásila: „Dorazili jste do cíle.“ Ve většině případů však uplyne spousta času mezi okamžikem, kdy nás Bůh povolá, a naplněním jeho vůle v našich životech. Musíme pochopit jedno: naše cesta je důležitým procesem, na němž Bohu mimořádně záleží. Proces poslušného následování Boha, krok za krokem, skrze nespočet neznámých věcí, zkoušek a těžkostí je důležitou součástí našeho růstu a přípravy.

Bůh si naší cesty používá, aby nás učil víře, aby tříbil náš charakter a aby nás vyzbrojil pro větší výzvy, jež na nás v budoucnu čekají. „Běžel jsi s pěšími a unavili tě; jak bys chtěl závodit s koni?“ (Jr 12:5). Ve většině případů není možné bez absolvování potřebné cesty vstoupit do plnosti toho, co nám Bůh připravil. Cesta není nezbytná pouze pro naplnění Boží vůle v našich životech. V mnohých ohledech je to neodmyslitelná součást Boží vůle pro naše životy.

Pokud se nacházíte v procesu hledání Boží vůle právě teď, tak již ve skutečnosti jednu její část naplňujete. Bůh nám dal v Žalmu 32,8 následující zaslíbení: „Ukážu ti cestu, kterou půjdeš.“Bůh nám dal v Žalmu 32,8 následující zaslíbení: „Ukážu ti cestu, kterou půjdeš.“Přátelé, ani na chvíli se nenechme svést myšlenkou, že pokud dnes neznáme Boží vůli pro náš život, nečiníme v našem duchovním životě žádné pokroky. Právě teď se něco děje. Naše víra se rozpíná, naše trpělivost prochází zkouškou. Naše duchovní uši se učí poslouchat hlas Ducha svatého. Potýkáme se s pochybnostmi a otázkami. Možná i vy právě teď podstupujete tuhé boje – ty jsou však součástí procesu zrození všech věcí, které chce Bůh ve vašem životě vykonat. Bůh nás vždy předem připravuje na to, co pro nás připravil. Někdy je tento proces nepříjemný, nicméně je nezbytný. Připravte se. Dobré věci vám jdou naproti!

Nebeský Otče, přináším ti dnes sám sebe jako živou oběť. Plně se ti vydávám, neboť ty jsi za mne dal svého Syna. To je má rozumná bohoslužba. Skládám ti k nohám své sny a touhy a prosím, staň se tvá vůle v mém životě. Použij si mých smrtelných rukou k budování tvého věčného království. Použij si můj život k naplnění tvých záměrů. V Ježíšově jménu, amen.

Autor: Daniel Kolenda Výňatek ze 3. kapitoly knihy „Žij dřív, než zemřeš“ Zdroj: Cfan.eu